VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři stovky podpisů s radními nehnuly. Při výběru dětí do školek neustoupí

Hranice - Ani 258 podpisů v petici, která měla upozornit na kritický nedostatek volných míst v hranických školkách, stanovisko města výrazně nezmění, kritéria pro přijetí dětí zůstanou v podstatě stejná.

1.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Radnice ale očekává, že v příštích letech se počet žadatelů u zápisu vrátí k normálu. Iniciátorky původně očekávaly, že k petici se připojí ještě větší počet lidí. Přesto tvrdí, že množství signatářů v této chvíli není rozhodující.

„Mnohokrát děkujeme všem, kteří se pod petici podepsali a podpořili nás tak touto cestou. V tuto chvíli je z našeho pohledu počet podpisů okrajovou záležitostí. Jsme rády, že dialogy o tomto problému neutichly ihned po zápisech a že se touto záležitosti bude společnost dále zabývat," uvedly v dopise adresovaném redakci Dana Ozogánová a Martina Bezunková.

„Víme, že vyřešit tuto situaci není snadným úkolem, ovšem navýšení kapacity mateřských škol je v současné době nutností," dodávají.

Vytvořením petice chtěly obě iniciátorky podnítit město k jednání, jelikož po letošních březnových zápisech nebylo do hranických školek přijato celkem 110 dětí. Z radnice však zní, že děti, které splnily veškeré nastavené požadavky, místo ve školce získaly.

Skupina více než stovky neúspěšných uchazečů tak buď neměla nahlášený trvalý pobyt v Hranicích, nebo nevyhověla dalším pomocným kritériím, mezi které patří například zaměstnanost rodičů, další sourozenci či věk dítěte.

Hraničtí radní přesto trvají na svém ze stávajících kritérií přijetí dítěte se ustupovat nebude. Možná i proto, že demografický vývoj slibuje v příštích letech pokles žadatelů o volné místo ve školkách.

„Zatímco letos v březnu přišlo k zápisům 225 dětí, příští rok by jich podle demografické křivky mělo být 176. To je výrazný pokles," potvrdil vedoucí odboru školství a kultury Vojtěch Bušina.

Starostka Hranic Radka Ondriášová také poukazuje na zmíněnou petici, v níž se kromě hranických obyvatel objevilo několik osob, které mají nahlášeno trvalé bydliště i na Ostravsku.

„Prioritně jsme tady ale od toho, abychom uspokojili obyvatele v našem regionu," upozornila.

Další soukromá školka zřejmě nebude

Stále otevřená je otázka výstavby nové soukromé školky.

Město, stejně jako řada signatářů, by se této představě nebránilo, jelikož i z finančního hlediska by pro něj taková organizace byla výhodnější než další školka městská. Reálné základy ale myšlenka zatím nemá.

„Nemyslím si, že by něco takového bylo reálné a na stavbu nové školky není ani vhodná doba," míní Vojtěch Bušina.

Občany, kteří se pod petici podepsali, by mohla alespoň částečně uspokojit informace o plánovaném navýšení kapacity na Základní a mateřské škole Struhlovsko.

Tamní organizace je od ledna spojená s dřívější Mateřskou školou Klíček a kvůli vyplnění momentálně nevyužívaných prostorů se v příštím roce rozšíří kapacita asi o šest dalších míst.

Ze čtyřiceti na pětačtyřicet míst by se měla už letos zvýšit také kapacita soukromé Prima školky na Komenského ulici.

Autor: Pavel Mašlaň

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies