On-line rozhovory

Kůrovec na Šumavě: odpovídal ředitel Národního parku

Šumava v ohrožení! Zničí ji dřív kůrovci nebo lidé? Zaplaví ji hotely a penziony podobně jako Krokonoše? Vrátí se na Šumavu někdy vlci a medvědi? Na tyto a další otázky odpovídal ředitel Národního parku Františka Krejčího. Odpovídal ve středu 10. června od 11 do 12 hodin!

ukončen 10.6.2009 12:00

František Krejčí

Otázky a odpovědi

Bojíte se o svoji pozici na pozici ředitele NP Šumava, když zelení už nejsou a zřejmě ani nebudou ve vládě? Mohou mít podzimní volby do PS vliv na směřování parku? Zaslechl jsem, že by ODS i ČSSD chtěli co nejříve zrušit bezzásahová území a urychleně začít kácet uschlé stromy. A též, že by měla být rada parku, kde by byli zástupci pouze z politickáých institucí s vyloučením jakýchkoli vědeckých odborníků a ekologických sdružení. Bijíte se toho? Já jako častý návštěvník a obdivovatel divočiny určitě ano.

netopýr, 9.6.2009 14:04

Odpověď vložena: 10.6.2009 12:25

Nebojím se o svoji pozici. Nejsem členem žádné politické strany. Svoji práci dělám co nejlépe (a vím, že na evropské úrovni:-)). Má vize NP je určitou nabídkou MŽP. Nebude-li o ni zájem, nebude já mít zájem o tuto práci. Dal jsem si původně pro sebe 2 roky na to, abych zjistil, jestli to stojí za to, vracet se na Šumavu. Teď vím, že Šumava, Šumaváci a vleká část veřejnosti za to stojí. Znám řadu politiků ODS i ČSSD, kteří poslání NP chápou a moji práci uznávají. Ale určitě víte sám, při rozdělování postů po volbách to nemusí k pokračování dosavadního úspěchu stačit. Děkuji všem za skvělé otázky. Více jsem jich nestihl zodpovědět. Přeji hezký den a Šumavu podržte:-)

Jak se vyvíjí letošní vývin kůrovce? Už je možné odhadnout, kolik plochy lesa napadne? Jak jsou účinné nové způsoby boje proti kůrovci- myslím tím houby, které by měli napadat kůrovce. Je možné odhadnout, jak by se kůrovec šířil, pokud by nebylo použito těchto speciálních hub? A kolik by bylo vytěženo dřeva, pokud by se zasahovalo, jak to chtějí vaši odpůrci pan Nykles, Jirsa či Zeman.

izotop, 9.6.2009 13:56

Odpověď vložena: 10.6.2009 12:19

Sučasný hrubý odhad na tento rok je cca. v objemu loňské skutečnosti. T.j. 250 tis. m3 dřeva. Z toho necelá polovina bude patrně napadena v území s tzv. bezzásahovým režimem. Ve zbytku budou tyto stromy pokáceny a ošetřeny. To znamená, že v "bezzásahovce" se kůrovec pokusí usmrtit stromy na loše cca. 0,4 - 0,6 % výměry lesů NP. Obecně: Takto nizký stav v loni a patrně letos je významně způsoben právě naším inegrovaným systémem lesa, ke kterému jsme byli nuceni přistoupit právě díky velikosti a rozmístění bezzásahových ploch, díky velikosti následklů orkánu Kyrill a díky naši odpovědnosti za stav lesů v NP a v jeho okolí. Použití houbového patogenu se dosud jeví jako významné opatření vedoucí k až 80 umrtnosti populace kůrovce v ošetřených ohniscích.

Zajímalo by mě, jestli ještě někde v Evropě musí řešit takové problémy se smrkovou monokulturou jako u nás v Česku. Jsou někde po Evropě (mimo sousední Německo a Rakousko) hospodářské (ne chráněné) lesy se smrkovou monokulturou a odlišným managementem, který by zajistil, že boj s kůrovcem nebude probíhat pouze odtěžením napadených stromů a umístěním pár lapáků po okolí?

Levak, 9.6.2009 13:51

Odpověď vložena: 10.6.2009 12:10

Ano, s mnoha kolegy jsme o tom hovořili na pracovních jednáních v rámci Europarku. Mluvilo se o tom i při nedávné květnové evropské konferenci o divočině v Praze. Podrobné výstupy včetně seznamu podobných NP zveřejníme na našich web. stránkách.

Podílí se nějak park na vzdělávání a vychovávání budoucích lesníků na lesnických středních školách a lesnických fakultách? Myslíte, že současné poznatky o chování přirozeného vývoje lesa, které jste v průběhu existence parku nashromáždili, nějak ovlivnili výchovu budoucích lesníků a názory těch současných?

Žežulka, 9.6.2009 13:42

Odpověď vložena: 10.6.2009 12:06

Myslím, že velmi málo. V poslední době jsme se v mnoha věcech shodli s děkanem pražské lesnické fakulty na péči o lesy v NP. Snažíme se dokončit vysokoškolskou "učebnici" o přírodních lesích na Šumavě, která je tímaticky "rozkročena" mezi konzervativní a evoluční lesařinou.... Ale to je vše málo. Je nutné pravdivé informace o našich poznatcích dostat i do středních škol.

Překvapuje vás útok bývalého premiéra Miloše Zemana na řešení kalamity po orkánu Kiril? Zdá se mi, že naráží zajména na vytěžené plochy lesa, které dal vykácet pan Žlábek za vlády právě Miloše Zemana?

Evžen, 9.6.2009 13:34

Odpověď vložena: 10.6.2009 12:03

Mírně řečeno ano. Za jeho vlády vzniklo v NP Šumava cca. 600 ha ploch se soušemi. To by samo o sobě nebylo nic špatného, kdyby právě jejich vznik nebyl impulsem pro obhajobu vzniku rozsáhlých holin právě v pásmu horských smrčin. Jsou to mistři slova a desinterpretace.

Podle mnohých vašich podřízených jste nejhorší šéf parku z pohledu přístupu k zaměstancům. Dříve prý lidé na Správě dělali svoji práci s nadšením, nyní se sebezapřením. Co tomu říkáte? Nebylo by vhodné pozměnit přístup ke svým podřízeným? Znáte názor svých zaměstnanců na ředitele parku? Dost mi tenhle názor překvapil, protože Vám fandím ve vašem úsilí.

Monča, 9.6.2009 13:29

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:59

Vím, že mě řada podřízených nemůže mít ráda. Chci po nich daleko více práce, než tomu bylo zvykem dříve. Mohu všem svým kolegům slibit pouze více práce. Také vím, že změna stylu práce Správy, se kterou jsem přišel může "bolet" a její pochopení většinou podřízených trvá 2-3 roky. Nepřišel jsem plácat po ramenou. Vrátil jsem se, abych pomohl vrátit národní a evrospskou prestiž Šumavě. K tomu je potřeba vykonat mnoho práce. Jsme za to placeni.

Kdy bude běžný turista vidět na mapě nově připravená přechodová místa přes hranice a cestu na modrý sloup?Vydáte nějakou informační brožurku s mapou?

Senči, 9.6.2009 13:17

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:53

Ano, po vydání souhlasu s proznačením pak ve spolupráci s KČT budou trasy proznačeny. Vydáme info. materiál a vše bude na našem webu a v našich letních novinách.

Bude od 15.srpna legální tento výlet: Prameny, hranice ČR/SRN, Mokrůvky, Luzný, modrý sloup, po hranici přes Špičník, Blatný vrch na Hochschachten, přenocovat na Poledníku a pak seběhnout na Modravu?

Pištík z Písku, 9.6.2009 13:13

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:51

Takto přesně ne. Mokrůvky obejděte po značené trase přes NP Bavorský les na Luzný, pak dále bavorským parkem na přechodový bod Pod Poledníkem a na Poledníku opravdu přenocujte na nouzovém nocovišti a pak už to máte správně:-) Hraniční chodník přes hory Špičník a Blatný bude v té době uzavřen.

Souhlasíte s názorem, že česká strana Šumavy je napasovaná hlavně pro cyklisty? Kromě pár cest a naučných okruhů jsou pro pěší turisty připraveny pouze cesty po asfaltkách a zpevněných cestách, kde kolem vás neustále projíždějí davy cyklistů. Pokládáte za důležité s tímto stavem něco udělat? Na bavorské straně tento problém mají vyřešený na 1*. Cyklostezky oddělené od pěších tras, navíc pro pěší jsou připraveny zajímavě vedené lesní pěšiny (na Luzný, Roklan a pod.), poválkové okruhy po slatich (Hochschaten apod.). Už dnes je možné po neznačených cestách dojít na Prameny bez šlápnutí na asfalt a cesta je navíc kratší než oficiálně značená.Kdo ji zná, tak si poradí, ale co cizí návštěvník? Ten je chudák:-( Hlavně jeho utrmácené nohy z asfaltu.Předem děkuji za odpověď. Váš milovník Šumavy.

Libor Rak, 9.6.2009 13:06

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:47

Děkuji za dotaz, je oprávněný. Jen připomínám, že na 80 % území NP (mimo I. zón NP a území s omezeným vstupem) můžete chodit volně i mimo cesty. Letos spustíme nový projekt "Zaparkuj a jdi". Ke každému malému parkovišti v naší správě nainstalujeme mapu s doporučenými vycházkovými okruhy i mimo značené cesty. NP musí být pro pěší turisty uživatelsky přijemnější.

Poslední dobou se snažím co nejvíce sledovat články ohledně kůrovcové kalamity na Šumavě. Nemůžu si odpustit můj názor, který mi říká, že čeští novináři jsou vesměs "protikůrovsky" zaměření s cílem zachránit Šumavu podle vzoru Nykles, Jirsa, Zeman a spol. Přitom fakta jsou zcela jasná. Můžu potvrdit, že se Šumava v 1. zónách zmlazuje sama i tam, kde široko daleko není vidět starý živý vzrostlý strom. Nebylo by vhodné uspořádat tiskovou konferanci(e) pro všechny zástupce českých médií třeba na modrém sloupu, Luzném, kde by mohli sami vidět, že mnohdy píšou pouhé nesmysly o mrtvém lese?Jak by asi probíhala diskuse s panem Zemanem, Jirsou či Nyklesem přímo v terénu v přítomnosti kamer, kde by bylo možné ukázat divákům např. ČT jednotlivé argumenty přímo online na vlastní oči? Neměli byste věnovat více energie do zlepšení mediálního obrazu parku? Mám totiž smutný pocit, že demagogická teorie o zachraňování Šumavy začíná vymívat mozky i inteligentním lidem. A to je škoda. Hlavně hrozná škoda pro Šumavu:-( D2kuji za vaše vyjádžení.

Pepe šumavák, 9.6.2009 12:34

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:42

Děkuji za podporu. Máte pravdu. Česká ochrana přírody a s ní i my na Šumavě se nyní učí pracovat profesionálně i v oblasti PR, veřejného mínění. Petice Zachraňme Šumavu opravdu vlastně říká: Zachraňme Šumavu před působením přírody a to vykácením její významné části. Já říkám: "Chraňme Šumavu před lidskou hloupostí a chamtivostí". Jak zpívá Jarek Nohavica: "Pravda zvítězí tehdy, až dokáže to, co dokáže lež......".

Dobrý den. Nejsem znalec ochrany lesů proti kůrovci. Zato vím, že ve všech obcích kolem Horní Plané, Zadní Zvonkové, Černé, Loučovic atd. jsou plné lidí bez práce. Pokud byse začalo kácet a stavěly ekologicky šetrné horské stavby, včetně lanovky na Smrčinu, mohlo by to zvýšit zaměstnanost lidí. Tohle Vám je jedno? Proč neberete ohled na lidi?

Rodolf Pokora, 9.6.2009 12:31

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:37

Nevím, jak jste přišel na to, že já - Šumavák - neberu ohled na lidi. Ochrana lesa proti kůrovci jede naplno přesně podle našeho integrovaného systému ochrany lesa, který je dokonce pracnější a dražší než v hospodářských lesích. Nemáte dobré informace. Sledujte prosím naše web. stránky, naše noviny, časopisy. Nenaslouchejte, prosím, pomluvám lidí, kteří často ze svých osobních příčin NP nemilují.....

Dobrý den, zajímalo by mě, zda je v NP Šumava přijat nějaký společný regulativ na nové stavby a pokud ne, co tomu brání. Zdá se mi totiž, že oproti jiným českým horám, na Šumavě přibývá staveb, které nijak svojí architekturou a umístěním v terénu nekorespondují s původní zástavbou. Viz např. budova muzea dřevařství na Modravě, Bakalův dům, paskvil na Filipce u cesty na Lovčí skálu či sruby na Kvildě aj. Obávám se, že takovýmto přístupem brzy Šumava ztratí svůj původní ráz ve srovnání třeba s Jeseníky, kde se daří stavět nové domy ve stylu původních roubených staveb. Jinak Vám držím palce, přijdete mi jako nejlepší ředitel správy od založení parku, který ví co chce a jak by měl park do budoucna vypadat! Držím palce v boji s kůrovcem a dutinami lebečními některých politiků snažících se zachránit(=vyrubat) Šumavu.

Pavel M., 9.6.2009 12:13

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:32

Děkuji za tuto otázku. Také mě tato problematika doslova zarazila při mém návratu na Šumavu před 2 roky. To, co předchůdci povolili je občas opravdu zarážející, cizirodé. Necitlivé vůči tváři méh šumavského domova. Do všech nových ÚP a jejich změn se budeme snažit regulativy vrátit. Nyní probíhá projekt odborné podpory šumavské architektury a urbanistiky. Chceme být obcím i soukromým investorům nápomocni při tvorbě a udržení šumavského krajinného rázu. Více k projektu bude na našich webových stránkách od září tohoto roku.

V NP Šumava je asi 2% území, kde stojí suché stromy, pod jejichž ochranou vyrůstá nový přírodní les. V NP Nízké Tatry se proti kůrovci zasahuje všude a jaký je výsledek? Prohlédněte si http://www.youtube.com/watch?v=5iqoRayQT6I Kdo se na to podívá, ví o co jde některým politikům. Co můžou udělat lidé aby Vás podpořili?

Jaromír Bláha, 9.6.2009 11:23

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:27

Přeji si, aby se milovníci Šumavy a zastánci krásné přírody nebáli říci svůj názor nahlas. Aby nevěřili desinformacím příznivců starých pořádků. Celé řadě bývalých exploatátorů Šumavy by se dnes hodilo se přiživit na nejistotě obyčejných hostů Šumavy, když se poprvé setkají v jejích horských lesích s velkým množstvím souší. Národní park je přírodní škola i pro staré exploatátory. Všechny zájemce o šumavské přírodní drama výměny generací smrkového lesa zvu na Šumavu. Přijeďte si prohlédnout ten mnohovrstevnatý les, který při každé návštěvě bude vždy trochu jiný, ale vždy dílem přírody!!!

Pane řediteli nevadí Vám, že se podílíte na zničení tak unikátního území?

Jana, 9.6.2009 7:34

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:20

Jsem přesvědčen, že v současné době nastavený režim nevede ke zničení území. Šumavská příroda to již v posledních létech jasně prokázala. Snažíme se nyní,aby se tyto informace dostaly k široké veřejnosti, protože ochrana přírody není žádnou zkázou ori Šumavu. Je nutné Vám toto poznání zprostředkovat, abyste mohla být s námi na náš park hrdá a v případě Šumavy být klidná. Víme, co děláme.

Dobrý den pane řediteli Šumava se stává místem vyhnání turistů z vody, cest a i z hor není to dobrá vizitka vašeho směru? Proč se regulují vodáci od Soumarského mostu do Pěkné, proč bráníte rozvoji turistiky zejména vodní. A na závěr v minulém týdnu se mezi Novou Pecí a Stožcem stala smrtelná nehoda cyklistiky s vozidlem svážející klády, nebylo by lepší tuto cestu pro nákladní vozy uzavřít, anebo by vám vyhovovalo vyhnat cyklisty a in line bruslaře i odtud jako se daří vyhnat vodáky z Vltavy. Nevím, ale musím souhlasit s panem Zemanem, že to co provádíte vy není ochrana parku, ale jeho no jen se podívejte kruhově třeba s Boubína a uvidíte kam kráčí Šumava pod vaším vedením.

Trautenberk, 8.6.2009 22:31

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:15

Poslední 2 roky otáčíme vztah Správy k hostům NP. Zavedli jsme řadu aktivit a novinek právě pro ně, pro rozvoj poznávání šumavské přírody. V tomto oboru mohla Správa pro návštěvníky Šumavy udělat více. NP je nyní přístupný volně na 80 % svého území. Do nepřístupných území jsou pořádány výlety s průvodci. Předmětem ochrany přírody v NP je právě i ochrana přírodních procesů v přírodních lesích. To, že na 2 % výměry dnes můžete vidět stojící souše není dáno mnou nebo mými kolegy, ale právě přírodním vývojem. K tomuto dočasnému jevu - proschnutí části smrčin dochází právě v důsledku režimu "ruce pryč" od horských lesů. Tam má hlavní slovo příroda. Vodáků na Vltevě bylo již tolik, že režim spoluvání neměl nic společného s ochranou přírody v I. zóně NP a poškozoval ji. Bylo nutné zavést regulaci splouvání, podobně jako v jiných NP ve světě. Ano stala se velmi tragická událost na účelové komunikaci mezi Stožcem a Novou Pecí. Je mi líto, že k těmto nehodám dochází. Každý rok se na Šumavě stane několik tragických úrazů. Míru zavinění řidiče daného nákladního vozidla prošetřují příslušné orgány. Odvoz dřeva probíhá stále. Správa má vydán dopravní režim pro všechny spravované komunikace, který i tento svoz dřeva hlavně v letních měsících reguluje. Musí dodržovat i cizí odběratelé dřeva.

Nemáte názorný příklad v Bavorsku? Jak to vypadá tam.Já mylím že stačilo.

M, 8.6.2009 22:29

Odpověď vložena: 10.6.2009 11:02

NP Bavroský les patří takřka celých 40 let své existence mezi nejlepších TOP 10 NP Evropy. Návštěvnické centrum v Ludwigstallu má světovou úroveň. Celou dobu své existence má plnou podporu tamní vlády. Patrně pochopili, že je pro tento kdysi chudý NP výhodou. Při státní hranici máme v takřka celé délce zaveden stejný typ péče o lesní ekosystémy. Nyní propojujeme i turistické cesty.

Myslím, že v hýčkájí kůrovce jsou Čechy raritou. Lanovku na Šumavě nechcete, ale kůrovnce tam necháte. tomu nerozumím. Děkuju

mary john, 8.6.2009 20:42

Odpověď vložena: 10.6.2009 10:58

Dobrý den, podobnou raritou opravdu nejsme. V nejbližších dnech uvedeme na našich webových stránkách výčet evropskýkch NP se stejným režimem. Posledních 50 let se evropská ochrana přírody tímto tématem zabývá. Lpění pouze na lanovce mi nepřijde dobré ani pro mísní obyvatele ani pro přírodu. Je nutné hledat ten nejlepší způsob zimní dopravy lyžařů na Hochficht do Rakouska.


Další možnosti

E-paper - elektronická podoba tištěné verze

Náhled deníku Elektronické
vydání novin

73 deníků: najděte si svůj

Vybrat deník podle lokality