Ten by se letos dožil 80 let a k tomuto jubileu připravilo ústecké muzeum výstavu, na níž si připomene krom mozaiky i jeho další dílo. „Mozaika patří k největším v Evropě. Jedna srovnatelná byla v dobách NDR vytvořena v Berlíně," poznamenal k tomu historik a muzejník Martin Krsek.

Obří puzzle

Mozaika se skládá z tisíců dílků. „Práce na ní je z technického hlediska fascinující, neboť udělat jednu chybu na začátku ve výšce zhruba 20 metrů a posunout díl mozaiky o milimetr, by znamenalo dole udělat chybu v řádech centimetrů," vysvětloval Krsek.

Sám Miroslav Houra před lety popisoval svou práci na mozaice o ploše 450 metrů s mnoha podrobnostmi. „Inspiroval jsem se mexickým uměním. Uprostřed mozaiky měly být původně hodiny, jež měly hrát. Lidé mi posílali různé návrhy melodií," líčil.

Miroslav Houra

3. srpna 1933 Krhanice 19. ledna 2006 Ústí

Do Ústí přišel v roce 1955.Člen SČUG Hollar, skupiny Objekt, člen SČVU, spolku exlibristů v Lublani, získal čestná uznání SSPE.Od 60. let získal za grafiku a ilustraci asi 20 cen. Základ Hourovy tvorby tvoří grafika, zejména dřevořez a linoryt. Zahrnuje malbu, kresbu, architektonické prvky, ilustraci. Prostupují jí motiv činorodého člověka s jeho vazbami k rodině, domovu, práci i přírodě. Jeho osobitý projev je založen na kresbě, jejíž sklon k monumentalitě, k lapidárním zkratkám a symbolům prozrazuje úsilí o maximální sdělnost obsahu.

Nakonec ale došly peníze a tehdejší vedení krajského výboru KSČ rozhodlo, že tam bude heslo Se Sovětským Svazem na věčné časy. Nakonec se Hourovi na mozaiku podařilo prosadit citát z prvního článku tehdejší ústavy: „Veškerá moc v ČSSR patří do rukou lidu."

Mozaika je samozřejmě poplatná době, v níž vznikla a objednateli. Přesto na ní není ani jeden z komunistických symbolů, ačkoliv třeba ruský tank ano.

„Poplatnost době ovšem neznamená, že by nebyla hodnotným uměleckým dílem," pokračoval historik Krsek. „Zároveň ho lze označit za technický unikát."

Když si ji malíř totiž na začátku prací v osmdesátých letech minulého století předkresloval, dělal to na zemi v měřítku 1:1. Dokonce si kvůli tomu pronajal odsvěcený kostel, kde tvořil čtyři měsíce.

Jednotlivé barevné „puzzlíky" pak vyrábělo dvacet sklářů celé dva roky. Jejich osazování na budovu trvalo celých pět měsíců. Některé z nákresů budou mít návštěvníci výstavy možnost také zhlédnout.

Po revoluci, v roce 1997, citát z komunistické ústavy nechal okresní úřad, který tam tehdy sídlil, vymazat. Miroslav Houra na uvolněném místě zpodobnil svůj rodný dům na Sázavě.

Rodný domek

„Ovšem ten dům tam taky původně neměl být, chtěl jsem, aby tam byla rodina s jedním dítětem. Na to mi zase řekli, že to vypadá jako Betlém. Blbec je prostě věčná hodnota," smál se tomu vždy Houra.

Jeho práce ovšem není jen mozaika. Svůj ateliér míval na sklonku života v jednom z paneláků v Hrnčířské ulici. Od roku 1967 patřil ke členům výtvarnického spolku Hollar. Vystavoval na více než 130 výstavách. Jeho práce je možné najít po celém světě.

Na Ústecku třeba ještě navrhl pro kostel svatého Vojtěcha reliéfní dveře a kovanou mříž. Vytvořil i další mozaiku muzikantů pro kulturní dům v Chlumci, na Severní Terase zase mozaiku kosmonauta.

První Vídeň

„Houra sice nepocházel z pohraničí, přišel do Ústí v roce 1955, jeho osud je ale s pohraničím spjat," doplnil další z kurátorů výstavy, Václav Houfek, historik z ústeckého muzea. „Zajímavostí například je, že první autorskou výstavu měl ve Vídni v roce 1962, v Praze až roku 1976."

Výstava ukazuje široké spektrum Hourovy tvorby, jíž zasáhl veřejný prostor. „Je to v každém případě dílo kvalitní a bylo by životné v každé době. Ve své době byl, dalo by se říci, celebrita. Sice spolupracoval s establishmentem, ale dokázal prosadit kvalitní umění," dodal Houfek.

Houra pobýval v Mexiku, hodně cestoval po světě. Měl velmi blízko k hispanoamerické kultuře, jeho dílem se prolínají motivy z antiky i z křesťanství. To vše je k vidění na výstavě Ústecké nanebevzetí Miroslava Houry. Začala ve středu, končí 30. října, vstup je volný.