VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotografka Eliška Blažková: Izrael by mohl být mým domovem

Třebíč /ROZHOVOR/ - Začalo to fotografováním židovské čtvrti. Když poprvé stiskla spoušť fotoaparátu kdesi v křivolaké uličce bývalého ghetta, počala se odvíjet nit, která fotografku Elišku Blažkovou přivedla až do Izraele. Tam dnes žije a fotí obyvatele židovského státu. Jak, přestaví v třebíčské Zadní synagoze na své autorské výstavě.

12.4.2012
SDÍLEJ:

Eliška Blažková.Foto: archiv Elišky Blažkové

Říkáte, že jste prostřednictvím fotografií chtěla vrátit zaniklý život do židovské čtvrti.

Ano. Před dvěma roky jsem se snažila stopy původních obyvatel v židovské čtvrti nalézt. Zůstaly tam ve fragmentech, ty se dnes překrývají stavebními úpravami, které já nemůžu vidět. Něco jsem tehdy našla, ale pořád mi tam ale chyběl život. Proto jsem odjela od Izraele, abych ho zpátky přinesla.

Zaměřila jste se na ortodoxní židovskou skupinu, což je asi pro fotografa to nejtěžší.

Říkali mi, že je to dokonce nemožné a nereálné. Že pro ženu nežidovku to může být i nebezpečné, ať se do toho vůbec nepouštím. Jak ale vidíte, šlo to. Těžce, ale šlo.

Kterého snímku si ceníte nejvíc?

Cením si fotek, které jsem pořídila poslední týden, kdy jsem se dostala do ultraortodoxní rodiny. Otec rodiny, který mne tam vzal, porušil všechna jejich pravidla a práva. Už jen tím, že se mnou seděl v obýváku, pil se mnou kafe a díval se mi do očí.

Jak se vám to podařilo?

Prostě jsem mu řekla, že ho chci fotit. Vysvětlila mu proč, a on souhlasil. Toho si vážím nejvíc.

V Izraeli částečně pobýváte. Jak se vám tam žije?

Není to tak úplně jednoduché, protože nejsem Židovka. Nemám tam taková privilegia, jako místní. Dívají se na mne jinak. Devadesát procent lidí, které tam potkám, se mne nezeptá na jméno. Ptají se, zda jsem Židovka. To je pro ně směrodatné. Přítel je Žid, část jeho rodiny je ortodoxní a dokud nebudu konvertovat, tak mne úplně nepřijmou. A to se asi nestane, protože mě nikdo nemůže říkat, co musím udělat. To musí přijít přirozeně samo.

Takže se to ve vás nejspíš trochu pere.

Trochu ano. Mám židovskou kulturu ráda, o tohle náboženství se zajímám, ale zatím nemám pocit, že bych měla být jednou z nich.

Vracíte se tam?

V létě. Chci si tam najít práci. Mám pocit, že tam patřím. Přestože v Izraeli mám život mnohem těžší než tady, získala jsem tam po létech životní energii a nadšení do všeho, co dělám. Nedokážu vysvětlit proč. Byla jsem na spoustě krásných míst na celém světě. Izrael je ale zem, o které si troufnu říct, že vedle České republiky by mohla být mým domovem.

Autor: Luděk Mahel

12.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
AKTUALIZOVÁNO
2 17

Prezident zítra odvolá ministra financí Babiše, jmenuje Pilného

První dáma se setkala s Jiřím Kajínkem.
AKTUALIZOVÁNO
5 14

Je to tady! Jiří Kajínek opustí vězení, před pár minutami dorazila soudkyně

Bouře na magistrátu. Vznikne Blanka II?

Vedení města se nemůže dohodnout na podobě dokončení severovýchodní části městského okruhu. Ve hře jsou dvě varianty.

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

/INFOGRAFIKA/- Část pohřebních služeb vydělává až miliony korun ročně na neetické dopravě zemřelých do krematorií.

Vaření bez hranic aneb Varné desky bez vymezených varných zón

Také vás nudí hledat hrnce, které svým dnem přesně padnou na velikost plotýnky? Nebo už jste od tohoto hledání osvobozeni, vaříte podle libosti v čemkoliv, a přesto neplýtváte energií?

Prach a mrtvá těla: svědci popisují útok v Manchesteru

Svědci popsali scény chaosu a hororu po smrtelném výbuchu na konci koncertu americké popové hvězdy Ariany Grandeové v Manchesterské aréně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies