VYBERTE SI REGION

Jana Bernášková: Čekala jsem, že přijde ta Amerika. Nepřišlo vůbec nic

Praha /ROZHOVOR/ –  V retro seriálu Vyprávěj hraje účetní Ivetu Hájkovou. Všichni ji ale interně oslovují Ivetko, neboť – jak říká její představitelka Jana Bernášková – ji mají „strašně rádi". Ivetka je totiž nevypočitatelná mrška, snaží se všem uškodit, nikdo ale netuší proč.

21.8.2012
SDÍLEJ:

Pro herečku Janu Bernáškovou je seriál Vyprávěj jako rodina.Foto: Deník

I když – diváci, kteří si nenechali ujít bonusovou sérii Vyprávěj nazvanou Osudy, právě z Ivetina příběhu a vykreslení jejích rodinných vztahů vědí, odkud pramení ona ambice něco dohnat… V rozhovoru se herečka vrací do osmdesátých let, v nichž se narodila, a říká: Fungovat bez deodorantů? Muselo to být hodně náročné!

Iveta se s dalšími postavami z Vyprávěj ocitne v nejnovějších dílech v porevoluční době. Co ji v ní čeká?

Iveta má nějakých pětatřicet, docela by se chtěla vdát, ale není to možné, protože její přítel Radek Krása (Jiří Štěpnička) se pořád ještě nerozvedl s ruskou manželkou Naďou. Prozradím ještě, že se Iveta vrhne na podnikání – bude provozovat cestovní kancelář. Úplně jí to ale nepůjde – trošku proto, že je flink, a taky má zřejmě pocit, že jí všechno projde. Dostane se tak do problémů, které u nás po revoluci prožívala spousta lidí, a dokonce se ocitne ve vazbě. Mnoho dalšího ji čeká, ale to už bych předbíhala hodně.

Ve které fázi jste vlastně do seriálu nastoupila?

Objevila jsem se v jeho druhé sérii, když Kamila (v podání Zuzany Kainarové) přišla do Prahy a nastoupila do pražské účtárny. Právě tam narazila na kolegyni Ivetu, posléze kamarádku. No, nevím, jestli to není příliš smělé pojmenování jejich vztahu, protože byl docela složitý…

Jednalo se tedy o období od poloviny 70. do poloviny 80. let. Jaký pro vás ten exkurz do let, která jste zažila jen velmi mlhavě, byl?

Moc si z nich, pravda, nepamatuju, protože jsem ročník 1981. Přišlo mi to ale úžasné v tom, že když jsem se patřičně oblékla a načesali mě, vypadala jsem jako moje maminka na fotkách z té doby. Docela mě to překvapilo, protože si myslím, že normálně se jí až tak moc nepodobám.

Šaty, které nosila, jste jí ale nezáviděla…

Tak to rozhodně ne. Vím, o čem mluvím, protože naše seriálové kostymérky dbají na dobovost. To znamená, že když se jim podaří sehnat nějaký originální „model", mají velkou radost. My herci ale trošku trpíme, protože víc než v šatech si připadáme jako v igelitu. Vůbec nechápu, jak tehdy ženy mohly fungovat bez deodorantů, to tedy muselo být hodně náročné! A další věc – všechny ty kostýmy hrozně koušou, tudíž si pod ně často oblékáme trička. Jednou jsem na sobě měla takové hnusné zelené pletené šaty a ty mě žraly taky, že jsem si je mezi natáčením musela rozepínat, abych neskončila s vykousanou dírou v krku…

Teď se v natáčení nacházíte v době kolem revoluce. Z té ve vás – tehdy coby dítěti – něco utkvělo?

Bydleli jsme s rodiči na malém městě, v Krnově. Můj o pět let starší bratr už pobíral rozum a pořád mi vysvětloval, že bude svoboda, že budeme moct říkat, co chceme a tak. Představovala jsem si, že přijde něco zásadního, velkého, že přijde ta Amerika, o které jsem tu a tam slýchávala. A nepřišlo vůbec nic. Tedy aspoň k nám do Krnova. Přihnalo se to až po letech.

Ve čtvrté sérii překročíte rok 2000 – ta série bude definitivně poslední. Nebude vám smutno? Museli jste s kolegy a tvůrci utvořit krásnou rodinu…

Bude, samozřejmě. Utěšuje mě ale, že s některými kolegyněmi z Vyprávěj hraju i v divadle. A ještě jsem to vymyslela tak fikaně, že jednoho z týmu – scenáristu Rudolfa Merknera – jsem si vzala. Takže to s tím stýskáním nebude nakonec tak zlé. A kdo ví, třeba se zase setkáme na dalších projektech.

Retro diváky táhne, čehož je právě Vyprávěj dokladem. Proč tomu podle vás tak je?

Myslím si, že je to proto, že víceméně všichni si v sobě neseme pozitivní vzpomínky na dětství, na dospívání, lásky, svatby, rodičovství, ať už byla doba jakákoliv. A tohle všechno se nám právě sledováním našeho seriálu, který ony rodinné zážitky hodně vytahuje, spolehlivě připomíná. Vůbec mám za to, že si dřív lidé na rodinách zakládali. Teď teda taky, ale stejně tak si zakládají na kariéře, na penězích, na cestování, na komerci… Všechno se to nějak tříští…

Autor: Gabriela Kováříková

21.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

Příznivci posílají Trumpovi peníze, i když je po volbách

Washington - Ačkoli má kampaň úspěšně za sebou, přišly novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v posledních třech týdnech miliony dolarů od příznivců. Oznámila to federální volební komise, píše list The Washington Post.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies