VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Unikátní houby rostou na Skřítku, tvrdí mykolog

Šumperk /ROZHOVOR/ – Tradiční třídenní výstava hub, která ve čtvrtek 11. září začala v šumperském muzeu, bývá nejnavštěvovanější expozicí. Na houby jedlé i prudce jedovaté se chodí dívat stovky lidí. Řada z nich také využije příležitosti a popovídá si s mykology, kteří výstavu připravili. Jedním z nich je uznávaný odborník Jiří Lazebníček, který nedávno oslavil osmdesátku.

12.9.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
36 fotografií

Výstava hub v šumperském muzeu.Foto: DENÍK/Petr Krňávek

Mykologie není zrovna běžný obor, jak jste se k němu dostal?
To je historie stará pětasedmdesát let. Ještě před válkou jsem s matkou jako malé dítě jezdil na Svatý Kopeček. Pamatuji se, jak lezla po kolenou a sbírala malé hříbečky. Vždy jsme jich dovezli pár kilo a ona to pak zavařovala. Hlubší zájem přišel až na lesnické fakultě, kdy jsem se začal zajímat o dřevní houby. Na fakultě botaniky byl Stanislav Čermák, spolu jsme začali jezdit do okolí Brna. On tehdy objevil nový druh hřibu, ale až po letech se zjistilo, že to byl už popsaný hřib bronzový. Po lesích jsme chodili hodně, učil nás, jak houby sbírat i o jejich konzervaci. Později jsem se dostal na Botanické pracoviště Československé akademie věd, kde jsem se naučil poznávat velké množství hub.

Pokud se týká hub, jsou u nás lidé vzdělaní?
Velké množství lidí ano, ale přesto letos už v kraji bylo kolem desítky otrav. Lidé stále občas zaměňují pečárky, holubinky či bedle za muchomůrku zelenou. Někteří se ale přicházejí i radit do mykologické poradny, zajímá je, co roste v jejich okolí. Také občas někdo přinese pečárky, které se vyskytují i v parcích. Z parků ale houby konzumovat nedoporučuji, rostou tam i vláknice. Ty mohou být smrtelně jedovaté.

Cestoval jste i po zahraničí, bylo to také kvůli houbám?
Pokud nešlo zrovna o mykologický kongres, tak jsem v zahraničí houby sbíral málo, jezdil jsem spíš za krásami přírody. Ale samozřejmě mi to nedalo, například jsem sbíral houby v severní Americe. Pak jsem se je snažil usušit u motoru auta, které jsme tenkrát měli půjčené. Moc to ale nevyšlo. Byl jsem také na Novém Zélandě, odkud jsem několik nasušených exponátů přivezl. Tam ale mykologii příliš neřeší. Sehnal jsem si publikaci o tamních houbách, ale obsahuje pouze nejběžnější druhy a pouze s domorodými názvy, nikoliv latinskými. Na Zélandu jsem nepochodil ani u botaniků na tamní universitě, prý se tam mykologii nikdo nevěnuje. Hodně vzácných druhů hub se mi také například podařilo najít na polské straně Tater, s kolegy jsme je i sbírali v maďarské pustě.

Odkud jsou houby, které si lidé prohlížejí na výstavě?
Máme už osvědčená místa, jezdíme po několika lokalitách v Litovelském Pomoraví. Vydáváme se i do Nízkého Jeseníku či okolí Dlouhých Strání a Skřítku. V bukových i smrkových porostech se dá najít spousta hřibů, kozáků a křemenáčů. Skřítek je specifický, že v místech, kde jsou rašeliny, rostou houby s velmi dlouhou tření. To se jinde nevidí. Ale houby na výstavu nosí i lidé, někteří plné košíky. Pokud se zdejšího regionu týká, trochu mě překvapil nález hřibu kaštanového, který mi příbuzná přivezla z Kunčic. Já jsem ho vždycky sbíral na jižní Moravě, maximálně do nadmořské výšky 400 metrů nad mořem. Teplomilné houby ale nyní rostou i ve vyšších polohách.

Ptají se vás také mladí lidé na halucinogenní houby?
To se ptají na každé výstavě. Ale spíš je ukazujeme dospělým. Někteří mladí konzumují muchomůrku červenou, když si toho vezmou málo, tak se z toho vyspí. Kolegyně kdysi na sobě vyzkoušela lysohlávku, pak vykládala, že měla velice zajímavé sny. Ale opravdu to musí být malé množství. Já lidem experimentovat s halucinogenními houbami nedoporučuji, na každého to může mít jiný účinek.

Autor: Hana Kubová

12.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies