Rozkladová komise, ústřední orgán Ministerstva práce a sociálních věcí, se intenzivně zabývala posudkem Jakuba Vevery a došla k závěru, že je třeba znovu a řádně přezkoumat původní rozhodnutí.

„Jestliže návrh rozkladové komise ztvrdí pan ministr podpisem, rozhodnutí posudkových doktorů se bude vracet posudkářům k novému projednání do Brna," zavolal překvapený Jakub Vevera do redakce a dodal, že senátorka nevidí důvod, proč by ministr toto zjištění komise neakceptoval a nepřidal k němu svůj podpis.

Jakubovi, který přestával věřit, že se vrátí ke svému původnímu životnímu standardu, tak nyní svitla naděje. Původní částka, tedy dvanáct tisíc, se mu ale nevrátí.

„Musíme vycházet z toho, jak je momentálně zákon nastaven. Posudkoví lékaři mu ze zákona nemohou vrátit zpět dvanáct tisíc. Považuji ale za úspěch i zvýšení z nynějších čtyř na osm tisíc," vyjádřila se k současné situaci Božena Sekaninová.

Hranice dvanáct tisíc je nejvyšší možná částka příspěvku na péči, na kterou má postižený nárok, musí ale splňovat podmínky takzvané celkové závislosti, což znamená, že se postižený sám nenají či si sám nedojde na toaletu. „Chápu, že se o Jakuba maminka musí starat, ale upozornila jsem jej na to, že se k původním dvanácti tisícům již zřejmě nedostane," vyjádřila se senátorka a dodala, že Jakubovi přeje mnoho štěstí.

Jakub Vevera po tom, co mu byl snížen příspěvek na péči, zažaloval ministerstvo. Tato žaloba trvá. Na doporučení senátorky ji ale stáhne až v okamžiku, kdy se mu příspěvek skutečně navýší na avizovaných osm tisíc.

Jakuba posudkoví lékaři namísto do čtvrtého stupně postižení, zařadili do druhého. Příspěvek na péči se mu tímto krokem snížil ze dvanácti na čtyři tisíce.

„Kdybych neměl maminku, nemám na internet, angličtinu, němčinu, nezaplatil bych si ani telefon," připomněl Jakub, že je od toho, co mu byl příspěvek snížen, zcela finančně závislý na mamince-pěstounce.

„Teď potřebuji postel s novou matrací, přibral jsem, takže i nové oblečení, každý měsíc je potřeba koupit nové ortopedické boty, a peníze na to nejsou," dodal. Co je nutné koupit potvrdila i Jakubova pěstounka. „Jakub přibírá, a má stále více pokřivenou páteř a povolené břišní svaly, kyčle nemá na místě. Denně spolu cvičíme, ale máme strach, aby nám nepřestal chodit," sdělila své obavy Jakubova nevlastní máma, jednasedmdesátiletá Helena Beranová, která za svůj život kromě vlastních čtyř dětí vychovala i osm nevlastních. Toho, že si celý život odpírala ale nelituje, je na své děti pyšná. Každý jejich pokrok jí dává radost do života. „Nekouřím, nepiju, nikam nechodím za kulturou, na očním jsem byla před čtyřiceti lety, ale i kdybych měla poslední kalhoty, rozstříhala bych jim je!" Jakubova nevlastní máma teď Jakuba podporuje a Jakub věří, že s osmi tisíci se bude moci opět více finančně osamostatnit, ale přesto jej štve, že úřady neustále počítají i s důchodem jeho nevlastních rodičů. „Úřady neberou v potaz, že mám svůj příjem a počítají všechny naše důchody dohromady," postěžoval si na tuto skutečnost Jakub.