Můžete představit firmu SHM? Co se pod těmi třemi písmeny skrývá?
Pod písmeny SHM se skrývá zkratka z anglického výrazu Super Hard Materials, čili velmi tvrdé materiály, které jsou předmětem našeho podnikání. Jedná se o velmi tenké povlaky, jejichž tloušťka je kolem jednoto až pěti mikrometrů. Díky vysoké tvrdosti, vysoké tepelné i chemické odolnosti zvyšují významně užitné vlastnosti, povlakovaných nástrojů a umožňují například jít do produktivnějšího obrábění. Tyto povlaky jsou připravovány PVD technologiemi. Pod tímto názvem se opět skrývá anglický výraz - Physical Vapor Deposition, což je ve volném překladu fyzikální způsob odpařování materiálu.

Je tato metoda šetrná k životnímu prostředí?
Fyzikální metody povlakování jsou obecně šetrné k životnímu prostředí. Naše technologie je velmi šetrná i z hlediska vlivu na pracovní prostředí.

Jak vznikla vaše firma?
S kolegou Mojmírem Jílkem jsme se počátkem devadesátých let nejprve pustili do vývoje supertvrdých materiálů v jeho garáži. Zpočátku jsme o vzniku firmy neuvažovali, brali jsme tuto činnost jako zábavu, ale věci se daly do pohybu, a tak v roce 1993 vznikla naše firma SHM. Hned od počátku jsme si dali do vínku, že chceme dělat zajímavé technologie, něco, co nás bude bavit. Samozřejmě už v době vzniku firmy jsme museli začít uvažovat ekonomicky, ale výdělek jsme vraceli zpět do firmy a neměli jsme myšlenky na rychlé zbohatnutí.

Letos vaše firma slaví dvacet let. Jaké bylo SHM tehdy a kam dokráčelo po těch dvou desítkách let?
V roce 1993 jsme sice měli založenou firmu, ale my jsme to nebrali jako zlomový moment, jako počátek nějakého velkého podnikání. Začínali jsme ve čtyřech lidech a během prvního roku nás bylo sedm. Následujících pět šest let jsme již rostli pomaleji. Z garáže jsme se přestěhovali do pronájmu v Šumperku ve Slovanské ulici. Brzy poté jsme v Novém Malíně koupili areál bývalého kina a tam jsme vydrželi asi deset let. Do současného sídla v Šumperku jsme se stěhovali z kapacitních důvodů. V Malíně jsme prožili pionýrskou dobu, kdy jsme se rozvinuli z malé firmičky ve firmu, která měla asi třicet zaměstnanců. Rozjezd byl plný nadšení. Zaměstnanci dělali podle potřeby, pomáhali v nejrůznějších oblastech.
V té době u nás teprve vznikaly podmínky pro podnikání. Musel jsem proniknout do účetnictví, daňové problematiky a dalších ekonomických záležitostí. Člověku to dodnes zůstalo v hlavě, takže mě dnešní ekonomické veletoče nemůžou nějak překvapit. Nepatřím mezi ty, kteří pláčou nad tím, jak je vysoké zdanění, jak je nestabilní podnikatelské prostředí. Ano, souhlasím s tím, že je nestabilní, ale myslím si, že se to člověk musí naučit chápat jako realitu. Buď to zvládnu, nebo to nezvládnu. Ale tím neříkám, že naše podmínky pro podnikání jsou optimální. Snad i díky této filozofii a vůli se nepoddat nepříznivým podmínkám se nám podařilo firmu rozvinout až do dnešní podoby, kdy máme stabilní širokou klientelu, výborný tým jak ve výrobě, vývoji i obchodu a proti počátečním létům jsme mnohem profesionálnější společností.

Bylo těžké se prosadit na trhu v devadesátých letech?
My jsme tak nepřemýšleli. Pro nás byla priorita udělat něco, co by nás potěšilo a ekonomický efekt byl až na druhém místě. Samozřejmě, museli jsme uživit zaměstnance a museli jsme uživit firmu. Tím, že se nám podařilo získat dlouhodobou a velkou zakázku na přípravu vodivých povlaků na zapalovací svíčky do aut, jsme byli poměrně rychle a dobře ekonomicky zajištěni. Mohli jsme si pořídit potřebné vybavení, vše ovšem second hand  pro vývoj v oblasti PVD povlaků, což byl náš cíl. Na počátku jsme se nemuseli na trhu prosazovat, protože konkurence byla nulová. Když jsme se však pustili do tehdy neznámých PVD povlaků, museli jsme do terénu. Průmyslové podniky v Česku i na Slovensku, které jsou naši cíloví zákazníci, neměly představu, co to PVD povlak je. Takže jsme několik let objížděli zákazníky a vysvětlovali. Teprve později si někteří zákazníci naše povlaky odzkoušeli a následně zjistili, že PVD povlaky jsou pro ně přínosem. Dnes už je povědomí o PVD povlacích mnohem větší a propagace se zaměřuje více na vlastní nabídku než na základní terminologii. Konkurence se ovšem také rozšířila a zákazník se nyní rozhoduje podle toho, jak kvalitní je celková služba, včetně doprovodných úprav nástrojů, analýz a šíře nabízeného sortimentu povlaků.

Zmínil jste se, že jste začínali ve dvou, před stěhováním z Nového Malína vás bylo zhruba třicet. Kolik zaměstnanců máte nyní?
V SHM, což je firma, která připravuje PVD povlaky, máme 81 zaměstnanců v Šumperku a 8 v pobočce v Rajci na Slovensku. Vedle toho máme dceřinou firmu Pivot, která zaměstnává dalších 51 zaměstnanců. Takže v Šumperku je to více než 130 lidí, kteří vlastně získali nové místo.

Na vašich internetových stránkách visí motto: Slušnost v podnikatelské činnosti musí být součástí kultury a nesmí být chápána jako slabost. Daří se vám realizovat?
Když jsme začínali, tak jsme si říkali, že za námi je doba temna a nyní máme možnost dělat něco v nové společnosti, proto jsme to chtěli dělat slušně. Už od počátku, jsme nastolili určité etické zásady, jak ve vztahu k zaměstnancům, tak k zákazníkům a k okolí. Máme více etických zásad, ale ta, o které se zmiňujete, je pro nás hodně důležitá.  Myslím si, že v podnikání by neměla scházet etika i odpovědnost vůči společnosti. Bohužel to však v naší zemi schází.  Také jsme se od počátku snažili připravit dobré prostředí pro naše zaměstnance. Začínali jsme v poměrně drsných podmínkách, ale přesto jsme jako první vybudovali kvalitní sociální zázemí pro lidi. V naší firmě je to stále naše priorita. Kladli jsme a klademe dodnes důraz na kvalitní prezentaci vůči zákazníkům, dělali jsme osvětu naší technologie, protože to v Česku byla velká neznámá, takže i to bylo součástí společensky odpovědného chování. Snažíme se také podporovat některé neziskové organizace.

Na vašich webových stránkách visí i to, že zákazníkům nabízíte turbotermín.
Turbotermín - to už je trošku marketingová záležitost, nicméně funguje. Když jsme začínali s naší službou – jen pro vysvětlení, my nevyrábíme produkt, ale děláme službu, protože povlak, který připravujeme, nanášíme na nástroje zákazníka -  termíny byly čtrnáct dní, pak týden, dnes máme přes devadesát procent zakázek hotových do 48 hodin a více než tři čtvrtiny zakázek hotových do jednoho dne. Tak jsme zkusili nabídnout zhotovení zakázky do 12 hodin, čili to je ten náš turbotermín. Máme na to stanovené určité dny, kdy jsme schopni takový termín splnit. Pro některé zákazníky je to opravdu velmi významné.

V poslední době ekonomikou zahýbala hospodářská krize. Pocítili jste něco podobného ve vaší firmě?
Krizi jsme pocítili v roce 2009, a to velmi krutě. Šli jsme s objemem výroby možná až o 40 procent dolů. Během posledních dvou let však výroba roste. Nemohu stoprocentně tvrdit, jestli je to dané tím, že v našem oboru se recese neprojevuje. Spíše to přičítám tomu, že jsme opravdu po první krizi v roce 2009 zkvalitnili obchodní činnost a rozšířili služby. Například jezdíme k zákazníkům a svážíme jejich nástroje. Naše propagace se výrazně zlepšila a máme samozřejmě nové produkty, tedy PVD povlaky. Takže to, že nepociťujeme současnou krizi, je dané do značné míry zkvalitněním našich služeb.

Jak dbáte o své lidi, mají se u vás dobře? Nabízíte jim nějaké zaměstnanecké benefity?
Jak se mají dobře, to byste se musela zeptat opravdu našich zaměstnanců. Ale máme vytvořený poměrně sofistikovaný a já bych řekl opravdu hodně sociálně zaměřený motivační program. Mzdy jsou na velmi dobré úrovni. Každé dva roky si necháváme dělat mzdový audit. Přesto, že žijeme v regionu, který patří vedle Karlovarského nebo Zlínského kraje k těm s nejnižšími mzdami, držíme platy na celorepublikovém průměru. Máme také široký motivační program, který kromě pohyblivých složek mzdy představuje podporu různých aktivit. Snažíme se, aby naši zaměstnanci navštěvovali různé kulturní či sportovní akce, a proto jim poskytujeme finanční podporu na vstupenky. Podporujeme pohybová cvičení či masáže. Program je poměrně obsáhlý. Navíc zaměstnanci mají možnost si vymyslet téměř jakoukoliv aktivitu, a pokud se do takové aktivity zapojí více lidí, tak ji podpoříme. Zaměstnancům, kteří potřebují jazykové vybavení, zajišťujeme jazykové kurzy.

Pozornost nevěnujete jenom zaměstnancům, ale vaše firma podporuje i jiné organizace, od místního kina Oko až po osoby s postižením.
Když jsme začali trochu vydělávat, řekli jsme si, že ve světě je běžná pomoc potřebným. Proto jsme se rozhodli, že budeme podporovat šumperský Dětský klíč, což je organizace, která pomáhá autistickým dětem. Podporovali jsme také školu v Novém Malíně, kde jsme měli dříve sídlo. Postupně jsme si vypracovali portfolio organizací, kterým poskytujeme podporu každý rok. Máme tedy zhruba deset organizací nebo akcí, na které přispíváme. Před třemi lety jsme si zavedli systém a stanovili si určité procento ze zisku, které věnujeme na charitativní účely. Peníze rozdělíme mezi portfolio námi podporovaných organizací z našeho regionu a necháme si rezervu na případné mimořádné akce. Někdy se nám přihlásí vozíčkář nebo rodiče postiženého dítěte, kterým chybí peníze třeba na zdravotní pomůcky nebo doléčení. Naše šumperské firmy SHM a Pivot každoročně dávají na charitu 500 až 750 tisíc korun. Samozřejmě si hlídáme, aby peníze opravdu došly tam, kam byly určeny. A podpora kina Oko? Manželka byla ředitelkou kina a zmínila se, že dětská představení jsou málo navštěvovaná, protože vstupenky jsou hodně drahé. Začali jsme podporovat některá dětská představení a s radostí jsme zjistili, že návštěvnost dotovaných představení je podstatně vyšší než běžných.

Zmínil jste se o Dětském klíči, můžete vyjmenovat i jiné organizace, které ještě podporujete?
Zpočátku jsme se zaměřovali na děti – takže to byla škola, Dětský klíč a dětská filmová představení, Fond ohrožených dětí, Středisko volného času DORIS Šumperk, občanské sdružení Porta Viva atd. Později jsme začali podporovat organizace, které v regionu zajišťují sociální služby, což je Charita a Pontis ze Šumperka. Pomáháme také pobočce Vysoké škole báňské v Šumperku. Rádi bychom v budoucnu podporovali talentované lidi.

Vím také, že chcete také stavět penzion pro seniory. Kde to bude?
Ano, budeme stavět ve Velkých Losinách. Nepůjde ale o klasický domov. Projektu říkáme Senzion. Tato zkratka vznikla ze slovní hříčky senzační penzion pro seniory. Senzion bude fungovat na principu nájemního bydlení se zajištěnou podporou služeb a využití společných prostorů ke společenským aktivitám. Mottem celého projektu je neklidné stáří. Chceme, aby senioři nešli do Senzionu s tím, že zde dožijí, naopak, našim cílem je, aby tu žili aktivně. Rádi také přivítáme právě od seniorů připomínky a nápady, jak by si podobné bydlení představovali.

Loni jste otevřeli nové vývojové centrum. Máte dostatek odborníků?
Na počátku jsme měli štěstí, že vznikl tým minimálně čtyř odborníků, kteří v oboru pracovali. Když jsme však potřebovali nové lidi, nastal problém. V Česku není moc škol, které by vychovávaly pro nás vhodné absolventy. A pokud je vychovává, tak je to Praha, Plzeň nebo Brno a studentům se z velkých měst k nám do Šumperka moc nechce. S některými školami dlouhodobě spolupracujeme, pořádáme přednášky – odborné i prezentační. I díky tomu k nám nastoupili absolventi ze Západočeské univerzity v Plzni a Karlovy univerzity v Praze. Momentálně podporujeme studenta z Masarykovy univerzity v Brně, který by u nás měl nastoupit. Pořád to však nestačí. Je opravdu těžké sehnat kvalitní absolventy. Je proto přirozené, že nedostatek odborníků a vybavení nahrazujeme spolupracemi s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Spolupráce s odbornými pracovišti je součástí našeho podnikání.

Spolupracujete s některou ze šumperských škol? Nabízí se například střední průmyslová škola nebo již zmíněná pobočka VŠB?
S průmyslovkou spolupracuje firma Pivot. Spolupráce firmy Pivot a VOŠ a SPŠ Šumperk je založena na rámcové smlouvě o spolupráci, která spolu se smlouvou o zajištění praktického vyučování studentů ve firmě Pivot trvá již více než rok. Stěžejním bodem spolupráce je účast tří studentů na projektu, který je zaměřený na vývoj a realizaci funkčního zařízení pro diagnostiku a nabíjení baterií, které jsou součástí záložních zdrojů v povlakovacích zařízeních. Tento projekt bude ze strany projektového týmu ukončen v březnu 2014.

Jaký je podle vás největší úspěch firmy SHM?
Já bych řekl, že velkým úspěchem firmy je, že existuje už tak dlouho a existuje pořád se stejnou strukturou vlastnictví a udržuje si svou podnikatelskou a etickou filozofii. Podařilo se nám vytvořit firmu s určitým osobním charakterem a s určitou (dobrou) náladou. Vidíme to jak na pracovních výkonech, tak i na akcích, které pořádáme společně se zaměstnanci. Lidé se na nich usmívají.