VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jižní Čechy mají nový unikát - dvě hřbitovní galerie

Jižní Čechy - V Boršově nad Vltavou otevřeli funerální expozici soch Petra Fidricha, ve volyňské smuteční síni tvoří malíř Josef Bolf i sochař Martin Zet.

23.12.2012
SDÍLEJ:

Ve volyňské hřbitovní galerii se do března 2013 představuje Martin Zet.Foto: Deník/ Václav Pancer

Ta první se jmenuje Nashledanou, sídlí ve Volyni a funguje od června 2010, kdy její stěny pomaloval Ondřej Maleček. Nyní získala mladší sestru: hřbitovní galerii totiž otevřeli v Boršově  nad Vltavou.

Podobný osud

Osud míst, kde vznikly, je podobný. Volyňská má domov v nikdy nedostavěné smuteční síni z 80. let na vrchu Malsička, nová boršovská ve zničené kapli na hřbitově. Byla postavena v 50. letech vlastně na truc, plánovala se tam poslední rozloučení, ale podle pamětníka Františka Čerkla zůstalo jen u záměru. Boršovští dávali přednost pozdně gotickému kostelu.

„Zaměstnanci obce léta zanedbávanou kapli na hřbitově vyklidili, vymalovali a v mezích možností opravili. Ve znovu obnoveném duchovním prostoru se po dohodě se sochařem Petrem Fidrichem rozhodli zřídit sochařskou galerii – Galerii F," řekl starosta Boršova Jan Zeman.

Zmíněné písmeno v sobě nese několik podtextů: funerální, Friedhof (německy hřbitov – pozn. red.) a také příjmení sochaře Fidricha. Ten často zpracovává náboženská témata, řeckou i egyptskou mytologii. Kapli, kde měl mít původně depozitář, zaplnil 20 pracemi. Uprostřed stojí sochy, obrazy zavěsil ke stropu malbou dolů, do boků umístil reliéfy.

Světlo na hřbitově

„Je to bonbonek: když jsem kdysi jezdil po známých galeriích v Itálii, umění bylo všude a připadal jsem si, jako bych procházel všeobjímajícím tvarem. Chceme to 
v kapli udělat podobně, vytvořit jakési světlo na hřbitově a zároveň turistickou zajímavost," popsal Petr Fidrich.

Díla si mohou lidé prohlédnout skrze mříž nebo po dohodě přímo vevnitř. V Boršově tak napravili letitou ostudu – ošuntělá kaple na hřbitově se proměnila v netradiční výstavní prostor.

„A kde jinde se v dnešní uchvátané době může člověk 
v klidu zastavit a popřemýšlet o všem, co nás obklopuje? Hřbitov, místo, kde se protínají časoprostorové křivky, je k tomu přímo předurčen," doplnil Jan Zeman.

Na vernisáž rakvičky

Zatímco v Boršově bude expozice stálá, ve Volyni se mění – malíři malují přímo na stěny opuštěné budovy z roku 1987. Ta nadchla kurátora Jana Freiberga a rozhodl se, že ze síně smuteční vytvoří síň výstavní. „Místní nevědí, co si 
s ní počít. Je tu určitá touha udělat z ní kolumbárium, úložiště uren, ale nabízí se, aby tu byla galerie," vysvětlil Freiberg, jenž na vernisáže chystá vskutku stylové občerstvení: rakvičky se šlehačkou.

Vybírá si malíře, kteří mají blízko k romantickému uvažování a tematice zániku. Například Josef Bolf se tam rozloučil se svými dvěma typickými figurami: mileneckým párem, který může pro někoho býti Romeem a Julií, pro jiného Tristanem s Isoldou.

Je čím se inspirovat. Na Malsičce odpočívají první překladatel Puškina a přítel Boženy Němcové Václav Čeněk Bendl, loutkář Václav Kopecký i učitel Mikoláše Alše malíř Antonín Lhota.

MP3 s umělcovým komentářem

Do 31. března 2013 tam pod názvem Podpalubí představuje svoji vizi Martin Zet, absolvent sochařství z AVU,  jehož dílem prostupuje téma času a zhusta pracuje s metaforou.  Sáhl k ní i zde – zalíbila se mu část v podzemí, jež sloužila jako útočiště bezdomovců. A hlavně místnost připomínající kobku, jíž vévodila 'postel' sestavená z matrací.

„Na ní byla přikrývka a ve světle ten celek vypadal nádherně. Martin se do něho jako sochař zamiloval a rozhodl se, že domov bezdomovců přenese do smuteční síně. Zkoušel to čtyři dny, až zjistil, že je nepřenosný a nejlepší bude, když nechá galerii prázdnou 
a nabídne jen procházku opuštěným podzemním bytem," nastínil  Jan Freiberg 
s tím, že zájemci dostanou mp3 přehrávač s umělcovým komentářem.

Autor: Václav Koblenc

23.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies