VYBERTE SI REGION

GASK zahajuje sezonu. Událostí bude nová stálá expozice

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Galerie Středočeského kraje (GASK) vstupuje začátkem března do nové výstavní sezony. Pro své návštěvníky si připravila nové krátkodobé výstavy, pokračovat bude v projektech zaměřených na současnou tvorbu a v lektorských programech určených pro širokou veřejnost.

27.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: www.gask.cz

V květnu pak odhalí svou stálou sbírku ve zcela novém kabátu. Jako cíl si galerie předsevzala přiblížení umění běžnému divákovi a otevření „skrytého světa" umělce.

Výstavou Z rodinného alba uvede galerie výtvarný spolek Umělecké besedy, kde vedle známých osobností, jako je Josef Čapek nebo Jan Zrzavý, představí i další méně známé autory. Na této výstavě GASK spolupracoval spolu s Krajskou galerií ve Zlíně.

Připraven je i každoroční projekt Figurama, zaměřený na aktuální figurální tvorbu na vysokých uměleckých školách doma i v zahraničí. V severním křídle Jezuitské koleje pak budou vystavena díla  zakladatele konceptuálního umění na Slovensku Júliuse Kollera.

Na pořadu dne budou pocity

V letošním roce bude pro galerii zásadním datem ale až 25. květen, kdy otevře novou stálou expozici nazvanou Stavy mysli za obrazem. „Stálá expozice je duší celé galerie," říká šéfkurátor GASKu Richard Drury, který spravuje sbírky středočeské galerie, dříve působící pod názvem České muzeum výtvarných umění, od roku 1992. 

Stálá expozice se v novém pojetí bude výrazně odlišovat od tradičního chronologického řazení.  Galerie nově uspořádala svá díla s ohledem na myšlenkové a citové rozpoložení člověka. Drury uvedl, že humanistický rozměr umění je pro něj vždycky ten nejdůležitější. „Dítě při pohledu na dílo neřeší kubismus, ale své pocity," řekl.

GASK se ve své stále sbírce orientuje na výtvarné umění 20. a 21. století. Nová expozice bude obývat původní prostor Jezuitské koleje v prvním patře a zároveň bude rozšířena do druhého patra. Díla budou uspořádaná vždy dle dvojic pojmů popisující dané stavy, jako například něha-krutost nebo rovnováha-napětí.

Celkově si návštěvník bude moci „prožít" asi 44 myšlenkových stavů. „Expozici doplní citáty či aforismy odpovídající danému stavu mysli," řekl šéfkurátor. V této  podobě expozice zůstane do roku 2017.

Prostor dostane také mladé umění

GASK vedle velkých výstav pokračuje i v komornějších projektech zaměřených na mladé umělce. Projectroom je prostor věnovaný tvorbě mladých umělců na počátku jejich kariéry a částečně ještě s vazbou na jejich studia. Od dubna vystaví průřez své práce Moje volba svérázná malířka Veronika Landa.

Krátkodobé výstavní projekty zaměřené na současný design se objevují v komorním prostoru Whitebox, kde se představí studio Tyformy.

GASK funguje v areálu bývalé Jezuitské koleje od května 2010. Loni ji navštívilo 16 tisíc lidí, tedy mnohem méně než v roce 2012, kdy galerií prošlo 72.000 lidí. Podle vedení GASK je to tím, že předloňský rok byl mimořádný kvůli výstavě Europa Jagellonica, která se tehdy stala nejnavštěvovanější v zemi. Navštívilo ji 57 tisíc  lidí.

Hlavní kurátor GASK Richard Drury: Chceme vybudovat společnou půdu pro neznalého diváka a umělce

Richard Drury, hlavní kurátor Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.Jaká bude nová podoba stálé expozice  v GASKu a proč u nás lidé nejsou zvyklí chodit do galerií? Nejen na to jsem se zeptala hlavního kurátora Galerie Středočeského kraje Richarda Druryho.

Jak dlouho vznikala koncepce stálé expozice a kolikačlenný tým kurátorů na něm spolupracoval?

Připravovali jsme ji asi šest měsíců. Ale dodal bych, že uvažování o poslání našich sbírek prožívám už dvacet let. Takže to není žádné nečekané nebo unáhlené dítě, ale něco, co ve mně osobně roste skutečně těch dvacet let, co v institutu funguji jako sbírkový kurátor. Na projektu pracujeme všichni. To je možná také trochu nevšední, že stálá expozice bude dílem všech našich kurátorů, ale i lektorského centra.

Při představování nového výstavního programu galerie jste říkal, že stálá expozice je duší galerie…

Ano. I když galerie v českém kontextu zažila horší a lepší časy. Naše galerie byla založená v roce 1963 a tehdy Jiří Kohoutek ve velmi krátkém období vybudoval opravdu skvělou sbírku klasické české moderny a českého umění 60. let. Postupně se během různých období díla přikupovala, ale v podobě celé té sbírky se přirozeně odráží spletité české dějiny. Sledujete v ní období rozmachu a volnosti nebo naopak dobu ideologického dogmatu a pak znova návrat ke svobodě, ale s různými komplikacemi.

Co bylo hlavním motivem k vytvoření netradiční expozice Stavy mysli za obrazem?

Hlavním důvodem bylo vrátit diváka k podstatě vzniku uměleckého díla. Já vždycky říkám, že umělecké dílo je ztělesněním vnitřního stavu konkrétního člověka-umělce. Ale co je umělec? Umělec je člověk, který se vyjadřuje ke svému vztahu ke světu: romanticky, ironicky, lidskou figurou nebo naopak abstraktně.

Chcete tedy zapojit do výstavy více i jejího diváka …

Ano, zapojit ho v tom smyslu, že jsou nám jisté věci společné. To jsou právě ty stavy mysli: pocit samoty, hledání či prožívání přátelství, něhy anebo naopak vzdorování.  Chci, aby divák nejdříve vstoupil do prostředí určitého stavu a pak až měl před sebou samotné dílo.

Hovoříte o dvou věcech: na jednu stranu má divák sledovat své pocity a na druhou stranu se vžít do pocitu umělce, který dílo vytvořil.

Ano, jde nám o to, vybudovat mezi nezasvěceným divákem a umělcem společnou půdu. Hlavní problém expozic současného umění je, že divák, který přichází bez větších znalostí dějin umění nebo současné scény, nenachází klíč a odchází rozčarovaně, odcizeně a s pocitem, že s ním instituce nejednala partnersky. Přitom umění je silné v tom, že v sobě nese poselství o lidskosti. Mně jde o to, vytáhnout z pomyslného šuplíku zlatý klíč a odemknout dveře dělící diváka a umělce.  Může přitom zažívat pocity znejistění, protože se bude jednat o stav, který je mu cizí. Ale nebude dílu nerozumět.

Necháte v tom diváka zcela osamoceného, tak aby na sebe díla mohl nechat působit v jejich ryzí podobě nebo mu nějakým způsobem pomůžete k pochopení umělcova záměru?

Díla nebudou prezentována bez nějakého myšlenkového zázemí. U každého budou umístěné věcné vysvětlivky objasňující, kterého historického období se dílo týká, bude tam jméno umělce a popis jeho života.  Doufám ale, že v té chvíli bude mít na vjem diváka větší vliv sdělení v podobě citátů a aforismů, vtahujících se ke konkrétnímu okruhu myšlení. Návštěvník by tedy měl vnímat jakýsi dialog mezi vyjádřenou myšlenkou a vizuálním dílem.

Budete se jako galerie věnovat lidské mysli nějak hlouběji, například v doprovodných a lektorských programech?

Ano, lektorské centrum s tím bude určitě pracovat cíleně a soustavně.  Jejich programy jsou určeny lidem všech věkových kategorií, tedy jak seniorům, dospělým, tak i dětem. A jaký je nejlepší vstup do vztahu k umění?  Uklidnit je, že nejde o to, aby luštili, co je to surrealismus, ale aby při prohlížení díla vnímali své pocity.

Pojetí stálé expozice Stavy mysli  za obrazem je v českém prostředí velice netypické. Vycházeli jste z již vyzkoušeného modelu ze zahraničí nebo je to nápad vzniklý v Kutné Hoře?

Vycházel jsem především z vlastní hlavy a z toho, jak jsem viděl a prožíval stálé expozice v Česku. Ale samozřejmě nikdy nic není úplně nové pod sluncem. V Tate Modern v Londýně mají stálou expozici rozčleněnou podle zásadních principů lidského bytí: tělo, paměť a místo. Opakem toho je encyklopedické řazení dle časové posloupnosti.

V České republice se galerie a muzea potýkají s problémem, jak přimět návštěvníky, aby se vraceli do stálých expozic. Práce s lidskými pocity, které se v čase proměňují, by mohlo být řešením.

Ano. Nám jde především o to, aby stálá expozice byla podnětná, aby jenom netvrdila, ale spíše kladla otázky. Důležité nemá být, co my divákovi říkáme, ale zda je divák schopen přemýšlet nad sebou samým. Jiná věc je, že v tomto členění máme i možnost variability; když se ukáže, že nějaký úsek není dlouhodobě nosný, dá se jednoduše vyměnit. Rádi bychom na podobě stálé expozice Stavy mysli  za obrazem pracovali průběžně a občas do něj zasáhli i dílem ze současné scény.

Moravská galerie koncem minulého roku zpřístupnila své expozice zdarma. Vycházela přitom z londýnského modelu, kde volný vstup do stálých expozic funguje už po několik desetiletí. Přemýšleli jste v GASKu, že byste šli ve stopách brněnské galerie a otevřeli veřejnosti stálou sbírku zdarma? Jaký na to máte názor vy, jako rodilý Brit?

Princip, kdy mají daňový poplatníci volný vstup takřka k vlastnímu majetku, se mi velice líbí. Kdyby to šlo udělat v České republice, byl bych rád. Expozice Stavy mysli  za obrazem je otevřená v tom smyslu, že je demokratická. Ale jak překonat skutečnosti anebo zvyklosti, že za všechno se platí? Nejsem v pozici, abych to jakkoliv ovlivnil. V Anglii jsou volné vstupy tradicí, která sahá  až do 19. století.

Jaké jiné příčiny, kromě financí, mohou za to, že u nás lidé chodí tak málo do galerií a muzeí?

Řada institucí spoléhá na to, že když vystavuje kvalitního umělce, tak to stačí. Vnímám jako nutné zapojení lektorských  a doprovodných programů, ale také vytvoření přívětivé půdy. V Česku člověk vnímá galerie jako nepřátelské prostředí: nejprve musí projít pokladnou, kde sedí nepříjemný pokladní, při prohlížení výstavy ho pronásleduje nepříjemná kustodka a tak dále. To by se mělo změnit.

Předpokládám tedy, že v GASKu je to jiné: převládá tu útulné prostředí a zaměstnanci jsou příjemní…

Jsme na dobré cestě. Máme skvěle vybavený obchod, kde má člověk možnost pořídit si všechno od současného designu až po krásné knihy. V tomto momentě už jsme lepší než řada jiných státních nebo regionálních galerií a muzeí. Snahu tedy máme. Ale ta zásadní změna leží na jednotlivých lidech. Kustod by měl pochopit, že jeho role není jenom hlídací, ale že jeho lidská přítomnost může být pro diváka také příjemná.

Obrazy po zemi: V GASKu vrcholí přípravy nových výstavMilovníci umění se konečně dočkali. Po dvouměsíční pauze se v sobotu konečně otevře veřejnosti Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Do nové sezony ale samozřejmě nevstoupí s prázdnou. V sobotu odpoledne tam budou zahájeny hned tři výstavy.

V 15 hodin to bude expozice Július Koller. O hodinu později bude zahájena výstava Z rodinného alba. Tato výstava bude prezentovat dílo výtvarného odboru Umělecké besedy za pomoci ukázek ze sbírek GASK a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. V sedmnáct hodin pak vypukne Figurama 14, výstava figurálních děl studentů a pedagogů výtvarných škol z Čech i zahraniční.

Aby mohli návštěvníci vernisáží přijít v sobotu „k hotovému", musí nejdříve přijít na řadu instalace expozic. Ta se koná právě v těchto dnech. Za necelých pět dní musí instalační tým rozmístit rovnoměrně jednotlivá díla. Vybrat hodící se, vyřadit nehodící se. Dále pak i zařídit správné a vhodné nasvícení, které je třeba ještě jednou navíc překontrolovat, protože pro každý obraz jsou jiné podmínky uchovávání.

Kurátor výstavy Z Rodinného alba Richard Drury a jeho tým má tedy plné ruce práce už od pondělního rána. „První den byl strašidelný. Najednou jsme tu měli spoustu obrazů a, lidově řečeno, nevěděli, co s nimi," přiznal kurátor. Obrazy byly vybaleny 
z přepravek a postupně rozmístěny po podlahách vyhraněných prostor. „Pak přišlo na řadu rovnání. Museli jsme rozmístit obrazy do jednotlivých místností," pokračoval Drury.

I když samotná výstava byla naplánována již dříve, kurátor zdůraznil, že vše nelze vymyslet z pouhých náhledů, a hlavní práce na rozmístění děl se proto dělá až teď: „Je tu spousta aspektů. Musíme přemýšlet nad tématem, časovou posloupností, stylem, historickými fakty, ale i nad čistou vizualizací a tu lze dát dohromady, až když vidíte věci na místě," vysvětlil kurátor.

Kdo by prošel v těchto dnech prostory druhého patra GASK, jistě by se divil, že někde už stačí obrazy jen pověsit a sochám dodat potřebné podstavce, a jinde jsou díla ještě po zemi rozložená a je jich již od pohledu více, než by se mohlo sem vejít. Vysvětlení je jednoduché. „Děl je spousta a je třeba ještě některé z expozice odebrat. To dělám v těchto dnech," objasnil Richard Drury s tím, že práce kurátora je právě hlavně o tom sestavit správnou vyváženou expozici a mít sílu i některá byť krásná díla vyřadit.

Mezi těmi neumístěnými je zatím i realistický obraz Jana Smetany s názvem U mostu na Štvanici. Do výstavy zřejmě zařazen bude a během pár týdnů jej navíc bude čekat i ještě větší umístění: „Přemýšlím, že poputuje do nové stálé expozice," prozradil na závěr kurátor.

Nová stálá expozice Stav mysli bude spuštěna na konci května a bude koncipována nikoliv podle historické osy, ale podle pocitových vjemů, které jednotlivá vystavená díla vyvolávají.

Autor: Redakce, Irena Blahníková

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies