VYBERTE SI REGION

Žáby migrují za vábením samců i za potravou

Prostějov – Až na několikakilome­trovou pouť se v těchto dnech vydávají žáby, které putují kvůli rozmnožování za svými partnery. Na cestě odolávají nejen predátorům, ale často musejí překonávat bariéry vytvořené lidmi.

10.5.2012
SDÍLEJ:

Obyvatelé hamerských rybníků - skokani hnědíFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Podle prostějovského herpetologa Ivana Zwacha je proto nutné obojživelníky při migraci ochránit. Za nejlepší variantu považuje budování různých podchodů na komunikacích či stavbách. Pokud chybějí, je vhodné také zastavit živočichy umělými bariérami a pak je přes překážku přenést. Musí se však dodržovat určitá pravidla.

Žáby migrují většinou na jaře za vábením samečků. Na cestu se však mohou vydávat i v létě za potravou nebo kvůli změně stanovišť. Zatímco suchozemští skokani mají v těchto dnech už cestu většinou za sebou, ropuchy obecné teprve migrovat začaly. Na Prostějovsku jsou rozšířené v okolí Hamer. Milostné hrátky obojživelníků mohou pozorovat také návštěvníci okolí Žárovic. „V tamních rybnících jsou právě k vidění skokani štíhlí," sdělil herpetolog Ivan Zwach.

„Podnětů pro migraci je několik. Může to být teplota, vlhkost a podobně. Většinou ale migrují v noci. Některé druhy urazí třeba až čtyři kilometry, trvá jim to několik dnů, ale i týdnů. Táhnou vždy kolem vody, někdy tok využijí jako autobusu a kousek se svezou," uvedl Ivan Zwach. Hromadně táhnou zejména skokani hnědí, ostronosí a ropuchy obecné.

Migrační tahy mají živočichové dány geneticky. Problém nastává, pokud jim lidé do cesty postaví překážku, jíž může být silnice, železnice, umělá vodní cesta či nová plošná stavba.

„U komunikací, u nichž se například upravuje svršek, je vhodné vytvořit podchod pro živočichy. V takových situacích to vyjde nejlevněji. Když se staví nová komunikace, je to ještě jednodušší. Najdou se místa, kudy zvířata táhnou a navrhnou se podchody. Cena u dočasných podchodů na stavbách je kolem 5000 korun, investoři se tak vyhnou mnohem vyšším pokutám za úhyn zvířat," uvedl Zwach. Do podchodů se obojživelníci navedou bezdotykově naváděcími pásy.

Pokud podchody chybějí, mohou se zvířata zastavit umělými bariérami a následně přenést přes překážku. Potíž může být v tom, že zábrany brání v migraci i jiným zvířatům. U bariér navíc musejí být pravidelné hlídky.

„Pokud chybějí, zvířata se u bariéry zbytečně vysilují. Nesmějí se však přenášet daleko, aby mohla pokračovat ve svém směru a nekomplikovali jsme jim tak orientaci v prostoru. Navíc čím déle jsou zvířata pohromadě, tím jsou více ve stresu. Do kyblíků se dostanou třeba i střevlíkovití brouci, kteří mají kusadla a mohou způsobit žábě zdravotní problémy. Větší žáby také šlapou po těch menších," vylíčil rizika ochranář.

Podle Zwacha obojživelníků v České republice obecně ubývá. Změny klimatu sice některým druhům svědčí, na většinu ale mají negativní dopad. 

Autor: Radim Havlík, ČTK

10.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies