Teď v pátek končí ve Velké Bíteši koncerty jako vzpomínka na Dědka. Potom v létě jsem vymyslel pár koncertů jako ROCKOVEJ MEJDAN. A pak už nastane veliká příprava na návrat KATAPULT. Drž mi palce. Díky

Vše je na: www.katapult.cz , záložka KONCERTY.

Díky za upřímná slova a podporu. Já jsem taky netušil, že si lidé Katapult doslova vyžádají.

Letos už v Plzni nebudeme.

letos už v Plzni nebudeme. až příští rok.

Kdysi jsem poslouchal Bacha, jen tak pro inspiraci. Jsou tam zajímavý figury a bezvadnej zvuk varhan. Teď už nemám tolik času. je přece tolik rockový muziky, že nestíhám ani to, co bych chtěl poslechnout

Pro mě to byla doslova vysoká škola v show-byznysu. Byl jsem šťastnej že s nimi můžu hrát a potom pro Jirku i skládat písničky. Všechno, co jsem se tam naučil, jsem potom použil pro Katapult. Děkuji Frantovi, že jsme dostal šanci.

Kdysi jsem říkal: text. Teď používám: příběh. Dobrej příběh ze života, kterej můžu nejen zazpívat, ale třeba i vyprávět kámošům v hospodě. Prostě potřebuju napřed inspiraci a poto noční klid, kdy přidám melodii.

Pořád stejná! Tuny kapel, tuny štací. Jsem v úžasu jak to v tom kraji fungujetále stejně. a to je dobře.

Foglar, Verne, May, no prostě klasika. největší dojem do dneška - ilustrace malíře Zdeňka Buriana.

Jakýkoliv sport kde je míč /míček/ a spoupeř proti mě. To mě bere. Takže: squash, tenis, fotbal, nohejbal, ping - pong a tak dál.

Teď už úplně všude. Každý si může vybrat. Když jsme tu píseň poprvé zazpívali a nahráli, byly tehdy možnosti velmi omezené. A je dobře, že tomu dnešní mladí lidé ani nemohou věřit, jak to tenkrát bylo.

Takhle já vlastně nepřemýšlím a nenapdlo mne to řešit. Všechny naš písničky má stejně rád, asi jako svoje děti. Tak přece nemůžu žádnou upřednostňovat a opačně. Příběhům které zpívám strašně věřím a baví mě to.

Bohužel ne, ani nevím co oba chlapi nyní dělají. Ale byla to v mém mládí bezvadná kapela.

Diety držím celý život, je to moje prokletí. Ale taky celý život sportuju, ale ne kvůli formě, ale prostě proto, že to potřebuju k životu. Sport mě prostě baví a je pro mne na stejný úrovni jako hrát rokenrol. Adrenalin, to je ono. No a potom - lehce pivíčko!!!

Lepší byla ta v roce 2007, pro KATAPULT. Letos je to in memoriam pro Dědka, tak to bude trochu o emocích. Ale zvládnu to, a s kapelou "... s pomocí přátel..." mu tam od srdce zahraju. A pak si tu cenu pro něj převezmu a dám ji na výstavu do Podmokel. Už tam máme takhle oltář, tak to tam přidám.

Určitě!! Vstávám hodně brzo, mezi 6 a 7 hodinou, piju litry kávy, kouřím doutník a plánuju nadcházející den. Co všechno v produkci Katapultu musím zase udělat, aby to šlapalo. a proto potřebuju snídat sám!! ale ta naše písnička je samozřejmě o něčem jiném!

Mám rád i ty současné, například Coldplay.

Výstava je otevřena v Podmoklech /Sušice/ v Kulturním domě, kde je zároveň centrála "KATAPULT ARMY". Je tam celá historie, včetně prehistorie Katapultu. Plakáty, fotky, dobové artefakty, no prostě úplně všechno. a taky tam hrajeme. Více na www.katapult.cz

Bohužel se už nevídám, Láďa se věnuje plně svojí advokátní kanceláři a pro mne už žádné dobré příběhy které bych mohl zhudebnit nepíše. Žije už jiný život než já.

To je vlastně největší štěstí a pocta, která může muzikanta potkat. To se nedá naplánovat, to prostě vzniká samo. Naše písničky jsou prostě pravdivé příběhy ze života lidí, a to jsme vlastně taky neplánovali.

Stále se nemám ještě tak dobře abych mohl jásat. Ale díky rokenrolu se ze všeho dostávám a začínám mít docela veliké plány. Ale hlavně teď pracuji na objevení dobrého bicmana což nebude lehké, ale věřím ve svoji šťastnou hvězdu.

Přesně tenhle názor mi fanouškové píšou ve svých majlech. A že jich mám denně tolik, že nestačím všem odpovědět. Je krásné, že nemusím lidem nic nutit. Můžu jim dát to, co sami chtějí a to je úžasná věc. Díky.

Myslím, že jsem v předešlé odpovědi vyjádřil, že je jasné že o Katapult nepřijdete.

Chvíli jsem myslel že ano, ale stala se neskutečná věc. Obrovské množství fanoušků vyjádřilo přesvědčení a vůli, že Katapult musí hrát dál. Nikdy jsem nečekal, že může existovat takové propojení mezi kapleou a fanoušky. Je to síla, která mne nabíjí a pomáhá mě. Poeticky můžu říct, že jsme doslova vstoupili do srdcí a životů obyčejných lidí. Naopak je to pro mne ale obrovský závazek.

Vzpomínky na Svítkov jsou zároveň vzpomínkami na bezstarostné mládí. Koncerty v tamějším kulturáku byly fantastické a tam se vlastně rodila emocionální atmosféra našich koncertů, která trvá dodnes. Vždycky když jedu okolo, naskočí mi to v hlavě.

Nevzpomínám. Tolja, Káša a Dědek jsou stále se mnou. Každý den je vidím všude okolo sebe, v kanceláři Katapultu, na plakátech, fotkách nahrávkách - prostě všude. Ve zkušebně o nich neustále mluvíme. "Jako ten tolja, nebo Dědek vlastně hrál?" - a tak podobně. V mojí mysli pro mě nezemřeli.

Díky za kompliment. Chtěl bych na podzim připravit klasické novinkové album /pokud tedy objevím dobrého bubeníka/ a počátkem roku 2010 se vrátit v plné parádě. Budu ovšem potřebovat notnou dávku štěstí.

Už asi 10 let jsme všechny naše turné začínali ve Stochově premiérou. Jsou tam bezvadný podmínky, jeviště, zázemí na vyzkoušení všech potřebných věcí pro koncert. Navíc bezvadný lidé co nám fandí. a tak se tam cítíme dobře.