VYBERTE SI REGION

Šestnáct let od povodní je ochrana Olomouce v polovině

Olomouc – Jak by Olomouc nyní zvládla čelit velké vodě? Povodňová situace v Čechách opět přináší otázky, co může ukázat řeka Morava. Za šestnáct let od ničivých záplav roku 1997 je ochrana krajského města přibližně v polovině, výhled jejího dokončení je zatím rok 2020. Pro mnohé Olomoučany to bude znamenat ještě několik neklidných let.

5.6.2013
SDÍLEJ:

Budování protipovodňové ochrany kolem řeky Moravy v olomoucké městské části Nové SadyFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Lidé z olomouckých čtvrtí, kde jsou vzpomínky na záplavy stále živé, napjatě sledují vývoj počasí. Rozvodněné toky už nechtějí nikdy zažít.

„Na povodně v roce 1997 si živě pamatuji. Mám dům v Nemilanech, a i když je pojištěný, záplav se bojím. Nechtěl bych, aby na Moravu přišlo to, co je nyní v Čechách. Snad se nám to vyhne. Protipovodňová ochrana města není po tolika letech hotová a nedivím se, že mnozí mají strach," řekl padesátiletý Roman Planička.

Stejně to vidí i olomoucký primátor Martin Novotný. V relativním srovnání je na tom podle něj město dobře, přesto ho ještě čeká kus práce.

„Pokud bych řekl, že je Olomouc chráněna dostatečně, nebyla by to pravda. Jsme zhruba v polovině komplexních protipovodňových opatření za miliardy korun. Spokojen nejsem, očekával bych, že od roku 1997 budeme dále. Na druhé straně se v posledních šesti sedmi letech staví kontinuálně," připomněl primátor dosavadní výsledky: obtokový kanál, ochrana jihu města i nachystané stavby nedaleko centra.

Lépe je proti povodni chráněna také část města Černovír, kde má současná hráz ještě povyrůst. Naopak o několik kilometrů výše po toku položený Chomoutov může mít z velké vody odůvodněné obavy. Plán na ohrázování byl kvůli velkým nákladům opuštěn a hledají se jiná řešení, počítá s nimi i územní plán. Problémy jsou také s nesouhlasem majitelů pozemků s odprodeji.

Zrovna minulé úterý k tomu byla v Chomoutově schůze. Vlastníků pozemků sousedících s Moravou je dvě stě padesát, pozemků sedm set.

„Přišlo nás tam na sto dvacet. Nejprve se musí udělat dva takzvané obchvaty, obtokové kanály. Jeden severo-východní a jeden jiho-západní. Zatím se sonduje, co a jak se s tím stane, jestli budou lidé souhlasit, aby se pozemky vykoupily," zmínil složitost vyjednávání o ceně Jaroslav Krpec, předseda městské části. Úpravy, které by měly severu Olomouce pomoci, mají zatím konec odhadovaný v roce 2020.

Další protipovodňové úpravy

Co se týče samotného města, další část ochrany by mohla být zahájena příští či přespříští rok.

„Protipovodňové úpravy této etapy začínají nad soutokem Mlýnského potoka s Moravou a končí nad mostem Komenského. Hlavním cílem je zkapacitnění koryta Moravy ve městě ze stávajícího dvacetiletého průtoku 384 m3/s na průtok 650 m3/s," řekla mluvčí státního podniku Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Spolu s nynějšími pracemi za mostem přes Velkomoravskou ulici po proudu k železničnímu mostu, které skončí nejspíš v říjnu, jde o úsek dlouhý téměř tři kilometry.

S jeho dokončením podnik počítá na rok 2018. Všechna potřebná stavební povolení jsou již vydaná a čeká se na peníze. „Obrovsky jsme se pohli v tom, že tato část je naprojektovaná a má povolení, což je rozhodující, jestliže se stát rozhoduje, zda dá takové akci přednost co se týče peněz," podotkl Martin Novotný.

Vybudování berem na obou březích, přestavba mostů a úprava silnic vycházejí podle odhadů na osm set milionů korun. „Na vodu, která by byla horší než v roce 1997, se asi připravit nejde, neexistují technická řešení. Ovšem na povodně představitelné a opakující se několikrát za století by Olomouc připravena být měla," zhodnotil primátor. „Pořád je to mnohem dál než v okolí – v Přerově nebo v Litovli, kde se velmi často ani nezačalo," dodal.

I když meteorologové ještě očekávají déšť, podle předpovědí budou hladiny stále v bezpečných výškách.

Autor: Ondřej Zuntych

5.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies