VYBERTE SI REGION

Mongolista Jiří Šíma: Asijské muzeum? Máme originální mongolské jurty

Lány, Ledce /ROZHOVOR/ – V Muzeu Tomáše G. Masaryka v Lánech se mi nedávno poštěstilo. Dostala jsem jedinečnou možnost oslovit známého mongolistu, orientalistu a sinologa Jiřího Šímu. A tak jsme se společně na pár minut „přenesli" do Malého Asijského muzea v Ledcích u Slaného, jehož je Jiří Šíma spoluzakladatelem a jak mnozí dodávají „duchovním otcem".

2.1.2013
SDÍLEJ:

Jiří ŠímaFoto: Jana Elznicová

Kdy a jakým způsobem vaše atypické muzeum vzniklo?

Bylo založeno v roce 2007, poté, co se zde uvolnila budova přes sto let staré školy. Pronajal si ji Klub Asia – Pražská jurta s tím, že tu vybuduje společenské centrum a Malé Asijské muzeum.

Co zde najdeme?

Je zaměřeno především na moje milované Mongolsko, ale i na Vietnam a Čínu. Kromě bohaté odborné knihovny a řady materiálů v muzeu pořádají přednášky, vyučují mongolštinu, čínštinu a připravují různé kulturní programy, v nichž seznamují zájemce s kulturou a životem obyvatel uvedených zemí. Muzeum je ve stádiu dalšího získávání a shromažďování materiálů, historických dokumentů. Stojí zde také trvale dvě mongolské jurty, v nichž si může návštěvník prohlédnout běžné zařízení i originální nástroje denního používání. Jeho ředitelkou a skvělou průvodkyní je Ariundzul Balandordž.

A novinkou je?

Otevíráme postupně jednotlivé části muzea, tak jak se nám daří shánět materiály. Nyní se chystáme k otevření druhé části. Ta se bude týkat stopy Čechů, včetně legionářů, od Ukrajiny přes Ural. Budeme mapovat celou jejich anabázi přes Dálný východ až do Vladivostoku. Materiály sbírám už od studentských let. Literatura legionářská je velice bohatá a stále získáváme nové a nové informace, protože i na přednáškách, které děláme, se vždy objeví někdo, kdo řekne: „Můj dědeček byl na Bajkale" nebo „Můj pradědeček byl na Sibiři"… Stále obohacujeme naše muzeum o informace o našich lidech v těchto zemích.

Setkal jste se určitě s řadou zajímavých příběhů…

Mohl bych uvést i příklady některých legionářů, kteří zůstali po válce v cizině. Většina přeživších se samozřejmě vrátila ve více jak 40 transportech, ale někteří zůstali a usadili se dokonce i v Číně, Japonsku či na Dálném východě. Vzali si manželky – většinou to byly Rusky.
Patřil mezi ně například jeden náš rodák, legionář z Mladé Boleslavi jménem Bohuslav Kočí. Mladý sochař. Ten se rozhodl usadit v Číně. Když zemřel první čínský demokratický prezident Sunjatsen, současník T. G. Masaryka, byl vyhlášen v Číně konkurz na jeho katafalk. A tento konkurz vyhrál právě Bohuslav Kočí. Mauzoleum najdete na východním předměstí města Nanjingu, v překrásné krajině Zvonových hor. Areál zabírá plochu přes 133 hektarů. Byl postaven roku 1929. Stavba je kombinací západních a čínských architektonických stylů. Mauzoleum jsem také navštívil a představte si, že sami Číňané říkali, že Kočí byl Japonec. Já si ale všiml, že je nad „c" háček a tak jsem našel dokumenty v dobových novinách z dvacátých let, že se opravdu jedná o Čecha, sochaře Bohuslava Kočího.

Pátrání po podobných osudech musí zabírat dost času…

Je to hobby, a to, že zabírá dosti času, mi nevadí. Jsem již v důchodu a v knihovnách a archivech pracuji nejraději. Stále sebe i muzeum obohacuji informacemi a to mě naplňuje.

Největší problém jsou tedy asi jako všude finance. Udržet muzeum v chodu…

Ano. Zřizovatelem muzea je občanské sdružení, ale v podstatě jsme na to s manželkou sami a financujeme jeho chod ze svého. Proto stále hledáme nějaké sponzory. Doufáme, že do budoucna se situace zlepší.

Malé Asijské muzeum v Ledcích u Slaného je v budově bývalá školy. Vstup je možný celoročně, po předchozím ojednání.

Top expozice?

Dokumenty. Není to typické muzeum, jaká známe. Náplní našeho muzea jsou právě dokumenty, které se snaží dokumentovat české stopy v jednotlivých oblastech od Ruska až po Vietnam prostřednictvím dokumentů, fotografií, korespondence, zkrátka vzpomínek všeho druhu. Čím starší dokument najdeme, tím je pro nás takový artefakt vzácnější.

Sedíme v muzeu, které je pojmenováno po Tomáši G. Masarykovi. Co pro vás osobně Masaryk znamená?

Vážím si ho jako zakladatele našeho státu. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností naší země. Já osobně si pak vážím také toho, že v muzeu máme knížečku o Masarykovi, který vyšla v Číně. Byl také symbolem. Velice obdivuji legionáře, kteří odcházeli do války z Rakouska Uherska. A když se v zahraničí dozvěděli, že vznikla Československá republika, dělali všechno pro propagaci nově vzniklého, masarykovského státu, pro propagaci masarykovských ideálů. Ovšem, všichni víme, že ideály jsou vždy něco jiného nežli realita. Ale stejně je to krásné a obdivuhodné.

V jakém jazyce návštěvníky provádíte?

Kromě češtiny také v ruštině, čínštině a mongolštině.

Povězte nám ještě něco o sobě…

Po studiu na střední jazykové škole jsem absolvoval obor sinologie a etnografie s folkloristikou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako první český student jsem byl vyslaný na studium mongolistiky a sinologie na Státní univerzitu v Ulánbátaru. V roce 1964 jsem zde obhájil diplomovou práci. Také jsem například pracoval jako tlumočník na českém velvyslanectví v Číně a také jako vedoucí vědecký pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd. Dále jsem třeba externě vykládal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na katedrách českého jazyka pro cizince, etnografie a folkloristiky a věd spojených se zeměmi Asie a Afrika. Založil jsem klub přátel Asie Pražská jurta, v němž rozvíjíme kulturní, vědecké a cestovatelské aktivity, vyučuji češtinu, mongolštinu a čínštinu. Jsem také soudním překladatelem a tlumočníkem mongolštiny a čínštiny. Absolvoval jsem několik stáží v Mongolsku. Ačkoli jsem byl jedním ze zakladatelů Společnosti československo-mongolského přátelství 1968, v letech „normalizace" jsem nesměl být jejím členem. Roku 1990 jsem inicioval a stal se úplně prvním předsedou Společnosti přátel Mongolska. Pomáhal jsem zakládat i Česko-čínskou a Česko-vietnamskou komunitu.

Čím pro vás Mongolsko je?

Mongolsko patří k zemím, kam za minulého režimu jezdily tisíce českých specialistů. Spolupráce začala koncem 50. let, ale v 60. letech to byl největší rozkvět. Budovala se tam velká cementárna, závody na zpracování kůží, Vědecký ústav kožedělný, obuvnický průmysl. Východní Asie a zejména Mongolsko mě zajímaly už od středoškolských studií. Když byla možnost získat stipendium na Mongolskou státní univerzitu, měl jsem velikou radost a díky Mongolům jsem se naučil mongolsky rychle. Byl jsem jediný Čechoslovák na univerzitě, a tak jsem byl neustále zván do rodin. Lidé tam jsou prostě fantastičtí. V minulosti jsem také působil v Mongolsku jako velvyslanec.

Kdo je… Jiří Šíma

Jiří Šíma se také zasloužil o distribuci základních jazykových příruček a knížek mongolštiny. Překládá moderní a lidovou literaturu z mongolského originálu. Je členem pracovní skupiny Orientalia Bohemica v Orientálním ústavu. Zabýval se editorskou prací, inicioval a distribuoval v letech 1977 – 1995 Bibliografickou edici. V roce 1995 byl členem redakční rady Nového Orientu, 1990 založil Informační bulletin Společnosti přátel Mongolska a od 1993 spoluvydává Zpravodaj České orientalistické společnosti. Zúčastňoval se světových mongolistických kongresů. Mongolsko navštívil více než mnohokrát i jako překladatel delegací a poradce filmů apod.V roce 1996 působil jako vedoucí Mise dobré vůle. Věnuje se přednáškové a popularizační činnosti. V roce 1998 se stal ředitelem v Mongolsku jako česko-mongolské CK, kde působí dodnes. Roku 1998 byl dále zvolen členem Čingischánovy akademie a mongolský prezident jej vyznamenal Řádem přátelství. 

Autor: Jana Elznicová

2.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies