VYBERTE SI REGION

Lucie Ramnebornová: Aby se turisté vraceli, musíme jim nabídnout něco nového

Praha /ROZHOVOR/ – Potřebujete nějaké informace o kultuře v Praze? Máte zahraniční hosty a nevíte které památky a kdy je s nimi navštívit. Chcete poradit kolem programu divadel, kin či třeba cirkusů? Ve všech těchto i mnoha dalších případech se můžete s důvěrou obrátit na Pražskou informační službu, zkráceně PIS, či také pisku. Instituce, která existuje již desítky let, prošla v poslední době reorganizací, která zahrnula jak náplň její práce, tak její metody i personální obsazení. O tom všem jsme hovořili s ředitelkou PIS paní Lucií Ramnebornovou.

16.4.2012 2
SDÍLEJ:

Ředitelka Pražské informační služby Lucie RamnebornováFoto: Deník/Vít Šimánek

PIS byla založena v roce 1958. Na co navazovala, nebo co bylo podnětem k jejímu vzniku?

Původní počátky této služby byly dokonce v roce 1929, takže piska je nejstarším zařízením svého druhu v Evropě. Před válkou měla francouzský název S'ilvousplaît, tedy prosím, a jako PIS byla založena 1. ledna 1958. Já jsem tu čtyři roky, a když jsem nastoupila, bylo pisce právě padesát let. Piska ovšem za tu dobu prošla proměnou: dříve byla především zaměřena na poskytování informací, dnes se hlavně soustřeďujeme na podporu cestovního ruchu a propagaci Prahy.

To je změna náplně, ale přišla i změna technologická, dříve jste byli vázání hlavně na telefon.

Ano, hlavní náplní bylo shromažďování informací a poskytování telefonických služeb. S nástupem internetu zájem o telefonické služby podstatně poklesl. Sice ještě existují, ale počet tazatelů každým rokem rapidně klesá. Pravdou je, že dnes většinou volají starší lidé, kteří neumějí zacházet s internetem, anebo ho prostě nemají.

Na co se třeba dnes lidé ptají?

Úplně na všechno. Ty opravdu raritní dotazy si schováváme. Tak například, z čeho je vyroben kečup, co dělat, když má mléko po expirační lhůtě, zda ho ještě lze pít, jaké bude počasí a podobně. Někdy mám dojem, že ti lidé si vlastně hlavně potřebují popovídat. My se ale snažíme vyhovět všem.

Je tato služba nějak zpoplatněna, třeba tím, že by rychleji naskakovaly impulsy?

To rozhodně ne, tedy zatím. Skutečnost je ale taková, že většinu informací dnes ukládáme na webové stránky, takže tam najdete vše, na co se lidé dříve hodně ptali, třeba kulturní programy v Praze.

Velmi oblíbenou byla v minulosti výstřižková služba. Co se s ní stalo?

Ta byla zrušena v roce 2007, tedy rok před mým příchodem. Proběhl tu audit a zjistilo se, že firmy a společnosti dnes o tu službu skoro nemají zájem. Nahradil ji Anopress, který se zabývá shromažďováním a zpracováváním plných textů článků a vytvářením přepisů televizních a rozhlasových relací. Ovšem naše výstřižková služba nezanikla zcela, byla nedávno digitalizována a je pro každého volně přístupná na webu. Jde o 200 tisíc výstřižků z nejrůznějších oblastí života, zejména ale o Praze. Zúročila se tak práce za uplynulých padesát let. A zvedla se také návštěvnost našich webových stránek, jež letos dosáhla 116 tisíc unikátních návštěv za měsíc. Z toho bylo 54 procent cizinců, jimž je k dispozici deset jazykových mutací. Nejvíc návštěv je z USA a Německa.

Dnes se tedy především zaměřujete na podporu cestovního ruchu. I v tom má PIS na co navazovat.

Jistě, v minulosti totiž sdružovala průvodce, dělala pro ně rekvalifikační kurzy a organizovala tzv. vlastivědné vycházky. A to je oblast, jíž se hodně věnujeme i dnes, byť se posunula trochu jinam. Dřív to znamenalo sejít se „u koně“ a jít někam, třeba na Vinohrady. Dnes je řada vycházek specializovaných, například pro děti – tedy s doprovodem. Maximální počty osob jsou 60 nebo 80, ovšem rozdělené na dvě skupiny. Zavedli jsme i trochu sportovní vycházky, například dnes populární nordic walking (s hůlkami), oblíbené jsou i vycházky za technickými památkami, například nedávno prohlídka vodní elektrárny na Štvanici. Novou službou je předprodej těchto vycházek, a to tady v našem centru na Arbesově náměstí, nebo v našich infocentrech, například v Rytířské ulici, a samozřejmě to jde i přes internet. Ten využívají k objednání i mimopražští, například jedna rodina z Plzně na ně jezdí pravidelně.

A co dnes dělá průvodcovská služba?

Tu děláme hlavně pro cizince, sídlí přímo na Staroměstské radnici. Tam jsou schopni udělat prohlídku na míru, jak pro skupiny, tak pro jednotlivce. PIS měla kdysi monopol na průvodce, ale po změně zákona je to volná živnost, takže ji může dělat, kdo chce. Máme ale velikou databázi průvodců a zájemci si mohou vybírat z těch opravdu kvalitních.

Bezprostřední kontakt obstarávají infocentra. Kde vlastně sídlí?

To hlavní je na Staroměstské radnici, další je v Rytířské u Stavovského divadla, na letišti, na Hlavním nádraží a v létě otevíráme malostranskou mosteckou věž. V Rytířské je nejlepší vybavení, tam máme obrazovky ve výkladních skříních, kde běží přehled kulturních pořadů a je tam také dotyková informační obrazovka. Máme ovšem problém s tím, abychom více poutali pozornost, třeba svěžími barvami, tou naší červenou. Památkáři nám ji nechtějí povolit.

Kromě infocenter jsem zaregistroval i infokiosky.

Ano, to je novinka. Jako pilotní program jsme začali loni s rozmístěním prvních deseti. Jsou třeba na letišti, na Petříně u bludiště, v různých památkových objektech. Jsou to vlastně počítačové obrazovky s klávesnicí, někde jsou umístěny na noze – tam se dá hovořit o infosloupech. Informují také o našich službách, které si tam můžete i online koupit. Letos bychom je chtěli umístit do zoo, ale i jinam volně do exteriéru, aby turisté nemuseli běhat daleko. Proti vandalům, tedy sprejerům, jsou infokiosky zabezpečeny speciálním lakem.

Ještě řeknete, na co se soustředíte v budoucnu?

Hlavně na tzv. destinační marketing – to znamená, že chceme, aby do Prahy přijelo co nejvíce lidí, kteří tu nechají více peněz. Budeme dále rozšiřovat naše infokiosky – letos dalších deset. Budeme pokračovat i v takových akcích jako byla loňská „Jak chutná Praha“. Všichni už viděli Pražský hrad a Karlův most, a aby se turisté vraceli, musíme jim nabídnout něco nového. A pro naše lidi budeme vymýšlet nové tolik oblíbené vycházky.

Nakonec se pochlubte, v kolika lidech to vše zvládáte?

Když jsem před čtyřmi lety přišla, bylo tu 120 zaměstnanců, dnes je jich 45. Stručně řečeno: děláme více práce s méně lidmi. Jsme příspěvková organizace hlavního města, dostáváme od magistrátu neinvestiční příspěvek, který byl loni 19 milionů a letos byl radikálně snížen na 13,5 milionu. S plánovaným předáním věží pod správu Muzea hlavního města Prahy přijdeme ročně o 55 milionů a ty budeme muset nějak nahradit.

Okénko do soukromí

Jste rodilá Pražanka, jak se vám tu žije, co vám vadí?

Řadu let jsem žila v zahraničí a projela snad celý svět, ale Praha je a zůstane mojí srdeční záležitostí. Vadí mi politika a politikaření, jejichž výsledek neodpovídá tomu, jak by město mělo vypadat. Mám pocit, že v jiných metropolích se lidem žije klidněji.

Jak sama trávíte nejraději volný čas v Praze?

S rodinou, sportem, a protože mám ráda dobré jídlo, je ze mne občas kavárenský povaleč. Ale bohužel opravdu jen občas.

Stáváte se někdy sama průvodkyní po metropoli, když máte doma hosty?

Nemám ráda návštěvy a hosty už vůbec ne. Když už se něco takového stane, pošlu je s našimi průvodci, ti jsou nejlepší. Každý má dělat to, čemu rozumí.

Autor: Jan Horák

16.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies