VYBERTE SI REGION

František Kupka vane modře. Pomáhá mu Karel Malich

Praha - Museum Kampa otevřelo dvě nové výstavy domácím velikánům. Dělí je čas, ale spojují vnitřní souvislosti jejich děl i opakování motivů.

10.2.2016
SDÍLEJ:

Mecenáška umění Meda Mládková u jedné ze tří úzce souvisejících maleb se stejným názvem Vanoucí modře od Františka Kupky po tiskové konferenci uspořádané 8. února v pražském Muzeu Kampa k chystaným výstavám.Foto: ČTK

Stylově v modré. Tak přišla na otevření další „kupkovské" výstavy svého srdečního autora v Museu Kampa jeho zakladatelka a sběratelka umění Meda Mládková. Expozice nazvaná Vanoucí modře představuje od pondělního večera tři nedílně spjaté Kupkovy obrazy, jež ukazuje v zásadních souvislostech. Poprvé byla díla, zapůjčená ze sbírky moderního umění pařížského Centre Pompidou, Národní galerie v Praze a ze soukromé sbírky v Londýně, společně vystavena v roce 1946 na Kupkově retrospektivě v Mánesu. „František Kupka je pro Muzeum Kampa klíčovou postavou," řekla kurátorka Helena Musilová. „Navazujeme na vizi, kterou do muzea přinesla na začátku jeho zakladatelka Meda Mládková, jež se s Kupkou osobně znala. A začínáme také linii tzv. studijních výstav." Ty mají návštěvníkům přiblížit na dílčích aspektech autorovy výchozí tvůrčí momenty při zrodu známých děl. „Modré" obrazy dokumentují Kupkovo pozorování vody, respektive ideu opakujícího se pohybu evokujícího mořské vlny. I proto je doprovázejí dobové fotografie Kupky z pobytu u řeckého moře.

Druhou osobností, jíž je věnována výstava v přízemí, je malíř a sochař Karel Malich. Impulzem k ní byl objev jeho největšího, shodou okolností také modrého, reliéfu, jenž autor vytvořil v letech 1978-80 pro vysokoškolskou mensu na plzeňském Lochotíně. „Sám jsem po něm marně pátral," řekl kurátor Karel Srp. „Našel se díky partě nadšenců v Plzni, která ho objevila na stejném místě, kam byl kdysi situován, ale zakrytý skříněmi." Onou partou je spolek Křížky a vetřelci, jehož členové mapují v plzeňském kraji objekty z doby normalizace. Reliéf doplňuje nová kolekce nástěnných plastik, na níž dnes už jednadevadesátiletý tvůrce v uplynulých čtyřech letech pracoval, zahrnující nápaditě a přitom jednoduše zpracované motivy energie, tmy a světla či zrodu. A nabízejí, podobně jako v případě Kupky, Malichova tvůrčí východiska.

Museum Kampa navštívilo loni 135 tisíc návštěvníků, což je největší návštěvnost od otevření muzea v roce 2003. Chodí nejstarší, ale i mladí. Na letošek plánuje vedení galerie 14 výstav, mj. vzpomínku na českého emigranta Karla Trinkewitze.

Autor: Jana Podskalská

10.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
12 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
1

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Královéhradecko /FOTOGALERIE/- Kurníky u sousedů osiřely. Náchodští jsou ve střehu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies