Obě dvě věci vyjdou a sice záhy. A vedle divadla zatím nechastám ni.

Opovídám podruhé pro případ, že by se to první nepovedlo: divadlo potřebovalo rekonstrukci a k té dosud nedošlo.

Přadstavte si, že už jsem na to odpověděl. Zkusím to znovu. Měl jsem siamského kocoura Jonáše, ale to byl spíš kamarád než kocour. Chdil se mnou jako pejsem a čekával na mě v noci na sloupku u vátek, až se vrátím z divadla.

To divadlo bylo už v nedobrém stavu a potřebovalo rekonstrukci, což se restituentovi dodnes nepovedlo.

Recept nemám. To, jak vypadám, to se mi dělá samo.

Jezdíme, ovšem ne tam, kam se nám zachce, nýbrž tam, kam nás pozvou. Třeba i do Uherského Hradiště.

To je otázka spíš pro ty mladé tváře. Ale co mě se týká, pracuje se mi s nimi dobře. A že můj temperament je obdivuhodný, to vím. Sám nad ním občas tajně žasnu.

Líbí. Chtěl bych ještě něco dodat, abyste si nemyslela, že jsem tu odpověď odflák, ale nic víc mi nenapadá.

Zkusil, ale nedopadlo to dobře. Semafor je (a chce být) divadlem konzervativním a tradicionalistickým, protože umím psát pouze pro takové a nemyslím si, že by to byla nějaká podlost. Ostatně mnoha divákům to tak vyhovuje.

Když mi zachováte svou přízeň a občas se přijdete podívat do Semaforu.

Párkrát už mi bylo i nejhůře, ale mám zvláštní povahu: během dvaceti minut se s tím vyrovnám. Nejlíp je mi teď, kdy hraju v dejvickém nejkrásnějším Semaforu jaký jsme kdy měli.

Poslední byla do recesistiské komedie Já jsem otec Bemle a já matka Žemle, a je o vzpouře mledejch proti starejm. Přijďte se podívat.

Bude to mix těch i oněch, ale, lituju, Na Fausta a na Pré nedojde. Ono těch her co jsme hráli je moc a na většinu se nedostane. Sorry.

Buřinka se sežene poměrně snadno. Kvalitní žirarďáky jsem sháněl v zahraničí. Píšu o nich v množném čísle, protože po čase se rozpadají nebo jsou odcizeny a je třeba shánět nové.

Ovšem. Siamského kocoura Jonáše, ale to vlastně byl něco víc než kocour. Byl to kamarád, který se mnou chodil jako pejsek a čekával na mně na sloupku u branky, až se vrátím z divadla.

Milý Racku, přečtěte si předešlé otázky a přijďte se podívat do Semaforu, budou-li lístky, a pak suďte. Anebo, víte co? Nesuďte. Nemá to úroveň.

Pane Šafaříku, já ten program nesleduju, tak nevím. Na sledování čehokoliv mám minimum času a tak si vybírám velmi pečlivě.

Rezavej dvojplošník vznikl tak, že jsem ho napsal. A sice do jakési semaforské varianty na téma Hamlet, která byla součástí představení Benefice. A co se týká zmíněného songu, mám ho rád, dokonce hodně, ale nahrál jsem ho s Brabcovým Country beatem a jiná kapela už ho nemá v repertoáru. Snad někdy.

Bych prostě neoslavoval.

Kde to jde, uteču do ústraní. Jindy, jako třeba teď, se to musí vydržet. Přežil jsem už mnohem horší katastrofy.

Jestli myslíte sbírku A noc je nahá černoška, pak Vás zklamu, je to výběr starších písniček.

Jednoduchá odpověď: na Jitku Molavcovou, A taky na všechny ostatní.

Na retro pořady pomejšlíme. Budou se jmenovat Uteklo to jako H O. A v lednu bude ještě jeden specielní, jakási 2 menší varianta té Smetanovy síně.

Víte, že máte nejspíš pravdu? Nejste totiž jediná, kdo mi to říká. A poslední dobou se pouštím hrozně rád do jazzu. V Semaforu jsem měl před časem velmi úspěšný koncert, který hodlám zopakovat.Sledujte naše www.

Chodím i do jiných divadel. Minulý týden jsem byl v Dlouhé na tom výtečně zpresovaném Shakespearovi, občas chodím do Činohreního, často do Národního a samozřejmě k sousedům do Dejvického divadla. Taky jsem byl u pana Hrušínského, v Arše, chystám se k Cimmermanům... a to jsem si ještě na řadu jiných zrovna nevzpomněl. A zaujala mně nejmíň polovina představení, poslední byl ten Shakespeare.

Velmi jsem si té spolupráce vážil a už uvažujeme o další. CD vyjde, ale termín je zatím neznámý. Otázku DVD nechávám otevřenou. JS

Jo.

Za uznání mé Černé vzducholodi děkuju, kde se to ve mně bere nevím a jsem rád, že se Vám Kytice líbila. Z padesátky si nic nedělám, snad jen to, že jsem na ni trochu pyšnej, ale zase ne moc, protože pýcha předchází pád. JS

Nejsem. Ale budete-li mě přesto považovat za svého přítele, budu si toho vážit.

Život takový jaký je.

Když vystupuju z tramvaje, bylo mi asi jedenáct. Nemám po ruce ten film, abych Vám řekl, který jsem. Zkrátka ten jedenáctiletej. Ve filmu Lekce Faust jsem nehrál. Je to můj jmenovec. Jinak jsem hrál v řadě jiných filmů, i v těch "cizích" (např. Bylo nás deset) Ale většina filmů bylo podle mého scénáře. Dík za gratulaci.

Moje tolerance je bezmezná. Mám rád jak ty první, tak ty druhé. Každej člověk je jiný a potřebuje něco jiného a tudíž je takovej jakej je. Je-li mi rozuměno. Moc zdravím.

Je jich víc, o nichž se domnívám, že se povedly. Tak aspoň jednu z nich: Jo, to jsem ještě žil.

Svazující by to mohlo být a tak radši o tom nepřemejšlím a píšu podle svého svědomí jak nejlíp dovedu.

Zdravím, a děkovat mi nemusíte, vždyť se tím živím. JS

Na Vaši otázku mohu odpovědět podobně, jak mi došla: xwezk (zdr=1) bmd.

Dobrý den. Snažím se respektovat češtinu. Jen občas, jednou za pár let se mi vyskytne verš, který to nerespektuje, ale to zásadně v písničkách, které píšu pro sebe, protože vím, jak se při interpretaci z toho vylhat.

Dobrý den, nejraději mám obvykle tu nejnovější a to prvních padesát repríz. Pak už nastoupí útlum. A nejdýl na repertoáru jsme měli Kytici v roce 1972 až81 - 596 repríz.