Bubínek se při malé penetraci reparuje sám, při velké ztrátě kontinuity je možné operativní léčení.

Barokomora může obecně v tomto případě prospět, ale pravděpodobnost, že Vás šelest po pobytu v barokomoře opustí není veliká.

Záleží na intenzitě zvuku, z hlediska obtěžování jsou nepříjemnější zvuky o vysoké frekvenci a zvuky přerušované.

Prosím poraďte se s příslušným zdravotním ústavem (dříve hygienická stanice), který Vám může i případně změřit hladinu hluku v bytě a podle toho pak můžete jednat s drahami. Pro hlavní železniční tratě jsou v současné době k dispozici t.zv. hlukové mapy.

Vcelku lze říci, že situace v hlukové zátěži obyvatel ČR se v určitých směrech zlepšila - například nákladní auta dnes vyráběná jsou až o 15 dB tišší než před r. 1989, snížila se hluková zátěž z nadzvukových vojenských letadel, na druhé straně se enormně zvýšil počet osobních automobilů a kamionů, takže celková hluková zátěž je stále vysoká. Nejsou však již tak časté případy profesionální nedoslýchavosti z hlukové zátěže v průmyslu. Hluk přesahující 90-100 dB je pro sluch vždy škodlivý, čím větší intenzita tím nebezpečnější. Často i trivialní činnosti, například řezání dřeva na cirkulárce bez chráničů sluchu může poškozovat sluch.

Bohužel v tomto směru Vám mnoho neporadím, ale rozumím dobře Vašemu problému. Osobně bych se asi snažil najít spojence v místě a cestou občanské aktivity bych tlačil na místní úřady, aby Vám pomohly.

Položila jste mi velmi těžkou otázku, na kterou nelze odpovědět v krátkém čase. Ale alespoň velmi stručná odpověď: stále například víme velmi málo o tom jaké jsou paměťové mechanismy lidského mozku. Také například nevíme přesně jak fungují nervové buňky při takových funkcích jako čtení písma, či rozumění řeči. Ale na výzkumu v tomto směru se intenzivně pracuje. Otázka využití či nevyužití kapacity je velmi sporná, já dost pochybuji o tom, že bychom mohli mozek využívat s mnohonásobně větší kapacitou.

Pro sluch to je jen malý rozdíl, důležitá je intenzita zvuku, který se dostane na bubínek. Pokud překračuje 100 dB je to nepříjemné a pokud překročí 120 dB i nebezpečné. Ztráta sluchu je potom nevratná a neumíme ji dobře léčit.

Jestliže intenzita zvuku ve Vašich sluchátkách je rozumně vysoká, může být takový stav pouze nepříjemný, ale pro sluch není nijak zvlášť škodlivý.

To velmi záleží na hladině hluku, která je v prostředí tanečního parketu. Pokud je pod 95-100 dB, neměl by pobyt v takovém prostředí být pro Váš sluch nebezpečný.

Pokud máte pocit, že žijete v nebezpečně hlučném prostředí pro Váš sluch je možné požádat o přeměření hladiny hluku ve Vašem bytě příslušný Zdravotní ústav (dříve hygienická stanice) a o jejich radu. Ale mělo by to být jen v opravdu závažném případě.

Dlouhodobé ticho může mít neurotizující vliv, záleží na okolnostech a povaze.

Hladina hluku se měří zvukoměry v decibelové stupnici. Nebezpečný je jakýkoliv zvuk překračující 120-130 dB, například intenzita výstřelu z pušky je až 160-170 dB. Ale dlouhodobé a opakované vystavování sluchu hladinám kolem 100 dB může nakonec vést také ke zhoršení sluchu.

Pokud máte na mysli t.zv. klasickou hudbu neměl by být účinek negativní. Horší je opakovaná účast na diskotékách, kde často bývají překračovány povolené hladiny zvuku - doporučuje se, aby ekvivalentní hladina nepřekročovala 95-100 dB. S větší hlasitostí se setkáte v případě např. symfonického orhestru jen málokdy, ale často na diskotékách. Opakovaný pobyt v prostředí kde zvuk překračuje 100 dB může nakonec vést k postupnému zhoršení sluchu a ztrátě sluchu zvláště na 4 kHz.

Spojte se s přislušným zdravotním ústavem (dříve hygienická stanice), aby Vám přeměřili hladinu hluku uvnitř bytu a poradili co dál podle výsledků měření.

Na vině nejsou rozhodně zvuková znamení dopravních prostředků, bohužel z popisu nemohu více poradit, doporučuji pokračovat v léčbě ordinované Vaší lékařkou.