VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Židovská rodina přežila v lese u Tršic, díky místním. Teď mají pomník

Tršice /FOTOGALERIE/ – Strach z prozrazení, bezmoc, ale i naději a vděčnost prožívala během 2. světové války židovská rodina Wolfových. Od roku 1942 se schovávala v lesním úkrytu nedaleko Tršic na Olomoucku. I když o nich tršičtí obyvatelé věděli, nikdy je neprozradili. Wolfovým i statečným místním byl nyní poblíž bývalé skrýše odhalen pomník.

7.4.2012
SDÍLEJ:

Eva Vavrečková, dcera Felicitas Wolfové, která přežila válku v úkrytu poblíž Tršic na OlomouckuFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Pietní akce se v pondělí účastnili příbuzní rodiny i obyvatel, kteří jim pomáhali.

Osudy Wolfových jsou známé i díky deníku, který si nejmladší člen Otto během války psal.

Památník leží poblíž zbytků lesní skrýše, ve které rodina až do konce války pobývala. Vznikl na popud amerických studentů, kteří se věnují dějinám holocaustu a sbírají o něm dostupné informace.

Jednoduchá žulová deska má připomínat, co vše museli Wolfovi v lese prožívat a jak náročné pro ně válečné období bylo.

„Jde o příběh obyčejné čtyřčlenné rodiny. Pomník má připomínat emoce, které tady Wolfovi během války prožívali. Strach, nenávist, obětavost, ale i lásku,“ popsal při pietní akci Petr Papoušek, předseda Židovské obce Olomouc.

Naznačil také, jak příběh Wolfových pocházejících z Mohelnice začíná.

V létě 1942 měli nastoupit do prvního olomouckého transportu směr Terezín. Otec rodiny Berthold se však rozhodl, že do něj nenastoupí.

Odpárali si hvězdy a došli do Tršic

V jednom z olomoucký domů si všichni čtyři odpárali z oblečení hvězdy a vydali se pěšky do Tršic.

V tento den si také jeho patnáctiletý syn Otto začal zapisovat vše, co prožil. Jeho záznamy historikové přirovnávají ke známému Deníku Anny Frankové.

„O půl páté ráno si hledáme stabilní úkryt a nalezli jsme jej. Je v hustém houští, takže se tam nehodí ani sedět, jen ležet. O páté hodině ráno jdu s Lici pro vodu ke studánce, která je pod lesem. Pak jsme poprvé ulehli ke spánku a spíme do jedenácti hodin, obtěžováni sty mravenci. Tata vaří první teplé jídlo po dvou dnech, a to polévku a maso s chlebem,“ líčí v deníku Otta druhý den na útěku.

Jak úkryt vypadal, popsal i místní pamětník Karel Březina, který také přišel do lesa uctít památku židovské rodiny. Připomněl si tak také statečnost svých rodičů.

„Nepamatuji si všechno přesně, bylo mi jen sedm let, ale vím, že kolem úkrytu bylo husté houští, takže se tudy nedalo moc chodit. Wolfovi v něm proto museli převážně ležet. I mí rodiče jim pomáhali, dávali jim jídlo. Měli strach. Bylo to velice nebezpečné,“ popsal sedmasedmdesátiletý Karel Březina.

Nosili jim do úkrytu jídlo a věci k přežití

Březinovi nebyli jedinou rodinou, která o Wolfových věděla a pomáhala jim.

Eva Vavrečková, dcera Felicitas a vnučka Růženy Wolfových, připomněla, že velkou měrou se na záchraně jejích příbuzných podílela rodina Oherových.

„Když maminka po válce o skrýši vyprávěla, tak nikdy nezapomněla zmínit, jak moc jim pomohli místní. V této souvislosti vždy vzpomněla rodinu Oherů, kterých si za to velmi vážila. Nosili jim jídlo a další potřebné věci k přežití,“ objasnila Vavrečková.

Období strachu a obav z prozrazení popisovala Felicitas Wolfová po válce i své přítelkyni Editě Šťastné z Olomouce.

„Už před válkou jsme se stýkaly a velmi jsme si rozuměly. Pak jsem spolu i pracovaly. Hodně mi vyprávěla o tom, co v lese u Tršic prožila. Vzpomínala, kdo jim pomáhal, kdo jim nosil jídlo, jaký měli v lese strach, jak to bylo nebezpečné a jak se báli prozrazení. Nebylo to jednoduché. Měli štěstí, že přežili. Až na Ottu,“ zavzpomínala sedmaosmdesátiletá Edita Šťastná.

Místní nic neprozradili, i přes kruté mučení

Díky statečnosti a mlčenlivosti místních válku nakonec v lese přečkali tři členové rodiny: otec Berthold, matka Růžena i dcera Felicitas.

Otta Wolf se však osvobození nedožil. Těsně před koncem války se stal obětí masakru v Zákřově, místní části Tršic.

Členové Gestapa tehdy s kolaborujícími ruskými vojáky osadu vypálili a umučili devatenáct zákřovských mužů, mezi nimi i osmnáctiletého Ottu.

I přes kruté mučení nikdo z nich neprozradil, že se nedaleko osady skrývá židovská rodina. Po Ottově smrti dopsala deník jeho sestra Felicitas.

Autor: Lucie Bukvová

7.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Problémy britských aerolinek se protáhly až do neděle.
4

Líbánky ze všechny peníze. Problémy British Airways ještě nekončí

Mezi mrtvými v Mississippi byl i zasahující policista.

V Mississippi postřílel muž osm lidí. Zřejmě tahanice o děti

Zeman při setkání vyjádřil Valachové podporu, ta trvá na demisi

Prezident Miloš Zeman na dnešní schůzce v Brně seznámil odcházející ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) s podporou, které se jí dostává od učitelů a sportovců. Jak však uvedla následně ministryně novinářům, očekává, že prezident bude postupovat dle ústavy.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

OBRAZEM: Koncert kapely Rammstein

V pražské Eden Areně se 28. května uskutečnil koncert skupiny Rammstein.

AUTOMIX.CZ

Čím jezdí legendy akčních filmů? Možná se budete divit

Filmový průmysl 80. a 90. let byl doslova továrnou na akční hrdiny, jejichž představitelé jsou dodnes legendami svého oboru. A často ve filmech jezdili zajímavými auty. Nás ale zajímal, jakými vozy tito herci jezdí ve skutečném světě. Vlastní stejně legendární vozy, jako jsou oni samotní a jejich role?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies