Tak toho se opravdu nebojíme, naopak, myslíme si, že název Do you like my shit? je naprosto v pořádku. Je to otázka, na kterou čekáme odpověď. Děkujeme a loučíme se....

S tím už jsme hráli, takže teďka třeba s králem popu - Michalem Jacksonem. Kdyby si ale nechal opravit nos. Další, kdo nás zajímá, je Iggy Pop, protože je to nesmrtelný bůh punk rocku. "Až si zlomím ruku, tak bych chtěl, aby místo mě hrál Slash," říká Lukáš.

Když nás poznávají holky, tak nám to nevadí. A když nás poznávají kluci našich fanynek, tak nás to bolí.

Rock´n´roll je vlastně sport, skoro nespíme, taháme bedny, skáčemě na pódiu, je to hodně fyzicky náročná práce hrát v kapele. "Mám bleskové spalování, takže i kdybych chtěl, tak nepřiberu," říká Thomas. "Já jsem hubený, protože jím jenom špagety, a ty jsou také hubené," přiznává Lukáš.

Píšeme různě, na některých skladbách pracujeme všichni od začátku dohromady. Na jiných třeba někdo přijde se slokou a někdo s refrény. Písničku Sorry Baby napsal Thomas s Tomášem. Ráno na hotelu po divodé párty dostal Thomas nápad na refrén, ve kterém se zpívá ú aha. A ptal se Tomáše - není to moc velká sračka? Tomáš řekl - ne, to bude hit.

S IMT Smile jsme zatím nehráli, takže uvidíme, jaký z nich budeme mít pocit. S Wohnouty jsme naopak vytvořili hluboký vztah, asi kvůli tomu, že mají také speciální schopnosti

Je to mezinárodní jazyk, proč bychom ho nevyužili, když náš zpěvák umí anglicky líp než česky. Je to pro něj přirozené skládat texty v rodném jazyce.

Nevadilo by nám to, ale napřed se musíš objednat na našem kapelním mailu airfare@email.cz.

V Rock Café, protože je tam skvělá atmosféra a má to tam tradici. Scházejí se tam muzikanti, kteří nám jsou blízcí. Navíc mají naproti proklatě dobré kuře.

Byli jsme vybráni pro speciální misi na Tajné planetě a po jejím skončení jsme se rozhodli, že založíme rockenrollovou kapelu. Dala nás dohromady americká vláda, každý máme speciální schopnosti - třeba Thomas vystřeluje blesky, Lukáš rozepíná podprsenky jednou rukou a Tomáš má schopnost nechat si ve vteřině narůst knírek.

Thomas - moje první vystoupení bylo na narozeninové párty, kde jsem hrál Michaela Jackna na playback a dostal jsem za to padesát centu. Já jsem hrával s akustickou kytarou a zpíval jsem: mámo, táto, už jsem velký, už nenosím plínky u prdelky. Odezva byla neuvěřitelná, lepší než teď.

Máme různé vzory, seznam kapel, které posloucháme, je nekonečný. Pořád nám přichází pod prsty něco nového. Posloucháme jazz, rock, elektronickou hudbu.

Politika je nezajímavá, ale je zajímavé, jaká je v ní špína. Občas něco čteme, o světovou politiku by se měl zajímat každý. Zaráží nás česká reprezentace v Europarlamentu.

Zase tolik slávy a peněz nemáme, i když některým lidem se to tak může zdát. Zastáváme ale názor, že když se chce, tak to jde, chce to toleranci na obou stranách. Oba by měli předem vědět, do čeho jdou. Není to s náma lehké...

Už dlouho máme takový nápad, že bychom mohli udělat videoklip, ve kterém nás žralok sežere. Schováváme si ho ale až na ten poslední, který kdy uděláme.

Určitě legalizovali, není tak škodlivá, jako alkohol, který dokáže i zabíjet. Je samozřejmě nevhodné, aby ji kouřili děti, protože negativně ovlivňuje vývoj osobnosti. Ze zkušenosti z Ameriky vím, že moc lidí chodí za trávu sedět, což je nepochopitelné.

Bylo to skvělé, kluci jsou hodně v pohodě. Moc jsme si s nimi nepokecali, protože mluví finsky, ale celkově byla to sranda. Nakontaktovali nás sami, protože jim odpadla kapela, bylo to pro nás velké překvapení.

O nás zatím v bulváru nepíšou, asi proto, že ani nechodíme na večírky s celebritami. A doufáme, že o nás ani psát nebudou. A jak bysme se zasadili? Exsistuje svoboda slova, takže nemá cenu se zasazovat, chtěli bychom raději přispět k tomu, aby to lidi vůbec nečetli. Aby spíš chodili na koncerty. Když o nás ale přece jenom psát budou, uděláme to tak, že skoupíme co největší počet výtisků bulvárních časopisů, aby už nezbylo na nikoho jiného.