VYBERTE SI REGION

Výrobou korálků si plním své sny, říká Marta Nevrlá

Studenec – Umí udělat korálky a šperky různých barev a vzorů, pro návrhy hledá inspiraci v přírodě a v cizokrajných zemích a její korálky a šperky z vinutých perel se mohou pyšnit prestižní značkou Haná regionální produkt. Marta Nevrlá ze Studence si výrobou vlastních korálků plní své sny.

4.5.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Marta Nevrlá při výrobě šperků

Marta Nevrlá při výrobě šperkůFoto: DENÍK/Hanka Masaříková

„Zkusila jsem certifikaci, i když jsem se trošku bála, protože výroba korálků z vinutých perel je záležitost spíš západních Čech. Doufám, že mi značka Haná regionální produkt pomůže se prosadit," říká Marta Nevrlá, která už jako malá holka sbírala barevná sklíčka a kamínky, které se na slunci leskly.

„Vždycky jsem si je schovávala jako malé poklady. Korálky se mi ale začaly hromadit, a tak jsem si řekla, že bych je mohla prodávat. Před šesti lety jsem otevřela první korálkový obchůdek Qítko v Olomouci a o tři roky později se narodil ještě jeden v Prostějově," vzpomíná majitelka dvou obchůdků, která si zároveň přála navrhovat vlastní korálky a šperky.

„Brzy mi škála korálků, které byly běžně dostupné, přestala stačit a toužila jsem mít něco jiného než všichni ostatní. Zapsala jsem se do kurzů italského sklářského mistra a designéra Davida Penso, a pak už byl jen malý krůček k tomu, aby se můj sen splnil. Trvalo dva roky, než jsem si pořídla vybavení, a pak jsem ještě dva až tři roky trénovala," vzpomíná na své začátky Marta Nevrlá, která se věnuje designu autorských šperků, zejména z vlastních vinutých perel, minerálů a přírodních materiálů.

„Zaměřuji se na návrh celých šperků, které jsou sestaveny z jednotlivých ručně vyráběných korálků a dalších materiálů. Z technologického hlediska jsou právě vinuté perle nejnáročnější na výrobu. Je to ruční práce a každý šperk je originálem," říká šperkařka.

Výroba jednoho korálku zabere od pár minut až po hodinu.

„Záleží na složitosti korálku, ale může to být od deseti minut až po hodinu," upřesnila Marta Nevrlá, která se při výrobě šperků inspiruje přírodou a cizokrajnými zeměmi či aktuálními pocity a náladou.

„Pokud se mé nálady propojí s náladou někoho jiného a mé šperky ho zaujmou, pak se vždy splní mé malé drobné sny. Dělat to, co mě baví, a ještě tím někomu udělat radost," uzavřela Marta Nevrlá. 

Marta Nevrlá

je původem z jesenických vrchů, ale s rodinou žije ve Studenci

vystudovala anglickou sekci Gymnázia Hejčín v Olomouci

studovala Business English na jazykové škole

tři měsíce pracovala jako au-pair na Kanárských ostrovech

vystudovala Angličtinu se zaměřením na aplikovanou ekonomii na Univerzitě Palackého v Olomouci

ráda cestuje, jezdí na kole a bruslích, baví ji horolezectví a vodáctví

jejím největším koníčkem jsou děti a rodina

Historie skleněných vinutých perel

Technologie ručně navíjených skleněných korálků (tzv. vinuté perle) navazuje bezprostředně na tisíciletou tradici výrobních postupů známých již ve starověkém Egyptě, Sýrii a Mezopotámii. První jednoduše vyráběné perle byly nalezeny v Mezopotámii a Egyptě. Ve středověku byly hlavním centrem výroby Benátky. Tradice výroby vinutých perel v okolí Benátek trvá dodnes, vinutými perlami je znám zejména ostrov Murano. Vinuté perly a tvorba ze skla vůbec mají však dlouhou tradici i u nás a mnoho českých sklářů je světově proslulými umělci.

Autor: Hana Masaříková

4.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
1 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies