VYBERTE SI REGION

Starosta Bělotína: Pošty v obchodech? Může to být jen otázka zvyku

Bělotín – Přesně před dvěma týdny skončila v Hranicích národní konference Venkov 2013. Akce, k níž se upíraly zraky mnoha subjektů z celé republiky. I pátý ročník projektu probíhal pod hlavičkou Spolku pro obnovu venkova ČR, jejímž předsedou je starosta Bělotína Eduard Kavala.

26.10.2013
SDÍLEJ:

Bělotínský starosta Eduard Kavala Foto: DENÍK/Pavel Mašlaň

„V žádném případě ale nešlo jen o práci Spolku. Za organizační činnost je potřeba poděkovat celému širokému týmu," zdůraznil v rozhovoru pro Přerovský a hranický deník.

Nakolik prestižní akcí konference Venkov vlastně je?
Společně s Vesnicí roku je to pro nás každoročně největší aktivita, která se po republice pravidelně stěhuje. Velmi důležitým partnerem Spolku je v tomto směru Národní síť Místních akčních skupin. Každý rok se nám podařilo získat poměrně výraznou podporu z Ministerstva zemědělství, letos nás výrazně podpořil i Olomoucký kraj, za což je potřeba mu poděkovat. Bez toho by byla konference mnohem dražší.

Závěry z konference se sice teprve tvoří, bylo ale vůbec cílem setkání vyřešit některý z palčivých problémů venkova?
To není cílem žádné konference. Vždycky ale jsou nějaká aktuálnější témata, ke kterým se účastníci vyjadřují. Tentokrát pracovali v pěti panelech, do kterých se rozdělili podle svého zájmu. Součástí jsou i exkurze do okolí, aby účastníci viděli diskutovaná témata v reálu, na konkrétním místě. Samozřejmě existuje jakési závěrečné plénum, jehož cílem je shrnutí závěrů. Na nich se všichni partneři musejí shodnout, měly by být co nejkompaktnější.

Vy osobně jste měl na starosti projekty podporující zaměstnanost.
Šlo o ukázku zaměstnanosti a možnosti vytváření pracovních míst ve venkovském prostoru. V poslední době dochází k velkému propadu v základních službách. A zatímco bez hospůdky se člověk na dědině ještě obejde, obchod je podle nás nezbytný. Obchody na vesnici by podle mě mohly posílit i o poštovní službu. Nejde o to, zavřít poštu ze dne na den, to by byla lumpárna. Pokud ale taková změna proběhne rozumně, zachovají se základní obchodní služby a rozsah služeb nebude ztrátový, pak je to pro občana jen otázka zvyku. Zachovat obchody v obci vidíme jako prioritní. Na něj by pak měly navázat další služby, aby z obcí úplně nevymizely.

S tím samozřejmě souvisí právě i ta zaměstnanost.
Ano, ale ta je na venkově vždycky horší. Jenže podporovat jen dopravu lidí z vesnic do zaměstnání ve městě, to je cesta do pekel. Řada rodičů, kteří do práce dojíždějí, totiž své děti vezmou s sebou. Pokud si někdo z mých kolegů myslí, že klid v dědině, kde nejsou podnikatelské subjekty, je nějaká výhra, tak je na omylu. Takové obce by časem přišly třeba o školu.

Jak to v tomto směru vypadá v Bělotíně?
Těch dětí ve škole teď máme více, ale stojí to každodenní snahu a ochotu investovat. Třeba v souvislosti se stavbou bytů. Musíte mít obyvatele, abyste měl daně, a musíte mít v obci děti, abyste si udržel školu.

Tyto problémy venkova se týkají vlastně celé republiky. Co je ale největším problémem na Hranicku?
Osobně si myslím, že největším problémem je jakási rezignace na tvorbu pracovních míst. Samosprávy společně s nově se rodícími místními akčními skupinami můžou v tomto sehrát generální roli. Pro mnoho starostů jsou důležité pěkné chodníky a nová dětská hřiště, ale ne pracovní příležitosti. Jenže existuje určitá skupina lidí, kterým, pokud se o ně nepostaráte, tu práci nikdo nedá. I když je obec zaměstnává krátkodobě, později je nelze přeřadit nikam jinam než na úřad práce. Proto vidím potřebu v sociálních podnicích, kterým nejde vyloženě jen o zisk, ale i o zaměstnávání diskriminovaných skupin. Takoví lidé by se měli udržet v pracovní pohotovosti.

Hlavním tématem konference bylo plánovací dotační období na příštích sedm let. Na čem jste se dohodli?
Žijeme ve velice nebezpečném období, jelikož se dolaďují noty na příští plánovací období v Evropské unii. To, aby venkov z příštího plánovacího období systémově úplně nevypadl, je teď velmi na hraně. V mnoha směrech to bude horší než v minulém plánovacím období. Je nasnadě, že Regionální operační programy už nebudou, a podoba Programu rozvoje venkova, jakou jsme znali v předcházejícím sedmiletém období, vypadne taky. Z jednotlivých setkání proto musí vzejít apel, že chceme být plnohodnotnými partnery v této zemi.

Jak toho chcete dosáhnout?
V poslední době jsem se setkal s ministrem zemědělství, místního rozvoje a ministrem životního prostředí. Všichni tři mi garantovali, že venkov z jejich plánů nevypadl. Letos tam ale z těch odpovědných nebyl nikdo. Poslali za sebe jen úředníky, pro které je to především práce.

Jak tedy z vašeho pohledu hodnotíte konferenci?
Konference dopadla dobře, výstupy jsou transparentní, ale na základě těchto jednání se problémy mílovými kroky nepohnou. Nicméně je dobře, že ten hlas zazní, protože pořád se bavíme o dvaceti procentech obyvatel a osmdesáti procentech území státu. Není tedy důvod, proč bychom měli být odsunuti na druhou kolej.

Autor: Pavel Mašlaň

26.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies