Pokud přijdou voliči volit a nebudou znechuceni tím co se odehrává v poslední době ve vztazích především ČSSD a ODS, kdy urážky a napadání jsou běžné, dovoluji si tvrdit, že máme šanci projít do Evropského parlamentu. Naše politika je konstruktivní, nabízíme svojí profesi a odbornost a k tomu nepotřebujeme urážet své politické soupeře. Protože náš čas vypršel, chtěl bych všem poděkovat za zaslané otázky, i těm, kteří zvolili poněkud nepříjemný tón. VOLTE EVROPSKOU DEMOKRATICKOU STRANU - VOLTE Č. 9!

Pravděpodobně jste si mne spletl s mým jmenovcem Jiřím Šedivým PhD., býv. ministrem obrany. Já jsem býv. náčelník generálního štábu, armádní generál ing. Jiří Šedivy, od roku 2002 po téměř 5 letech výkonu funkce náčelníka gen. štábu jsem odešel do zálohy a od tohoto roku se živím jako privátní osoba.

Očekávám možnost aktivně ovlivňovat bezpečnostní politiku EU při prosazování zájmů ČR a zároveň i zvyšování kvality bezpečnosti celé Evropské unie. Pro vyšší akceschopnost, která může být podpořena přijetím Lisabonské smlouvy, předpokládám že by mohla existovat určitá obranná kapacita, která bude financována ze společných rozpočtů EU a jejíž použítí by rozhodovala Evropská rada, ve které by samozřejmě svým právem veta rozhodoval i český premiér. Výhoda je v tom, že takovýto kontingent není ovlivňován jenom národními zájmy, a byl by schopen ve velmi krátké době plnit úkol např. eliminaci některých ohnisek válečných konfliktů již v prvopočátku, což nebyla EU schopna zajistit počátkem 90. let na Balkáně. Nevýhodou je to, že financování by se uskutečnňovalo z celkového rozpočtu EU, do kterého bychom musili přispívat i my. Na druhou stranu by to mohlo vést k další redukci, příp. transformaci naší armády, čili její zlevnění.

Musí projít třemi vstupni vzdělání, včetně nejvyššího "válečného" a musí projít a osvědčit se ve všech funkcích, do kterých je postaven podle potřeb armády a ne si vybírat.

Sociálně-tržní hospodářství je potřeba pro udržení kvality života celé společnosti. Ale zároveň jsem proti JAKÉKOLIV pozitivní i negativní diskriminaci.

V současné době se pod vlivem nepřesné intepretace médií směšují platy poslanců s náklady na podpůrné aktivity, které si musí Evropští poslanci platit sami, pokud za nimi nestojí rozsáhlé aparáty politických stran v ČR, které financují řadu aktivit skrytě. Přesto si myslím, že by platy měly být úměrné platům v ČR, což je ovšem můj názor i ve vztahu k vysokým platům některých státních úředníků. Do současné doby jsem se o rozdělení v případě zvolení dosud neuvažoval, nicméně podstatná část by měla být věnována na odborné analýzy a podpůrné aktivity v oblastech kterým bych se věnoval, tj. bezpečnost a energetická bezpečnost.

V současné době považuji monarchii ve střední Evropě za nereálnou.

Počet vojáků v zahr. misích nevidím jako zásadní ukazatel míry naší pomoci. Důležité je, jaký úkol naši vojáci v zahraničních misích na sebe převezmou a jak kvalitně ho splní. Porovnávání počtů je někdy velmi zavádějící. 200 vojáků brigády rychlého nasazení při plnění úkolů splní mnohem významnější roli při svém nasazení v Afghánistánu, než 500 vojáků plnících úkoly spíše policejní či strážní mise v Kosovu. V každém případě bychom měli ale být soustředěni spíš na kvalitu než na kvantitu. Doufám, že do zahraničí bude vyslán i kontingent našich pilotů na L-159.

Protože nejsem podobně jako většina kandidátů v čele kandidátky EDS profesní politik, ale stejně jako rektor UK v letech 2000-2006 Ivan Wilhelm, ekonomka Mgr. Věra Jourová nebo diplomatka PhDr. Jana Hybášková jsme odborníci, kteří prokázali, že nepotřebují politiku k dosažení nejvyšších míst ve své profesi. Není tedy naším zájmem být za každou cenu v politice. Naším skutečným zájmem prosazovat v případě voleb do EP prosazovat zájmy ČR v EU v oblastech, kterým rozumíme.

S armádou jsem byl spojen celý život a i v současné době se pořád považuji za vojáka a problémy armády ČR mě zajímají. Každé pochválení armády ČR mě potěší, na druhou stranu každý skandál se mě stále osobně dotýká. Do politiky jsem vstoupil právě proto, že mě osud armády a bezpečnosti ČR není lhostejný.

Narodil jsem se v Příbrami, mládí prožil v Manětíně u Plzně. Dnes bydlím v Praze. Na důchod budu bydlet ve Vysoké u Příbramě.

Budujeme takovou armádu, kterou se rozhodneme, že budovat budeme. Svalovat neustále odpovědnost na někoho jiného je bohužel česká vlastnost. V době před rokem 1989 organizačni struktury a výbroj naší armády byla diktována z Moskvy bez možnosti zásadních vstupů Československa do tohoto rozhodování. V současné době o tom jaká armáda bude, jak bude vyzbrojena i do jakých aktivit budeme zapojeni je naše suverenní záležitost. Pokud řekneme že nebudeme součástí misí vedených Spojenými státy americkými, pak se jich účastnit prostě nebudeme. Musíme si ale být také vědomi toho, že i z druhé strany, a to se netýká pouze USA, ale i jiných států se bude k nám takovým způsobem přistupovat. Nemůžeme na jedné straně chtít aby nám USA dávaly dary a dotovaly náš armádní rozpočet a na druhé straně odmítat jejich žádosti. Znovu upozorňuji, že se nejedná jen o USA, ale i o jiné státy. USA pouze vyčnívají z řady pro svou velikost a významný potenciál. časté změny skutečně narušují morální stav armády, což ovšem není problém vojáků samotných, ale politických špiček ČR. V poslední době bohužel i vliv ekonomické krize. EDS ve svých aktivitách ve vztahu k bezpečnostním otázkám chce vytvořit stabilní a příznivé prostředí pro rozvoj Armády ČR i ostatních mocenských složek ČR. I přes zmíněné argumenty mám dojem, že na Armádu České republiky můžete být hrdý. Kdykoliv měla zasáhnout, vždy svůj úkol splnila, a to např. i při povodních v roce 1997 a 2002.

Po odchodu z armády jsem od února 2003 pracoval jako konzultant v oblasti bezpečnosti a řízení projektů, což je hlavní náplní mé činnosti do současné doby. Zabývám se i takovými věcmi jako je ochrana kritické infrastruktury státu nebo energetickou bezpečností. Účastnil jsem se řady konferencí, na kterých jsem o těchto oblastech i přednášel. Máte špatné informace co se týká tzv. izraelského konsorcia. Jednalo se o mezinárodní americko-rakousko-izraelské konsorcium, za které jsem mohl lobbovat, ale nelobboval, protože v té době jsem byl ještě v armádě a nabídku na funkci předsedy dozorčí rady tohoto mezinár. konsorcia (které původně navrhovalo, že postaví dálnici D-47 za 5 let, ale na požadavek představitelů ministerstva dopravy nakonec souhlasilo s prodloužením výstavby na 7 let) jsem přijal na podzim roku 2002 a vykonával od ledna do března 2003, kdy vláda smlouvu o D-47 zrušila. Dovoluji si připomenout, že D-47 dosud není dostavěna, stála ČR již mnohem více než bylo v původní smlouvě a pokud chcete vidět jaký je rozdíl ve výstavbě dálnic, tak až pojedete do Chorvatska, projeďte se po dálnici mezi Záhřebem, Rijekou a Splitem, Tyto dálnice byly postaveny podobným konsorciem se zahájením v přibližně stejné době, jako jsme měli zahájit my. Od března 2003 jsem s touto firmou neměl žádný kontakt. Pokud vím, tak konsorcium své aktivity v ČR ukončilo.

Nesouhlasím s postupem, který se dá charakterizovat jako zastrašování, a už vůbec ne s názorem, že by se měl provést nějaký preventivní úder proti Iránu. Podle mého názoru by to spíš vedlo k destabilizaci celé bezpečnostní situace na celém světě a tedy ne jenom na středním východě. V každém případě - jak vůči Rusku tak Iránu by ale Evropa měla vystupovat jednotně a měla by existovat vyšší úroveň solidarity než v současné době, k čemuž dává nástroje Lisabonská smlouva. Například individuální přístup Německa k Rusku v oblasti energetické bezpečnosti narušuje tuto zásadu a poškozuje zájmy nejenom Polska a Pobaltských států, ale v budoucnosti se to může týkat i ČR.

O programu EDS se můžete více dozvědět na webu www.eds2009.cz. Ve stručnosti nabízíme proevropský program založený na osobnostech kandidujících do EP. Jsme odbornící, kteří dosáhli ve svých oborech - bezpečnosti, školství a vědě, oblasti čerpání evropských fondů atd. špičky. Teď nabízíme své zkušenosti a schopnosti voličům a občanům. Pro LS jsme, spíše než evropský prezident a ministr zahraničí je potřeba někdo, kdo bude schopen mluvit za Evropu jedním hlasem. To je potřeba vzhledem k postavení EU na mezinárodní scéně - hospodářský obr a politický trpaslík. Prezident tedy nemusí být potřeba. EU musí mít jednotnou bezpečnostní politiku, protože problémy se kterými se setkává nejsou řešitelné jednotlivými státy. To ukázala neschopnost EU vyřešit problémy na Balkáně. Stále ještě nemá nástroje na řešení podobných problémů. Jednotlivé evropské státy vynakládají obrovské finanční výdaje, které se ovšem nezobrazují ve skutečných kapacitách, které jsou potřeba pro řešení vnitřních i mimoevropských záležitostí, které jí ohrožují. Určitý omezený kontingent vojsk by bylo vhodné pro používání zejména pro počáteční řešení krizových situací,

Byl jsem prvním velitelem českého kontingentu v misi IFOR v Bosně a Hercegovině v roce 1996, přičemž už na podzim roku 1995 jsem byl vyslán s rekognoskačním týmem k provedení rekognoskace v prostoru střední a sevzáp. Bosny spolu s 1. obrněnou divizí Velké Británie. Z titulu svých pozdějších funkcí jsem se podílel na příprave veškerých dalších misí a jejich řízení. Ve vztahu k úrovni naší armády: myslím si, že je stále ještě v transformačním období, které je bohužel narušováno periodickými změnami, přesně řečeno snižováním finančních rozpočtů (není totožný s rozpočtem rezortu ministerstva obrany), které jsou pro armádu ČR, což vytváří podmínky pro nestejný rozvoj různých částí armády. Neznamená to, že armáda musí mít horentní rozpočet, ale musí být úměrný politickým zadáním, které jsou před armádu stavěny a musí být také stabilní.

Od počátku, kdy jsem byl požádán o poskytnutí svých expertních zkušeností v oblasti bezpečnosti a energetické bezpečnosti a po nesmyslných tahanicích v parlamentu o účasti našich vojáků v zahr. misích, které vyvolávalo i v zahraničí údiv nad tím, jak chápeme jako ČR své závazky, jsem se rozhodl akceptovat nabídku ke kandidatuře do Evropského parlamentu, což byla v té době jediná možnost jak vstoupit do politického života. Pokusit se alespoň minimálním způsobem bojovat za armádu ČR ale i zájmy těch, kterým bezpečnost ČR není lhostejná. Od roku 1996 jsem se pohyboval až do konce své vojenské kariéry v prostředí jak EU tak NATO a i po svém odchodu do zálohy jsem se dál těmto oblastem v EU a NATo věnoval. Např. jsem vedl řadu přednášek především v zahraničí, ale i v ČR na téma evropské bezpečnosti.

Už v průběhu své služby před rokem '89 jsem odmítl několik nabídek tehdejšího velení západního vojenského okruhu ke studiu na školách v SSSR za což jsem byl pozastaven v růstu ve funkcích a hodnostech. Předpokládám, že z tohoto je zřejmý můj vztah k "prosazování zásad vedení bojové činnosti v duchu koncepcí připravovaných v Moskvě." V roce 1993-94 jsem studoval v USA na Vysoké válečné škole armády USA a pokud jsem si něco přinesl, tak to bylo poznání skutečných hodnot, které bychom měli vyznávat i my. Problém radaru je úplně jiná záležiotst a bohužel je i zástupným problémem v boji o to, kdo bude mít vliv ve střední Evropě. Předpokládám, že i Vy sledujete sdělovací prostředky a že chápete že není propagandou USA skutečnost, že Irán pokračuje v rozovji jaderných a raketových technologií a že Sev. Korea v poslední době zintenzivnila svoje zbraňové kapacity, které doprovází i výhružkami na adresu svých sousedů. Dnes už se nebojí takovýchto aktivit jen USA, ale i Rusko. Zkuste navrhnout jiné řešení, a já si s Vámi o něm rád pohovořím. V současné době ovšem nikdo jiný než Američané s protiraketovou obranou v jejich pojetí nepřišel.

Podle mých informací sdělovací prostředky sice informovaly o jádru problému, nicméně se nepodařilo objasnit veškeré aspekty problémů spojených s útvarem speciálních operací vojenské policie. V každém případě je nezbytně nutné dokončit šetření zejména vztahových otázek uvnitř útvaru, vytvořit podmínky pro fungování a to připravením jasného statutu útvaru, víc ho přiblížit potřebám armády ČR. Po jeho reorganizaci by mohli podle mého názoru dál působit v podřízenosti armády ČR a nerušit ho, jak někteří navrhují.