Nad svozem komunálního odpadu v kraji se pomalu stahují mračna. Skládky se z dlouhodobého hlediska ukazují jako neefektivní, a vedení Olomouckého kraje proto už oslovilo obce s rozšířenou působností, aby se jejich představitelé společně zamysleli nad společným řešením tohoto problému.

Například v Hranicích platí každý občan městu za svoz odpadu 492 korun ročně. Tato částka však nepokryje náklady, které jsou se svozem odpadu spojené. „Město se ale musí řídit platnou vyhláškou, a ta stanoví, že částka 250 korun je paušální a zbytek s rozpočítává podle skutečných nákladů. Faktem ale je, že současný poplatek těch skutečných nákladů nedosahuje,“ řekl tiskový mluvčí Městského úřadu Hranice Petr Bakovský s tím, že zbytek nákladů hradí město. „Svoz odpadu je velice nákladný a předpokládá se, že do budoucna budou náklady ještě stoupat,“ dodal.

Vedení kraje začalo uvažovat o výstavbě spalovny, která by mohla v budoucnosti skládky nahradit. Spalovna by zároveň sloužila k výrobě tepelné energie. „Je to jedna z variant. Zatím se ale vůbec neví, kde bude stát ani jak by měla vypadat,“ řekl mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger.

Také podle jeho slov se skládky budou postupně rušit. „Se zákazem skládky asi přímo nikdo přijít nemůže, ale mohou se stanovit pravidla, za kterých bude budování nových naprosto neefektivní,“ doplnil Heger.

Vedoucí odboru životního prostředí hranického úřadu Iva Zaoralová potvrdila, že převoz odpadu na Jelení kopec, který se nachází v katastru Bělotína, není úplně ideální. Uvedla také, že město Hranice se v rámci integrovaného nakládání s odpady přihlásilo ke společnému projektu Olomouckého kraje.

„Samozřejmě se snažíme uvažovat také o tom, jak skládkování snížit. Kromě například biologického odpadu na kompostování se snažíme odpad co nejvíce třídit, aby se na skládku zavážel co nejméně,“ řekla Zaoralová.

Na říjnovém veřejném zasedání o programu rozvoje města Hranic pro následujících devět let se diskutovalo také o tom, zda by se odpad místo odvozu na skládku nemohl v budoucnosti po úpravě spalovat v blízké cementárně.

To však vedoucí odboru životního prostředí Iva Zaoralová v podstatě zavrhla. Podle ní inspekce životního prostředí povolila cementárně jen spalování alternativního paliva. „To však není odpad jako takový,“ řekla.

„Určitě bude lepší držet se širší koncepce. To, že se toho chopil kraj, je jedině dobře. Příprava, realizace i provoz totiž bude pro koncové odběratele levnější a i celkově z pohledu ekonomiky výhodnější. Je to ale běh na dlouhou trať. Ve hře je stále spousta variant a jednání. Bude ale nutné, aby se něco dělo a na nic se nečekalo, protože čas letí, a ta problematika se bude muset řešit. Místa na skládkách sice jsou, ale budou čím dál dražší,“ uvedl zastupitel města Hranic Karel Hübl.

K otázce spalování i upraveného paliva z komunálního odpadu v cementárně se odmítavě vyjádřil také technický ředitel Cementu Hranice Roman Michalčík, i když přiznal, že z technologického hlediska by za jistých okolností ke spalování vytříděného materiálu dojít mohlo.

„Materiál se ale ještě předtím musí vytřídit a upravit, vše musí být navíc certifikováno. Teprve pak bychom byli schopni to spálit. Na hlavním hořáku jsou teploty kolem dvou tisíc stupňů,“ konstatoval Michalčík. Ten také dodal, že k žádným technickým úpravám by v cementárně dojít nemuselo. „Pokud přísné podmínky na palivo jsou dodrženy, pak je možné to spalovat bez nějakých podstatných úprav,“ dodal.

V České republice jsou v současnosti pouze tři spalovny, a to v Praze, v Brně a v Liberci. Spalování paliva z komunálního odpadu v cementárně však doposud žádné tuzemské město nezrealizovalo.