VYBERTE SI REGION

Anna Pravdová: Protektorát, odboj, vězení. To vše se do děl umělců promítlo

Brno – Francie byla od poloviny 19. století až do konce třicátých let vyhledávaným místem českých výtvarníků. Jezdili tam za známými mistry a přitahovala je atmosféra Paříže a její bohaté sbírky. Česko-francouzské vztahy se však měnily. „Za jejich zlatý věk je považováno období mezi světovými válkami, za jejich dočasný konec podpis Mnichovské dohody. A právě období bezprostředně po ní výstava zachycuje," říká kurátorka Anna Pravdová.

15.10.2015
SDÍLEJ:

Kurátorka Anna Pravdová.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jedním ze záměrů výstavy je představit známé výtvarníky vedle jmen neznámých. Spojníkem pro vás byl hlavně kontext, v němž díla vznikala. Jaké události historické, politické či společenské to byly?

Pro některé z umělců to byl útěk z protektorátu a pak z obsazené Francie, pro jiné zase aktivní účast ve francouzském odboji nebo internace v pařížském vězení. To vše jsou zkušenosti, které se nutně odrazily v jejich tvorbě či naopak ve skutečnosti, že v té době tvořili velmi málo, ale tyto prožitky se pak promítly do jejich pozdějších děl.

Která díla jste si přála vystavit, ale nepodařilo se je zapůjčit?

Kresby Rudolfa Kundery
z archivu v Marseille jsou na výstavě bohužel pouze formou faksimile, protože zapůjčitel si kladl takové nároky na pojištění a přepravu, že jsme mu nemohli vyhovět. Ráda bych také do výstavy zařadila jeden válečný obraz Františka Kupky, od kterého se majitel nechtěl na tak dlouho odloučit. Totéž platí o třech akvarelech Edity Hirschové z jedné soukromé sbírky v Paříži. Vzhledem 
k tomu, že výstava se předtím konala na jaře v chebské galerii, museli majitelé díla zapůjčit na téměř deset měsíců, a to byl v některých případech problém. Obzvlášť ten Kupkův obraz mne mrzí, protože je zcela neznámý.

Zastihla je noc
Čeští umělci ve Francii 1938–1945.

Zastoupení autoři: Josef Šíma, Alén Diviš, František Matoušek, Rudolf Kundera, Jan Vlach, Fedor Löwenstein, Antonín Pelc, Pablo Picasso aj.

Kde: Moravská galerie v Brně, Místodržitelský palác na Moravském nám. 1a.

Výstava trvá do 10. ledna 2016 a provází ji doprovodný program: Noc ve výstavě II – 11. listopadu od 18.00 do 22.00 hodin (komentovaná prohlídka, diskuze s hosty a zvukově-světelná instalace).

Více na www.moravska-galerie.cz

Která díla jsou k vidění poprvé?

Poprvé jsou nás vystaveny obrazy Fedora Löwensteina, které se dosud nachází v soukromé sbírce v místě ve střední Francii, kde je za války vytvořil. Stejně tak kresby Edity Hirschové z této doby před publikací knihy zde nikdo neznal. Soubor Hoffmeisterových ilustrací ke knize Turistou proti své vůli, kterou napsal v roce 1941 v Americe, pokud vím také nebyl nikdy předtím celý vystaven.

Součástí prohlídky výstavy je i projekce archivních filmových záběrů či hudební nahrávky.

Výtvarná díla představujeme v kulturně historickém kontextu, ve kterém vznikala. Proto je nedílnou součástí výstavy i film, sestavený výhradně z archivních záběrů. Pokud jde o hudební ukázky, někteří malíři se přátelili 
s Bohuslavem Martinů a Vitkou Kaprálovou a sdíleli spolu s nimi jejich osud. Jejich skladby tedy do výstavy zcela přirozeně patří.

Vítězslava Kaprálová a Bohuslav Martinů jsou a priori spojováni s Brnem. Přizpůsobovali jste pojetí výstavy brněnskému genius loci?

Je to spíše shoda náhod, Martinů i Kaprálová, stejně tak jako Rudolf Kundera, by byli ve výstavě zastoupeni, i kdyby byla jinde. Ale mimo jiné z těchto důvodů jsem ráda, že se koná právě v Moravské galerii v Brně.

Ke kterým výtvarníkům zastoupeným na výstavě máte blízko?

Velmi silně mne oslovuje tvorba Aléna Diviše, která vznikla pod vlivem jeho zkušenosti z francouzského vězení. Myslím si, že je unikátní nejen v českém, ale i v mezinárodním kontextu. Dále mne velice zaujal životní příběh Edity Hirschové, jíž bych se v budoucnu ještě ráda věnovala. A samozřejmě imaginativní tvorba Josefa Šímy.

K čemu název výstavy Zastihla je noc odkazuje? Co vás k němu inspirovalo?

Název odkazuje k filmu Juraje Herze Zastihla mě noc z roku 1985, který jsme viděli povinně na základní škole. Možná i pod jeho vlivem jsem se – samozřejmě nevědomě, začala zajímat o tuto tematiku. Nejdříve mne ale napadl název a teprve po několika dnech jsem si uvědomila, odkud ho mám. Film byl pro nás ve škole silným, ale zároveň i traumatickým zážitkem, několik dětí se v kině tehdy dokonce pozvracelo, proto jej mám zasutý kdesi podvědomí. Hodně jsem řešila, zda název nechat, či nikoliv, ale nakladatel a grafik knihy mě podpořil v tom, že se k tématu hodí a že ho měnit nemám.

Výstava už měla svoji premiéru v Chebu, tam však byla v užším pojetí. V čem je aktuální – brněnská verze v Místodržitelském paláci obsáhlejší?

Brněnská repríza je bohatší o úvodní kapitolu představující díla, která čeští umělci vytvořili ve Francii ve dvacátých a třicátých letech, i když samozřejmě vzhledem 
k prostorám v malém rozsahu. Je zde tedy ale přece jen možno srovnat jejich předválečnou tvorbu s tím, co tvořili v době války, a díky tomu si uvědomit, nakolik válka poznamenala jejich dílo, či nikoliv. V dalších částech výstavy jsou zde některá témata zastoupena větším počtem prací, jako například obrazy a kresby, které vytvořili Alén Diviš a Antonín Pelc v Maroku či na Martiniku, nebo válečná tvorba Josefa Šímy.

Zpracování tématu českých umělců ve Francii ve dvacátých a třicátých letech 20. století vychází z vašeho dlouholetého badatelského úsilí. Jak dlouho jste pracovala na tom, aby se podařilo získat všechny potřebné souvislosti?

Čeští umělci ve Francii 
v době druhé světové války byli nejprve tématem jedné kapitoly mé doktorské práce, kterou jsem obhájila v roce 2005. Pak jsem postupně pokračovala v jeho mapování jak ve Francii, tak v České republice, z čehož vznikla kniha Zastihla je noc. Ta vyšla v roce 2009. Od té doby jsem objevila další díla, 
z nichž některá jsou na výstavě, a doufám, že díky ní se třeba ozve někdo s dalšími informacemi… takže je to stále takzvaně work in progress.

Je to tedy pro vás již uzavřená kapitola? Nebo je stále co dohledávat a zjišťovat?

Téma mne určitě bude zajímat i nadále a doufám, že se podaří objevit další díla i další souvislosti. Například Editě Hirschové bych ráda věnovala monografickou studii, ale k tomu potřebuji zmapovat ještě větší soubor jejích děl.

Autor: Markéta Stulírová

15.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies