VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tisíce Ostravanů zajímalo: Co děláte s našimi odpadky?

Ostrava - Co se dál děje s odpadem, který vytřídíme do barevných kontejnerů? Co všechno Ostravané vyhazují do popelnic a kolik toho vlastně je? Kolik námahy stojí, aby bylo ve městě čisto? I na to se v sobotu ptali návštěvníci společnosti OZO.

10.9.2012 6
SDÍLEJ:

Den otevřených dveří v OZO Ostrava v Kunčičkách.Foto: Deník/Pavel Sonnek

 Paní Barbora Havelková odpad třídí. Do barevných tašek, které nedávno ostravským domácnostem rozdala společnost OZO, pečlivě rozděluje papír, sklo a plasty, zvlášť ukládá zbytky.

Na jedné hromadě?

„Když už jsem ty tašky dostala, tak třídím. Ale naštvalo by mě, kdyby to popeláři nakonec stejně svezli na jednu hromadu. Doufám, že z nás nedělají blbce," říká žena. Vypadá to, že nedělají. Kdyby paní Barbora přišla v sobotu na den otevřených dveří společnosti OZO, která se v Ostravě stará o svoz a likvidaci odpadů, mohla by se o tom jako ostatních tři a půl tisíce návštěvníků přesvědčit na vlastní oči.

Petky podle barev

„Nacházíme se v expediční hale, kde jsou k odvozu připraveny některé komodity, které jsme vytřídili. Jedná se o odpady, které vzešly od občanů či od firem. Za sebou máte zafóliované pevné plasty, jsou to materiály, které jsme získali z elektroniky, z televizorů, počítačů a podobně. Ty se znovu využívají, recyklují, prodáváme je různým odběratelům, nebo jsou energeticky využívány. Dalším typickým materiálem jsou fólie, všechny jsou recyklovatelné. Pak klasika PET lahve vidíte, že je třídíme podle barev. Největší zájem je o čiré materiály, protože s nimi může zpracovatel pracovat, s těmi barevnými už toho moc nevykouzlí," vysvětluje jeden z průvodců vedoucí provozovny Průmyslové odpady společnosti OZO Petr Janečka a ptá se návštěvníků: „Kolik si myslíte, že je v jednom balíku slisovaných PET lahví? Napovím, že jeden váží dvě stě kilogramů." Jedna z návštěvnic tipuje tři tisíce. „To není špatné, slušný odhad. Ano, je jich tam okolo tři a půl až čtyř tisíc," odpovídá průvodce.

„Takže vidíte, že všechen plast, který vhodíte do žlutého kontejneru, skončí tady. A my ho dotřiďujeme, z velké části ručně. Musíme to tak dělat. Kdyby občané všechen odpad naházeli do jednoho kontejneru a tady bychom ho měli roztřídit, tak to by nebylo možné, to by nikdo nezaplatil. I ty linky na dotříďování stojí miliony," říká Petr Janečka. A znovu dotaz: Víte, na co se dál zpracovávají tetrapaky? Odpověď: Na lisované stavební materiály nebo v papírnách na papír.

Den otevřených dveří v OZO Ostrava v Kunčičkách.

„A tamhle je malý nakladač, zde naše lisovací zařízení, máme také vlastní skartační stroj, není to žádný malý kancelářský, ale velký, můžeme v něm skartovat dokumenty se stupněm utajení," popisuje průvodce a zve návštěvníky do další haly.

„Tak tady jsme nedávno vyměnili starou technologii na zpracování materiálu pro výrobu náhradního paliva. To vyrábíme hlavně pro cementárnu v Hranicích. Ze zbytků plastů a dalších spalitelných odpadů, které se už nedaly vytřídit a využít materiálově. No a za stěnou jsou pak dva drtiče jemný a hrubý. Tam bude naše prohlídka končit. Než tam ale dojdeme, upozorním na separátor kovu, vzduchový separátor automaticky odstraňují kovy a další těžké materiály nevhodné pro výrobu paliva. A ta oranžová bedna, to je optický separátor, ten vybírá PVC, což je největší nepřítel pro cementárny, ničí vyzdívku cementárenské pece," vysvětluje Petr Janečka. „V tom, co lidé vyhazují, nevidíme odpad, ale především surovinu," končí výklad průvodce.

Co návštěvníky ještě zajímalo?

Kolik procent odpadu Ostravané vytřídí?

Asi pětadvacet procent.

Kolik odpadu připadá na jednoho občana za rok?

V loňském roce 277 kg odpadu. Z toho 187 kg směsného (zbytkového) odpadu, 30 kg objemného odpadu, 30 kg zeleně, 17 kg papíru, 11 kg plastu, 8 kg skla, 0,5 kg nebezpečných odpadů.

Kolik je v Ostravě a dalších obcích, kde svážíte odpady, popelnic?

Obsluhujeme přibližně devět tisíc kontejnerů a 45 tisíc popelnic na směsný odpad, 2200 kontejnerů na plast, 1500 kontejnerů na sklo, 1800 kontejnerů na papír, 1000 kontejnerů na spalitelný odpad (firmy), 2100 nádob na zelený odpad, ročně přes tři tisíce kontejnerů na objemný odpad, 13 sběrných dvorů v Ostravě a dva mimo Ostravu v Klimkovicích a Studénce.

Autor: Miroslava Chlebounová

10.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies