VYBERTE SI REGION

Půjčovna Videoprivat vzdala boj s levnými DVD. Nabídne už jen víno

Olomouc – Kdysi největší tuzemská síť půjčoven filmů Videoprivat končí. Tedy se světem filmu. Její majitelé se chtějí věnovat už jen vínu, které původně začali lidem nabízet pro vylepšení atmosféry při filmové podívané.

3.6.2014
SDÍLEJ:

Síť půjčoven Videoprivat, který měl v době největšího úspěchu na čtyři desítky poboček, končí s filmy. Vzdal boj s levnými DVD a filmy na internetu a bude už jen prodávat vínoFoto: DENÍK/Daniela Tauberová

Uznali, že bitvu s levnými DVD v trafikách a nabídkami na internetu vyhrát nelze a dotovat půjčovny není dlouhodobě možné.

Paní Ivana tak minulý týden marně hledala v pobočce v Pekařské ulici v Olomouci k zapůjčení Revival od Alice Nellis.

„Revival se nám v kině hodně líbil, hlavně manželovi. Tak jsme si chtěli udělat příjemný večer. Překvapilo mě, že půjčovna už nefunguje. Podívala jsem se, co prodávají za filmy, ale nakonec jsem koupila bílé víno," uvedla dvaačtyřicetiletá Olomoučanka, která do Videoprivatu chodila zhruba od jeho vzniku.

„Od roku 1993, kdy jsme se nastěhovali na Nové Sady. V půjčovně jsme byli i několikrát týdně. Je mi líto, že končí," dodala.

Jedno DVD za 1500 korun

Podle Radka Pazoura, zástupce 1.filmové vinotéky VIDEOPRIVAT, jak se dnes Videoprivat jmenuje, se společnost musela přizpůsobit vývoji na trhu.

„Filmy jsme v pobočkách prodávali posledních osm let. Letos jsme je ovšem přestali nakupovat a veškeré zásoby již rozprodáváme. Zájem o půjčování filmů už byl příliš malý a ani nákup nových nosičů se nám již nezaplatil," uvedl.

Videopůjčovna pořídí filmovou novinku nyní za zhruba pět stovek.

„V začátcích jsme nakupovali nosiče určené pro půjčování dokonce za osm stovek a pak i za 1490 korun. Dnes vzhledem k tlaku DVD v trafikách a internetu cena nosiče na půjčování klesla, ovšem zájem o půjčování nosičů stejně tak. Dlouhodobě není možné pořizovat filmy s vědomím toho, že se investice nevrátí," vysvětloval Radek Pazour.

Víno k filmu byla dobrá cesta

Majitelé celých 23 let drželi půjčovné na 29 korunách za novinky a 19 za ostatní filmy nebo někde i méně. Přidali bonusy: jedenáctý film zdarma, půjčování na víkend zdarma.

V době, kdy filmoví distributoři pustili do trafik levná DVD, jejichž cena se mnoho nelišila od půjčovného, rozšířili propůjčování filmů o prodej vína.

„Snažili jsme se půjčovnu udržet co nejdéle, i přes klesající zájem, proto jsme dali hlavy dohromady a snažili se služby rozšířit. Celý tým se nakonec shodl na tom, co se ukázalo časem jako dobré řešení. Víno, a to naprosto logicky: zákazník si večer pustí film a k němu si dopřeje dobré víno. Na kvalitu vína jsme velmi dbali a dbáme, proto dnes již nabízíme i garanci vrácení pěněz, pokud víno zákazníkovi nebude chutnat. Mysleli jsme i na ty, kteří se koukají sami a těm nabízíme koupi víno po půl litru. Chtěli jsme se odlišit i nabídkou: na každé pobočce máme 300 různých lahví a padesát druhů sudového vína," vzpomínal na dobu, kdy ve Videoprivatu zavonělo sudové víno.

Novinku by si museli půjčit 25x

Prodej vína však jen oddálil chvíli, kdy klesající zájem o půjčování filmů donutil majitele olomouckého Videoprivatu přestat nakupovat a ze světa filmu definitivně odejít.

Aby se novinka zaplatila, museli by si ji lidé půjčit pětadvacetkrát, což bylo nereálné.

„Tolik zákazníků zájem o novinku bohužel nemá," poznamenal.

Z olomoucké půjčovny největší síť v ČR
S půjčováním filmů začal Radek Pazour s kamarády jen pár měsíců po sametové revoluci na vysoké škole v Ostravě.

Vyřídili si výjimku ministerstva kultury a z Německa dovezli na Moravu první videokazety. 

Po roce se čerstvý inženýr vrátil do rodné Olomouce, kde se rozhodl pokračovat ve slibně se rozvíjejícím filmovém byznyse.

„Neměli jsme peníze. Všechno teprve začínalo. Na trhu byl velmi omezený balík filmů a nikdo legálně nemohl mít nic více," vzpomínal na počátek svého podnikání v demokratickém Československu.

„Tím, že jsme chytili začátek, byli jsme i bez velkých peněz konkurenceschopní. Vše jsme investovali do nosičů, sháněli novinky, aby zákazník byl spokojený," vyprávěl nadšeně.

Z jediné olomoucké pobočky postupně vznikly další. Nejen v Olomouci, ale i v dalších moravských městech a také v Čechách.

„Až jsme v jednom čase měli v provozu čtyřicet poboček. Celkem jsme jich otevřeli přes sto," uvedl Radek Pazour.

V nabídce měli tisíce filmů a stali se největší sítí půjčoven v České republice.

„Vše, co vyšlo, jsme chtěli mít. Lidé čekali, až novinku ve špičkové kvalitě s profesionálním dabingem dovezeme," uvedl.

Zažil, jak se zákazníci snažili dostat do videokazet, vytočili pásku s kvalitním originálem a vložili plagiát.

Tesknit kvůli tomu, kam se přes dvacet let podnikání dostalo kvůli konkurenci levných DVD a možnostem nabízených na internetu, Radek Pazour nehodlá.

„Samozřejmě, že v době, kdy jsme pozorovali obrovské poklesy, mi mě to mrzelo, protože jsme se snažili a chtěli být nejlepší," povzdechl si.

„Prodělávali jsme, což se dlouhodobě nedá. Doba, kdy jsme do půjčoven dali víno, ale vše změnila" uzavřel.

Autor: Daniela Tauberová

3.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies