VYBERTE SI REGION

Josef Lada: Žít s tak známým jménem je velice zavazující

Příbramsko /ROZHOVOR/ – Zasněžené krajinky českého venkova s klouzačkou, sněhuláky, kostelíkem na vršku, na vrbě sedící vodník pokuřující nad zamrzlou hladinou rybníka fajfku, rozzářené chaloupky, do jejichž oken nahlíží na vánoční stromek do teplých šál zachumlané děti, ponocný v kožichu troubící na návsi hodinu po hodině a mnohé další poetické obrázky se vybaví při vyslovení jméno Josefa Lady.

22.12.2014
SDÍLEJ:

Josef Lada.Foto: Marie Břeňová

Také ale mluvící kocour Mikeš a jeho kamarádi nebo ilustrace k Dobrému vojáku Švejkovi ke jménu této legendy patří. A nejen to. Ladovo rozsáhlé dílo tvoří okolo 15 tisíc kreseb a asi 400 obrazů. Nejpovolanějším člověkem, který by o něm jistě mohl dlouho vyprávět, je jeho vnuk Josef Lada. Využili jsme toho, že Josef Lada křtil v Sedlčanech při zahájení adventu knihu Czech Book of Records vydanou pelhřimovskou agenturou Dobrý den. Ochotně nám pro čtenáře Příbramského deníku poskytl rozhovor.

Pane Lado, jak strávíte Štědrý den?
Doma. Třiadvacátého večer ozdobím stromeček, aby byl ráno nazdobený, což všechny ´obrovsky překvapí´. V poledne bude hovězí polévka a štrůdl. K večeři řízek se salátem. Ale maso nebude z ryby. Na kapra jsem já ani manželka nebyli zvyklí. Pokud jde o kocoura, ten také rybu nedostane, ale povečeří masovou kapsičku. Koledy u stromku nezpíváme, ale na pohádky se díváme rádi. Ale nejen na ně. Moc se mi například líbí snímek, kdy Českou mši vánoční J. J. Ryby doplňuje děj sestavený z dědových obrázků. Tato animované verse se opravdu povedla.

Bydlí s vámi v pražském domku stále ještě moudrý kocourek Láďa?
Zrzavý kocourek Láďa první se stále těší výtečnému zdraví. Je mu dvanáct let. Je čím dál tím víc ukecanější.

Co to pro vás osobně znamená, žít s tak slavným jménem?
Je to především velice zavazující. Často jednáte jménem svého slavného předka a ne svým. Musíte v tomto směru dodržovat určité konvence. Ale já jsem si vzhledem ke svému věku na to všechno zvykl.

Do Sedlčan jste přijel z Hrusic…
V Hrusicích jsem byl v Památníku Josefa Lady a dcery Aleny, kde jsou vystaveny dědovy a maminčiny kresby a ilustrace. Měl jsem zde pracovní jednání.

Nemáte problémy se správou tohoto objektu?
Památník patří pod Oblastní muzeum v Brandýse nad Labem, Praha – východ, které se o něj vzorně stará. O budovu, o zahradu, o provoz.

Váš dědeček zemřel dřív, než jste se narodil. Pravidelně však navštěvujete Hrusice, v nichž byste mohl posbírat vzpomínky pamětníků. Nechystáte se je zpracovat a vydat knižně?
Ne. Já jezdím do Hrusic jednou za měsíc, což není tak často. Pokud jde o historky na Josefa Ladu, tak ty jsou výborně zachyceny v knížce mojí maminky Aleny Ladové s názvem Můj táta Josef Lada. Poprvé vyšla v roce 1963. Doufám, že příští rok v reedici vyjde. Děda byl vynikající malíř a také vynikající karikaturista. Namaloval však i výjevy, které jsou považovány za smutnější – třeba Před bouří nebo Hastrmanův podzim, které jsou melancholické, ale pochmurných obrazů dělal velice málo. Maloval především veselé obrázky. Mám radost, že Albatros vydává teď před Vánoci knihu Humory, v níž jsou kresby pocházející z jeho mladých let.

Jaký jeho obraz se nejvíc líbí vám?
Nevím, jestli nejvíc, ale hodně se mi líbí Hospodská rvačka.

Obraz Josefa Lady se vydražil i za milion korun. Je možné takový národní poklad vůbec vyvážet za hranice?
Dražba obrazu Ponocný se psem byla taková výjimka, která se vydražila za více než milion. Reálné ceny jsou nižší – kolem půl milionu korun. Vývoz obrazů je ožehavé téma. V současné době, kdy jsou hranice otevřené… Já bych byl také proto, aby Českou republiku neopouštěly. A to zejména proto, aby je majitelé mohli půjčovat na výstavy. Ale máme zkušenosti, že majitel obraz zapůjčit k těmto účelům může, ale také nemusí.

Vy dbáte na to, aby byla dodržovaná ve vztahu k dílu Josefa Lady autorská práva. Setkal jste se s nějakým zvlášť křiklavým porušením?
K takovým případům dochází každý rok. Někdo ´ujede´ vědomky, jiný nevědomky, a pak se to musí následně řešit domluvou nebo smlouvou.
Pokud je případ složitější nebo s takovým člověkem není řeč, pak kauzu převezmou právníci. V současné době jsme našli na trzích obrázky Švejka na magnetkách. Neměl jsem o tom ani potuchy. Nikomu jsem povolení nedal. S výrobcem magnetek řešíme, co dál.

Ladův obrázek pasáčků je také na brambůrkách. S tím nemáte problém?
Vůbec žádný. Na to existuje s výrobcem řádná smlouva.

Děda prý byl levák, kterého předělávali na praváka. Jakou rukou píšete vy?
Pravou, ale nejsem ortodoxní pravák. Když je potřeba něco udělal levou, tak s tím nemám problém.

Asi často dostáváte otázku, zda kulaté brýle, které nosíte, je image, které jste převzal po dědovi?
Brýle nosím podobné jako John Lennon, kterého jsem velmi obdivoval. Začal jsem je nosit při přechodu ze základní školy na gymnázium. Je pravda, že děda měl podobné.

Výtvarné nadání jste prý po něm nezdědil…
Nezdědil a myslím, že ani v ničem jiném nevynikám. Mými koníčky je fotbal a muzika. V Sedlčanech jsem dokonce jednou byl na fotbale a prohráli jsme. Mám moc rád rockovou muziku, celý život sbírám cédéčka.

A nezdědily malířské geny vaše děti?
Moji synové nemalují. Nejstarší můj syn Josef, kterému je 34 let, pochází z prvního manželství a žije dlouhodobě v zahraničí. Ze současného manželství mám dva syny ve věku 27 a 22 let. Ti také nejsou výtvarníky. Věnují se na plný úvazek firmě Josef Lada. Je kolem toho hodně práce, zvláště teď před Vánoci.

Marie Břeňová

Autor: Redakce

22.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies