VYBERTE SI REGION

Blanarovičová: Nezabývám se zbytečnostmi, to je luxus, který si nemůžu dovolit

Praha /ROZHOVOR/ - Z herečky a zpěvačky Yvetty Blanarovičové energie jen čiší. Jak sama říká, je to tím, že si umí užívat život – hodně pracuje, čte, sportuje a také ráda vaří. Kromě toho pomáhá i talentovaným dětem z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin rozvíjet jejich talent. „Asi mě dětský svět obklopuje v tom nejlepším slova smyslu," říká v rozhovoru.

7.4.2016
SDÍLEJ:

Yvetta Blanarovičová.Foto: Šíp/Tilen Vajt

Dnešním tématem naší přílohy je bydlení. Bez čeho si neumíte představit to vaše?

Dlouhá léta jsem bydlela v centru Prahy. Když se staré město začalo plnit turisty, přestěhovala jsem se na Královské Vinohrady. Pokud člověk bydlí v centru, musí přistoupit na kompromisy. Takže jsem ve stádiu, kdy už chci určitý servis, odstěhovat se do zeleně, zkusit bydlení s velkými okny, terasou, s výhledem a s vyřešeným parkováním. To mě na tom centru zlobí nejvíce.

Na co se nejvíce těšíte po návratu domů z představení nebo koncertu?

Když přijedu domů z turné nebo po náročném dni, tak se nejvíc těším na postel…

V současné době patříte k obsazovaným muzikálovým herečkám, kde navíc stále konkurujete mnohem mladším kolegyním. V muzikálu Angelika například ztvárňujete milenku hlavního hrdiny hraběte de Peyrac (Madame Contoire). Jak se udržujete v kondici?

Vždy, když dostanu tuhle otázku, nevím jak na ni odpovědět, aby to nebylo klišé. Asi takhle: nezabývám se zbytečnostmi, to je luxus, který si nemůžu dovolit.

Hodně čtu, hodně pracuji, sportuji, když mám čas, vařím, když se mi chce, takže skoro pořád, protože vaření miluji. Jednoduše žiju svůj život a užívám si ho.

Plavete ráda?

Mí bráškové mne naučili plavat asi ve čtyřech letech. Chodili jsme k řece a potápěli se v tújích. Pak jsem začala plavat závodně, ale táta mi to kvůli neustálým zánětům středního ucha a také kvůli houslím a baletu zakázal. Vyrůstala jsem ve sportovní partě, trekovali jsme po kopcích v Tatrách, Malé či Velké Fatře, lyžovali nebo chodili každý den hrát volejbal. A všichni jsme byli dobří plavci. Voda ke mně patří. Hlavně ta mořská. Jen mít víc času.

Fyzická kondice je pro umělce jistě výhodou. Bez čeho se neobejde, je hlas. Stalo se vám, že jste o něj přišla třeba někdy těsně před premiérou?

Před premiérou se mi to naštěstí ještě nestalo, ale stát se to může. Hlasivky jsou sice malé, ale dokážou hodně potrápit, hlavně když má člověk oslabenou imunitu. Jednou jsem přišla o hlas během představení Malované na skle. Naštěstí to byla komedie a já hrála praštěného Anděla. Já brečela bolestí a diváci smíchy.

Jako herečka máte na svém kontě i řadu ocenění na různých filmových festivalech. Kterého si obzvláště vážíte?

Asi nejvíc mne překvapila cena Thalie za Lizu v My Fair Lady. Tehdy byla opera spojená s muzikálem a v nominacích byly vynikající operní divy Eva Urbanová a Lívia Ághová. V den, kdy bylo slavnostní udílení cen v Národním divadle, jsem zrovna hrála a přiznám se, ani jsem na Thalii nepomyslela. O to větší bylo překvapení, když mi tehdy Láďa Županič, jako tehdejší ředitel a zároveň můj divadelní partner v My Fair Lady (profesor Higgins), přinesl na děkovačku obrovskou kytici. Tehdy mi tleskalo patnáct set diváků vestoje. Obstát v tak velké a kvalitní konkurenci vždy potěší. I když mám ale v knihovně desítky sošek, váz z domova i zahraničí, vždy vstupuji do další práce jako člověk, který něco umí, ale ne tolik, aby se nemohl naučit víc.

Notoricky známá je především vaše role čertíka v pohádce Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna. Vracíte se ráda do dětského světa?

Má práce je o fantasii, hraju si s pocity, prožívám různé divadelní nebo filmové postavy, snažím se neztratit kontinuitu se svým dětstvím, které bylo nádherné díky mámě a její výchově. Má práce je ve své podstatě mé prodloužené dětství. Několik let se věnuji a podporuji nadané děti. Asi mě dětský svět obklopuje v tom nejlepším slova smyslu.

Vaše pomoc dětem začala již před více než deseti lety, kdy jste založila společnost La Sophia. Ta pomáhá talentovaným dětem, které neměly to štěstí vyrůstat ve své rodině. Můžete přiblížit, jak organizace funguje a na jaké děti se zaměřujete?

Projekt finančně podporuje mimořádně hudebně a sportovně talentované děti z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin ve věku od osmi do osmnácti let z celé České a Slovenské republiky. Jeho cílem je poskytnout dětem individuální přístup a pomoci jim především v oblasti vzdělávání, seberealizace, podpory a rozvíjení talentu.

Říká se, že někdo má talent od boha. Co si o tom myslíte?

Když nemáte talent, žádná houževnatost a disciplína vám nepomůže. Musí to být kombinace všeho.

Setkala jste se s nějakým opravdu výjimečným talentem? A těší vás, pokud se dozvíte o úspěchu vašich svěřenců?

V projektu Talent La Sophia je každý rok padesát výjimečně talentovaných dětí, ve sportu a hudbě. Všechny musí fungovat ve školách, i ve sportovních týmech. Podepisují kodex, který je zavazuje rozvíjet svůj talent, studovat co nejlépe a plnit si své povinnosti v La Sophia. Studují na konzervatořích, trénují v prestižních fotbalových klubech. Jsem pyšná na všechny.

Jak se děti můžou do projektu přihlásit?

Musí vypsat přihlášku, kterou najdou na webu (www.lasophia.cz), přijít na výběrové kolo do Prahy, Brna nebo Ostravy.

To stačí k tomu, aby se dítě dostalo do projektu?

Kdepak, dostanou se do užšího kola, jedou na letní akademii, kde každý den pracují s profesionálními umělci či sportovci. Je to pro ně obrovský zážitek a hodně se naučí. Na začátku školního roku je slavnostní galakoncert a vyhlašování vítězů, kteří pak postupují do projektu. Organizace poté financuje vzdělání, internáty, ubytování a sportovní aktivity dětí. Hlídáme známky, řešíme problémy, setkáváme se na akcích, jsme taková velká rodina.

Původně jste studovala operní zpěv a hru na housle. Co vás přimělo jít trochu jinou cestou? A nelitujete?

Nelituji. K opeře se občas vracím na koncertech. A odjet studovat na Státní konzervatoř v Praze byla jednoznačně nejlepší volba. Mám ráda to, co dělám.

Jakou hudbu si ráda poslechnete?

Dobrou. (smích) V hudební knihovně mám klasiku, jazz, moderní muziku. Podle nálady poslouchám, co mě baví. Hudba je pro mě relax.

Na co se momentálně nejvíce těšíte nebo byste si chtěla splnit?

Na nové bydlení, zařizování interiéru, dovolenou, na seriál, který začínám natáčet, na divadlo, na nové role. Vlastně na všechno, co je teď a co přijde v budoucnu.

Máte příbuzenstvo nejen Slovensku, odkud pocházíte, ale i ve Španělsku. Dokážete si představit, že byste v některé z těchto destinací bydlela?

Studovala jsem ve Španělsku pět let, mám tam rodinu, spoustu přátel, tak jako i na Slovensku. Čím víc však cestuji po světě, tím radši se vracím do Čech. Je to nádherná a bezpečná země, kde jsou mírumilovní lidé s velkým srdcem. A já jsem pyšná na to, že jsem Češka a že se ve své zemi nemusím bát.

Vizitka
- Narodila se 24. 9. 1963.
- Studovala státní konzervatoř v Žilině, obor zpěv a hra na housle a pak Státní konzervatoř v Praze, hudebně--dramatický obor.
- Velkou popularitu jí přinesly pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Princezna ze mlejna I a II.
- V řadě muzikálů ztvárnila hlavní roli (Cats, My Fair Lady, Mamzelle Nitouche, Muž z La Manchy), nyní účinkuje v muzikálech Pokrevní bratři a Angelika.
- Vystupuje se svou kapelou, různými Big Bandy, natočila několik CD.
- Založila obecně prospěšnou společnost La Sophia podporující talentované děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin.

Lenka Vašková

Autor: Redakce

7.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies