VYBERTE SI REGION

Univerzita Palackého má nového rektora, zvolili historika Millera

Olomouc – Nového rektora zvolil ve středu odpoledne akademický senát Univerzity Palackého. Stal se jím historik Jaroslav Miller, vedoucí katedry historie olomoucké filozofické fakulty.

16.10.2013
SDÍLEJ:

Jaroslav MillerFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Do čela univerzity byl Miller zvolen už v prvním kole, získal patnáct hlasů. Jeho protikandidát, současný rektor Miroslav Mašláň, získal hlasů devět.

Funkční období Jaroslava Millera začne 1. února příštího roku, do funkce jej musí jmenovat prezident.

„Z pověrčivosti jsem si nepřipravil žádnou řeč, proto budu improvizovat. Slibuji, že ve prospěch této univerzity odevzdám všechny mé síly, které ve dvaačtyřiceti letech mám. Snad jich není málo," řekl po volbě Jaroslav Miller.

„Ale hlavně bych chtěl říct, pane rektore, jste skvělý a čestný chlap a budu s vámi rád spolupracovat," podotkl.

VIDEO: Prezentace obou kandidátů na rektora UP 

Mašláň: Snad budu univerzitě ještě platný

Kandidáti na post rekrora Univerzity Palackého Miroslav Mašláň (vlevo) a Jaroslav MillerAkademický senát svou volbou „doporučuje" budoucího rektora ke jmenování prezidentovi republiky.

Volby kandidáta na rektora se účastnilo dvacet čtyři senátorů. Každá z osmi fakult univerzity je zastoupena dvěma vyučujícími a jedním studentem. Ke zvolení kandidáta na rektora je potřeba nadpoloviční většina, tedy třináct hlasů.

Fyzik a odborník na nanotechnologie Miroslav Mašláň vedl univerzitu čtyři roky. Za jeho éry byla otevřena tři excelentní centra vědeckého výzkumu.

„Bylo mi ctí spolupracovat se senátem a doufám, že budu této univerzitě něco platný i někde jinde," uzavřel Miroslav Mašláň.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity, která letos slaví 440. výročí svého založení, stanulo v jejím čele od roku 1946 jedenáct rektorů a dvě rektorky. Prof. Miller bude čtrnáctým rektorem v řadě.

Prof. Jaroslav Miller 
Jaroslav MillerNarozen v r. 1971.

Studoval historii a filologii v Olomouci (Univerzita Palackého), Budapešti (Středoevropská univerzita) a Oxfordu (University of Oxford, Lady Margareth Hall). 


Absolvoval řadu dlouhodobých badatelských pobytů na předních světových univerzitách a vědeckých ústavech v Kanadě, Maďarsku, USA, Velké Británii, SRN a Austrálii.
Dvakrát obdržel prestižní výzkumné stipendium německé nadace Alexandra von Humboldta a stipendium nadace Andrew W. Mellona.

V roce 2008 působil jako stipendista Fulbrightovy nadace na Georgia College and State University. 
V průběhu akademického roku 2010/2011 byl vybrán mezinárodní komisí na post hostujícího profesora na University of Western Australia, Perth. V roce 2012 ho velvyslanec Spojených států amerických jmenoval ambasadorem Fulbrightova programu v České republice.

V současné době zastává funkci vedoucího Katedry historie Filozofické fakulty UP.

K jeho zálibám patří sport, ruská klasická literatura, zahradní architektura a putování divočinou. 
Je ženatý, má dvě děti, Jana (9) a Barboru (7).

Autor: Petra Pášová

16.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Igor Dodon, prezident Moldávie
9 4

Kreml, nebo Brusel? Moldavský prezident má jasno

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies