VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Disident Carlos A. Aguilera: Rukama se člověk nakonec domluví všude na světě

Praha /ROZHOVOR/ - V Praze žije už čtyři roky, čeština mu ale stále přes jazyk nejde. I tak se prý dá bez problémů fungovat. Z české metropole pozorně sleduje informace ze své domoviny. Kubánský režim začíná oproti dřívějšku povolovat. Carlos A. Aguilera ale příliš optimistický není.

25.10.2015
SDÍLEJ:

Spisovatel Carlos A. Aguilera v Praze vydává zakázané kubánské autoryFoto: Archiv C. A. Aguilery

Proč nevěří prezidentu Raúlu Castrovi? Se spisovatelem a kubánským disidentem jsme se bavili nejenom o jeho životě na Kubě a v Praze. O čem bude jeho nová kniha a proč nemá rád některé pražské služby?

Proč jste v roce 2002 opustil Kubu?

Z politických důvodů. Vedl jsem časopis, jak se dnes říká, nejdůležitější v kubánském kulturním světě za posledních 40 let. A protože se nejednalo o legální časopis, různě mi vyhrožovali, byl jsem cenzurován a tak dále. Jednalo se o samizdatový časopis, jak tomu tady říkáte.

Na jaře roku 2003 jste se zúčastnil protestu proti uvěznění 75 kubánských spisovatelů a intelektuálů. Měl jste kvůli tomu posléze problémy s kubánskou vládou?

Z tohoto důvodu mi zamítli povolení ke vstupu v roce 2003. Kubánská vláda je vláda zločinecká a nezodpovědná. Člověku dává najevo svou zločinnost pokaždé, když s ní přijde do kontaktu.

Můžete popsat, jaká byla v roce 2003 na Kubě situace? Proč došlo k uvěznění zmíněných autorů?

Na Kubě existovalo dost velké hnutí nezávislých spisovatelů a politických odpůrců, kteří pracovali víceméně ve spojení, aby informovali, co se děje uvnitř Kuby. Kvůli tomu byli odsouzeni a později deportováni. Je třeba říci, že tehdy byla kubánská společnost mnohem více uzavřená, než je dnes. Kuba byla v devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí jako koncentrační tábor.

Měl jste problémy s režimem?

Na Kubě mají všichni problémy se všemi, pokud jsou proti režimu.

Jaká je na Kubě situace nyní. Jak se tam lidem žije?

Na Kubě panuje sociální, politický a ekonomický útlum. Teď se snaží navázat na nějaký typ tržního socialismu, ale s nulovou svobodou projevu a nulovou občanskou svobodou. Raúlova proměna je lež. A přátelství se Spojenými státy je víc na ozdobu, než cokoliv jiného. Jako příklad stačí sledovat výprasky, které dostanou každou neděli dámy v bílém v Havaně, anebo situaci grafika El Sexta, který je právě teď bez soudu vězněn (a drží hladovku), protože zkusil v Havaně udělat představení.

Jste v kontaktu se svými příbuznými a přáteli na Kubě?

Ano, jsme v kontaktu.

Jste spisovatel a básník. O čem pojednávají vaše knihy?

Téměř celé mé dílo jsou úvahy o moci. Ne moci ideologické, ale moci jako násilí, metafyzika, komunikace mezi lidmi a podobně.

Pocházíte z nedemokratické země. Snažíte se skrze vaše díla o určitou společenskou kritiku?

Ne v tom pravém slova smyslu. Avšak jistá kritika se tam vždycky objeví.

Je problematické působit na Kubě jako spisovatel a básník?

Spisovatelé na Kubě mají různé problémy. Je málo možností jak publikovat. Existuje tam politická cenzura. Literární tradice je nanejvýš vlastenecká a prudérní. Na Kubě žije hodně neotesanců.

Vydal jste knihu o cestě po Číně. Jaké to bylo?

Knížka je fikce. V Číně jsem byl jen v mé hlavě.

Napsal jste také divadelní hru, která se nakonec hrála v německém divadle. O čem byla?

Je to dílo o státní paranoie. Karikatura, kde jako postavy Rusů vystupují trpaslíci, kteří mají sbírku koček, které pro ně dělají špionáž. Doufám, že se brzy přeloží do češtiny.

A vaše plány do budoucna?

Psát. Psát. Psát.

Na čem pracujete nyní, připravujete novou knihu?

Je to různé. V příštích měsících vyjde několik mých knih. Eseje, poezie i próza. Teď právě pracuji na eseji o malbách Henryho Dargera a na povídce o matce, která týrá své dítě den za dnem…

Do Prahy jste se přestěhoval z Německa, kde jste několik let žil. Proč jste si po odchodu z Kuby vybral právě tuto evropskou zemi?

Nevybral jsem si Německo. V Pen Clubu německých spisovatelů mi udělili za mou literární činnost a kvůli politickým konfliktům na Kubě roční stipendium v Bonnu. Odešel jsem tam v roce 2002.

Žil jste v Hannoveru a Frankfurtu. Jaké to bylo a čím se obě města liší?

Není mezi nimi moc rozdílů. Frankfurt je možná více zábavný, více mezinárodní.

Jak se stalo, že jste nakonec začal žít v Praze? Byla to náhoda, nebo jste si z určitého důvodu Prahu vybral?

Byla to náhoda. Přijel jsem do Prahy představit jednu svou knihu na Knižní veletrh a potkal jsem tu mou nynější manželku. Pár let nato jsme se vzali. A tady jsem.

Co bylo nejtěžší po příjezdu do Prahy?

To samé, co všude. Mluví se zde jinou řečí, je tu jiná kultura, jiný způsob vyjadřování, klima. Člověk má pocit, že je pořád cizinec.

Líbí se vám v Praze?

V Praze se cítím moc dobře. Líbí se mi jako město.

Žije se zde dobře lidem původem z ciziny?

To je velmi všeobecná otázka. Mě se tu žije dobře, ale určitě se najdou i lidé, pro které Praha nebude vlídné město.

Berete Prahu jako svůj nový domov?

Ano, ale jen díky mé manželce. Ne díky Praze, českému státu nebo institucím.

Co konkrétně se vám na Praze líbí?

Její propojení s celou Evropou.

V čem naopak Praha pokulhává, co tu nemáte rád?

Sociální služby. Jednání lidí například na poště nebo v restauracích a podobně připomíná éru komunismu. Lidé jsou hrubí, nevychovaní, drsní…

Jaké jsou naopak dobré vlastnosti místních lidí?

O Češích se nedá mluvit všeobecně.

Vyučujete španělštinu a literaturu. Naplňuje vás vaše práce?

Ano, velmi mě naplňuje. Moji žáci jsou Češi i cizinci.

Jak se vypořádáváte s jazykovou bariérou?

Záležitost s jazykovou bariérou je hodně přehnaná. Dokud má člověk dvě ruce, aby mohl ukazovat, může si vše základní vykomunikovat téměř po celém světě.

Čeština bývá pro cizince obtížná. Zkoušel jste se jí naučit?

Vlastně ne.

Co z Kuby vám v Praze nejvíce chybí?

Postrádám slunce.

Sledujete aktivně současnou situaci na Kubě?

Ano, mám dost informací o tom, co se tam děje.

Vydáváte knihy kubánských autorů. Musí být organizačně náročné vydávat texty z Kuby v Praze…

Ano, je to těžké. Především jsou potřeba peníze a ne vždy je snadné je získat. Naštěstí projekt, pro který pracuji, dostává finanční podporu, abychom mohli každý rok publikovat díla jednoho kubánského autora.

Carlos A. Aguilera- kubánský spisovatel, básník a literární kritik se narodil v roce 1970 v Havaně na Kubě
- vystudoval literaturu na Havanské univerzitě
- v roce 1997 založil s dalšími spisovateli samizdatový literární časopis Diáspora(s)
- od roku 2002 žil a tvořil v Německu
- poslední čtyři roky žije, publikuje a učí v Praze
- v češtině zatím vyšla jeho knižní próza Teorie o čínské duši a v plánu jsou další

Autor: Václava Burdová

25.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies