VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Přerově odstartovala "detektorová" výstava, nejvzácnější je poklad z Hradčan

Přerov – Pro někoho je hledání jehly v kupce sena v podobě vzácného archeologického nálezu dobrodružstvím, pro jiného vášní a dlouholetým koníčkem. Pátrání po cenných artefaktech s pomocí detektoru kovů je každopádně fenoménem doby. Poutavé problematice je věnována i unikátní výstava, která začala v prostorách Muzea Komenského v Přerově.

21.2.2014
SDÍLEJ:

Výstava s názvem Detektory v archeologii v Muzeu Komenského v PřerověFoto: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Jedním z těch, kteří bádání s pomocí detektoru kovu propadli, je i Miroslav Komínek. Přestože je jeho profese zcela jiná a pracuje jako zástupce ředitele Městské policie v Přerově.

„Historie mě vždycky zajímala a k vyhledávání kovů s pomocí detektoru jsem se dostal asi před třemi lety. Je to taková směs detektivky, pátrání, adrenalinu, ale i snahy o zachování našeho kulturního dědictví," vylíčil.

Jak pomáhat a neublížit

Výstava Detektory v archeologii s podtitulem Jak pomáhat a neublížit je svým zaměřením v rámci České republiky zcela ojedinělá.

Díky projektu Preventivní archeologie se pod hlavičkou Archeologického centra v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Muzeem Prostějovska, Muzeem Šumperk a Muzeem Komenského v Přerově naskytla vůbec poprvé příležitost představit výsledky spolupráce archeologů a „detektorářů" na záchraně historického dědictví – za podpory Olomouckého kraje.

Po roce 2000 nastal v České republice doslova boom detektoringu a v současné době se počet držitelů detektoru kovů odhaduje na dvacet až třicet tisíc.

„Svými negativními i pozitivními dopady se stal tento koníček naprostým fenoménem dnešní doby, na který musela dříve či později reagovat i odborná veřejnost. Výstava poukazuje na jednu z možných cest při spolupráci na záchraně kulturního dědictví České republiky," vysvětil kurátor výstavy a archeolog Zdeněk Schenk.

Pozor na devastaci

Podle něj je tato problematika velmi ožehavým tématem, protože část detektorářů cíleně útočí na vzácné archeologické lokality.

„Výsledkem tohoto rabování je naprostá devastace. Týká se to jen úzké skupiny lidí, ta ale špiní práci zbývajících devadesáti procent nadšencům, pro něž se stal detektoring stejným koníčkem jako třeba rybaření. Komplikací je, že v rámci stávající legislativy je tento koníček ilegální," konstatoval.

Zlatý objev

Na výstavě jsou k vidění cenné nálezy, které učinili archeologové a badatelé nejen na Přerovsku, ale i Šumpersku či Olomoucku. K nejzajímavějším z nich patří bezpochyby objev, učiněný v loňském roce v Hradčanech na Přerovsku. Jedná se o poklad z mladší doby bronzové.

„Poklad obsahoval vedle bronzových seker i zlomky bronzových jehlic, ale vůbec nejdůležitější je objev drobných zlatých artefaktů – svitek zlatého drátu a část zlatého svitku. Je to dosud největší poklad, nalezený na území Moravské brány," zmínil archeolog.

Lidé ale můžou ve vitrínách obdivovat také vzácné artefakty ze slavné přerovské lokality Na Marku – jako mince, oděvní přezky ze 17. století či církevní medailonky.

K slavným nálezům z Olomoucka patří měděná sekera ze třetího tisíciletí před naším letopočtem, zlomky keltských náramků či mince z římské doby. Další zajímavé předměty pocházejí jsou z Mohelnicka.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

21.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies