VYBERTE SI REGION

V Majetíně zřejmě našli vojáky, kteří táhli od Slavkova

Majetín – Po zhruba dvě stě padesáti letech spatřily světlo světa ostatky pravděpodobně vojáků z období Napoleonských válek. Kostry našli archeologové u Božích muk na konci Majetína na Olomoucku, naproti hasičské zbrojnici.

19.10.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Po zhruba dvě stě padesáti letech spatřily světlo světa ostatky pravděpodobně vojáků z období Napoleonských válek. Kostry našli archeologové u Božích muk na konci Majetína na Olomoucku.

Po zhruba dvě stě padesáti letech spatřily světlo světa ostatky pravděpodobně vojáků z období Napoleonských válek. Kostry našli archeologové u Božích muk na konci Majetína na Olomoucku.Foto: DENÍK/Petra Pášová

V místech, kde pověst, zaznamenaná i v obecní kronice praví, že zde jsou pohřbeni vojáci z napoleonských válek.

„Údajně měla být poblíž nějaká malá šarvátka a místní obyvatelé pak byli přinuceni pohřbít zemřelé vojáky poblíž Majetína a tvrdí se, že na tomto místě. V půlce devadesátých let se hned vedle kopaly telefonní kabely a přitom se objevily nějaké kosti. Tehdy ale nebyl přivolaný žádný archeolog, takže nevíme jestli lidské nebo zvířecí. Protože údajně dle pověsti tady bylo pohřbeno šestnáct vojáků a nějaké koně," řekl Jakub Vrána, vedoucí výzkumu a archeolog Archeologického centra Olomouc.

O prostor okolo božích muk se odborníci začali zajímat poté, co jim volali z majetínského obecního úřadu, že na místě byli nějací lidé a chodili s detektory kovu.

Pohřbili jse pietně, křesťanským způsobem

Na místě archeologové pracují od konce září a našli dvě kostry mužů, které jsou v hrobových jámách a čtyři dětské hroby. Ty byly nad nimi, což znamená, že jsou mladšího data.

Jaká je pravděpodobnost, že jde o napoleonské vojáky?

„Tady na střední Moravě nálezy vojáků nejsou časté, žádná velká bitva se zde neodehrávala. Spíš to dáváme do souvislostí, s bitvou u Slavkova, kdy spojenecké vojsko, rakouského a ruského císařství ustupovalo od prohrané bitvy směrem na Olomouc. Jde možná o ustupující vojáky, tehdy hodně zraněných zemřelo cestou. Zjišťujeme dataci, ale bohužel nějaké zbytky uniformy, knoflíky či třeba přezky, jsme nenašly," pokračoval Vrána. Lebka poslední nalezené kostry má dokonce ve spodní čelisti, vepředu, zbroušené zuby, zřejmě od nábojů.

„V době Napoleonských válek byly pušky takzvané převodovky s křesadlovým zámkem. Aby se urychlila střelba, vojáci u sebe měli několik papírových patron, které musely vzít do úst a kus ukousnout. Zuby se opotřebovaly. Kdo nechtěl jít na vojnu, zuby si rovnou vylomil," pokračoval Vrána.

Podle antropologa Lukáše Šíny se kosti v tamní půdě hůř dochovávají, zemina je totiž chudá na minerály a kosti odvápňuje. Ty jsou tak velmi křehké a jejich samotná preparace je dost náročná. Každé dotknutí zanechává stopy.

„Poslední kostra je na pohled ve velmi dobrém stavu, ale pevnost bych přirovnal ke kartonu. Samotné vyndání a přemístění je nejhorší práce, kostry se budou rekonstruovat, lepit, ale už je nikdo do původního stavu nedá. Snažíme se proto ostatky vytáhnout v bloku i se zeminou a až v laboratoři se skalpelem z vyschnuté hlíny vysekají," vysvětlil způsob převozu antropolog a pokračoval:

„Pominu-li to, že to jsou hroby vojáků, tak výjimečný je nález i tím, jak zemřelé pochovali. Jsou uloženi pietně, křesťanským způsobem, hlava je na západě a nohy na východ. Ruce mají v klíně."

Děti se možná staly obětmi epidemie

Po vyzvednutí se kostry vyčistí, zakonzervují a odborníci je budou dál analyzovat.

„S velkou pravděpodobnostní to jsou vojáci z Napoleonských válek, budeme muset zjišťovat jestli je to vojenský hrob a zda nemáme oslovit Ministerstvo obrany kvůli pietnímu uložení. Jinak kosterní ostatky zůstávají v Antropologickém ústavu nebo v muzeích, aby se dál mohly zkoumat demografické změny, co lidi v té době postihovalo, čím trpěli," řekl archeolog Jakub Vrána.

Ostatky dětí jsou pak mladšího data a odborníci se přiklání k názoru, že se možná staly obětí nějaké epidemie.

„V 19. století byly poslední dvě velké epidemie cholery. V Majetíně jako takovém tehdy nebyl hřbitov. Hřbitovy byly u farních kostelů a lidé z vesnice chodili do blízkého Brodku. Pokud děti zemřely na nějakou epidemii a vědělo se, že se poblíž Božích muk pohřbívalo, mohli je pochovat tam, protože byla svěcená půda," uzavřel Vrána s tím, že archeologické práce skončí už příští týden.

Autor: Petra Pášová

19.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies