VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Roste počet teenagerů, kteří šňupají pervitin

Olomoucký kraj /ROZHOVOR/ - Přibývá mladých lidí sahajících po pervitinu. V Olomouckém kraji jsou v ambulantní léčbě desítky těch, kteří se převážně z popudu rodičů pokoušejí s drogou skoncovat. To se jim s pomocí zkušených terapeutů daří, často se však k obrovskému lákadlu přinášejícímu euforii, sebedůvěru a větší výkonnost opět vrátí. Na vině je malá motivace mladých experimentátorů s pervitinem, ale hlavně snadná dostupnost drogy.

31.7.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Že je v olomouckém regionu zřejmě bohatá pervitinová scéna, naznačilo i letošní odhalení olomouckého lékárníka, jenž prodal dealerům za jediný rok tolik léků, že vystačily na výrobu devíti kilogramů pervitinu v hodnotě 18 milionů korun. Policisté zajistili i tisíce falešných receptů.

„Zaskočilo mě, jak je v dnešní době snadné sehnat pervitin. Hlavně, že se venkov dostal na úroveň města, kde by laik především tušil bohatou drogovou scénu. Dříve chodili mladí na pivo, dnes i k němu na zábavě šňupnou pervitin," poukazuje na problém vedoucí Střediska sekundární prevence a léčby závislostí Vojenské nemocnice Olomouc Zdeněk Faldyna.

Kolik teenagerů na pervitinu v ambulanci momentálně léčíte?

Zhruba tři desítky mladých lidí, kterým je od 18 do 20 let.

To je hodně.

Máme velkou spádovou oblast. Taky nejsme jediným zařízením, které poskytuje pomoc drogově závislým. Dobrý přehled o situaci v terénu mají nízkoprahová kontaktní centra. Počet našich pacientů ale rozhodně není malý.

Přibývá experimentátorů s pervitinem a stálých uživatelů?

Bohužel.

Převažují kluci nebo i dívky?

Obecně to nedokáži vyhodnotit, ale u nás máme na léčení více dívek. Ale neumím říct, zda to podráží skutečný stav věci. Spíše je asi ze strany rodičů jednodušší přimět dívku, aby šla na léčbu.

Dá se říci, že jsou oblasti, kde je pervitin větším problémem než jinde?

Paradoxně to není až tak Olomouc, ale Šumperk, Přerov, jejich okolí, vesnice. Tam je poměrně bohatá drogová scéna. Podobně rizikovou oblastí je Jesenicko. Jsou to místa s vysokou nezaměstnaností a menšími možnostmi seberealizace mladých lidí, omezenými nabídkami vyžití během volného času. A droga je jednoduchým a bohužel snadno dostupným řešením.

Jak moc snadno? A proč zkoušejí zrovna pervitin?

Chtějí to prostě zkusit. Vidí, že jiní kolem nich pervitin užívají a relativně nic to s nimi nedělá. Jdou na zábavu a tam není problém pervitin sehnat. Někdo to donese a kamarádům nabídne. Dealeři přicházejí na řadu až později. Mě samého překvapilo, jak je to dostupné, jak je snadné sehnat drogu na venkově. Zdálo by se, že místem pro tyto věci je město, diskotéky, anonymita. Bohužel parta lidí, jak dříve chodila jen na pivo, dnes si k tomu na zábavě otevře i psaníčko..

Píchají si?

Nene. První zážitky jsou zpravidla šňupáním nebo kouřením z alobalu. Na jehlu se přechází až později.

Musejí někde vzít peníze. To právě v těchto chudších oblastech není pro mladého člověka bez příjmu zřejmě snadné.

Zpočátku o peníze až tak nejde. Tento problém přichází později – se závislostí, kdy se už neexperimentuje a droga je součástí života. Pervitin má svou tradici a bývaly časy, kdy býval výhradně zadarmo – osmdesátá léta. Ani dnes to není droga, na které by někteří potřebovali jen vydělávat a bohatnout. Je to něco, co se šíří i bezplatně formou pozornosti. Až později se začíná platit.

Co nebo kdo přivádí mladé lidi do ambulance?

Rodiče. Většinou jsou to teenageři, u kterých to takříkajíc praskne, rodiče si nevědí rady a přijdou za námi. Což je samozřejmě moc dobře.

Jak rodiče reagují?

Po první fázi, kdy si rodič vůbec připustí, že jeho dítě užívá drogy, přijde zpravidla domácí roztržka v tom smyslu: Kdo to zavinil? Kdo za to může? Spolu s tím přijde snaha problém vyřešit, a to okamžitě. Tedy dát dítě někam na léčení, ať se z toho dostane a je všechno v pořádku. Spousta rodičů totiž trpí iluzí, že léčba zbaví člověka závislosti na droze a vše bude jako před tím.

Nebude?

Spousta těchto mladých lidí se dostává na léčbu v době, kdy s drogou experimentují, zpříjemňují si jejím prostřednictvím víkendy, prázdné chvilky. Je to pro ně skvělý zážitek. V tomto období nemají motivaci s tím přestat. Až fáze, kdy si člověk bere drogu jen proto, aby mu nebylo zle, kdy už to nejde ani s drogou ani bez drogy, je na léčbu nejlepší doba.

Není to pozdě?

Takový člověk má motivaci. Bez ní je to dost těžké. Do té doby droga člověku více dává, než bere.

Nemají problémy ve škole, doma..

Nějak to funguje a se školou si většinou zase tak velkou hlavu nedělají. Budoucnost moc neřeší. Přátelé? S nikým si tak dobře nepopovídají jako s někým, kdo je taky na pervitinu – o tom, jaké to je na pervitinu… Tlak na změnu vychází od rodičů a terapeutického týmu. Oni sami tu potřebu necítí. Bohužel kolikrát ani rodiče nepochopí, že situace je hodně vážná. Že, aby se vše povedlo, musejí se změnit rodinné stereotypy, kolikrát dusnou atmosféru, aby se doma dalo dýchat, vztahy, které jsou příliš těsné nebo naopak příliš volné. Aby si dítě nehledalo alternativu a nějaký příjemný zážitek. Taky se na tom musejí shodnout oba rodiče. Není jednoduché docílit toho, aby pochopili, jak je nesmyslné vrátit člověka do stejného prostředí, na stejnou školu, do stejného města. Toto jsou obrovsky rizikové faktory, když vidíme, že teenager po celou dobu léčby zápasí s chutí na drogu a přemýšlí, jak to nejlépe udělat, aby ji co nejdříve zase dostal.

Jak poznají rodiče, že si dítě zahrává s pervitinem?

Mohou zpozorovat změnu chování. Dítě se začíná toulat, přestává respektovat pravidla, přestává komunikovat, uzavírá se, má odstup od okolí, jako by domácí prostředí bylo cizí a doma se cítil někde úplně jinde. Rozumím argumentu rodičů, že jde taky o projev puberty, že to patří k věku. Ale k věku rozhodně nepatří citelně výrazné změny nálady: podrážděnost, konflikty kvůli maličkostem, zvláštní nedůtklivost a podezíravost ze strany dětí. Samozřejmě přicházejí problémy ve škole spojené s nepravidelností života. Protože jsou epizody, kdy dítě skoro nejí a nespí. Naopak jindy tři, čtyři dny prospí. To už svědčí o přímé reakci na stimulační látku, jejímž efektem je zvýšená bdělost a po odeznění útlum. Dá se zpozorovat zhoršení nálady ve středu, ve čtvrtek, po víkendovém užití drogy. Mohou přijít potíže s financemi, rodičům se mohou začít ztrácet cenné věci.

Jak ale získat jednoznačný důkaz?

Rozumím. Dítě samozřejmě bude všechno popírat a rodiče bude stavět paranoidních šílenců, kteří mají absurdní představu a nenechají si vymluvit, že to vůbec není pravda a proč dítě takto ponižují. Víceméně jednoznačným důkazem je prokázat látku v moči nebo ve slinách. Existují i speciální testovací látky ve spreji, které se nastříkají na povrch. Doporučil bych zajít do kontaktního centra. Není to totiž jednoduché i proto, že pervitin je zjistitelný i třetí den, ale není to samozřejmě už tak spolehlivé jako první den. Navíc pokud je mladý člověk informovaný, dokáže eliminaci z organizmu urychlit. Experimentátoři s drogou navíc umí být velmi přesvědčiví.

Máte v ambulanci případy, kdy měli mladí lidé už skutečně vážné problémy kvůli pervitinu? Jak děti varovat, ať se na pervitin včas vykašlou?

Určitě. Jsou to problémy ve škole s prospěchem, kázní, přecházení ze školy na školu. S pervitinem se vývoj mladého člověka psychicky prakticky zastaví. Přichází o část života, utíká mu doba, kdy by se mohl vzdělávat, rozvíjet, navazovat normální vztahy. Přidružují se pochopitelně zdravotní komplikace, protože pervitin jakožto stimulační látka má negativní dopad na krevní oběh, zvyšuje například krevní tlak a jeho užívání klade velké nároky na fungování mozku. Později, po delším experimentování, mohou přijít závažné následky, může se rozvinout obraz jako schizofrenní onemocnění. Zahrávání si s pervitinem rozhodně není bez zdravotního následku.

V Olomouci už dva roky běží program „Dokážu to". S P-Centrem na jeho pilotní fázi spolupracovalo i naše oddělení ve VN Olomouc. V tomto programu jsou experimentátoři i dlouhodobí uživatelé pervitinu poučeni jak o zdravotních a psychických dopadech užívání drogy, tak o praktických možnostech, jak ze závislosti najít východisko.

Autor: Daniela Tauberová

31.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies