VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kniha svědčí o hrdinství obyčejných Pardubáků

Pardubice - Unikátní publikaci, sestavenou z výpovědí pamětníků, vydala krajská knihovna.

14.7.2012
SDÍLEJ:

Autorkou knihy Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a II. světové války s podtitulem 15. 3. 1939 až květen 1945 je knihovnice Karla JaráFoto: Milada Velehradská

Krajská knihovna slavnostně pokřtila unikátní publikaci nazvanou Všední život na Pardubicku v období nacistické okupace a II. světové války s podtitulem 15. 3. 1939 až květen 1945.

Autorkou je knihovnice Karla Jará, která se s pomocí svých spolupracovníků rozhodla zdokumentovat tragické období naší historie. Hlavní roli tady sehráli pardubičtí pamětníci.

„Výpovědí bylo celkem jedenašedesát. Pamětníci odpovídali na náš dotazník, ovšem ne vždy byly výpovědi úplné a ne všechny se týkaly daných otázek. Přece jenom paměť po sedmdesáti letech není už nejlepší, takže jsme informace doplňovali studiem archivních materiálů, dobových plakátů a dobového tisku. Konkrétně šlo například o Večerní české slovo. Hodně nám pomohli lidé z Klubu přátel Pardubicka, Radniční zpravodaj nebo Český rozhlas. Ruku k dílu přiložili i zaměstnanci naší knihovny, kteří rozšířili mezi svými známými a přáteli, jakou knihu chceme vydat. Pomohla i evangelická církev, takže pamětníků nakonec bylo dost. Bohužel, ne všichni se však dočkali vydání."

Jak dlouho příprava této knihy trvala?
První práce začaly v roce 2009 a musím říci, že práce byla nejintenzivnější právě při sběru materiálu. Bylo ho skutečně hodně, archiv je dobře zásobený, takže jsme měli dost k prostudování. Dávat to množství dohromady, vybírat podstatné, ale i doplňovat, pátrat či anulovat některé informace, to opravdu nebylo snadné.

Kniha má navíc spoustu fotografií, že?
Ty jsme získávali od pamětníků. Někdy to byly skutečné unikáty, například pozvánka na premiéru filmu Mistr ostrého meče. Jindy to byly zase hodně osobní fotky, které jsme do knihy ani nedávali, třeba záběr na plačící pozůstalé při pohřbu obětí prvního náletu na Pardubice a v podobném duchu by se samozřejmě dalo pokračovat.

Když se vás zeptám, jak tehdy vypadal naprosto všední život Pardubáků…
Atmosféra doby byla podkreslena strachem a obavami. Samozřejmě, záleželo na tom, zda vezmeme den z roku 1939 anebo 1942 či v létě roku 1944, kdy už lidé cítili blížící se konec války. V podstatě to byla situace, v níž lidé museli žít normálním životem, aby vydrželi. Samozřejmě, že se ale také chtěli bavit a chvíli zapomenout na těžké časy. I když třeba taneční zábava, pokud už byla povolena, se konala ve znamení stresu, kolikrát při zpáteční cestě domů houkal poplach. Další problém bylo jídlo, protože příděly potravin byly nižší a nižší a jejich shánění mimo povolené kvóty bylo riskantní. Hodně například pomáhali pardubičtí železničáři tím, že upozorňovali na nádražní „šťáry", takže lidé měli čas vystoupit, když vlak zmírnil jízdu anebo vyhodit zásoby z oken. Bylo to těžké, ale našly se i chvilky, kdy se děti dokázaly bavit a hrát si. V Pardubicích hostovala i olomoucká opera, hrálo kino, nicméně neustále nad všemi visel Damoklův meč smrti.

Přesto bylo nemálo hrdinů, kteří se nebáli riskovat životy. 
Ono se to dnes nezdá, ale hrdinským činem bylo i poslouchání rozhlasu z Londýna. Víme, že první potrestaná v Pardubicích za jeho nedovolený poslech byla Antonie Ždímalová. Dostala trest poměrně malý pět měsíců protože byla první, poté už následovaly tresty smrti. Příběhů jsme sesbírali opravdu hodně a velmi se od sebe liší. Záleželo na tom, kolik bylo respondentovi let, zda byl ještě dítě anebo už dospělý. Mě osobně nejvíc zaujaly příběhy, které se dotýkaly atentátu na zastupujícího protektora Heydricha. Někteří pamětníci byli svědky útěku Alfréda Bartoše anebo zažili popravy na Zámečku, kdy salvy popravčí čety vyvolávaly u žen bydlících poblíž v domcích hrůzu a nervové záchvaty. Zaujalo mě také svědectví sester Konířových, které zažily druhý nálet na Pardubice a tři dny hledaly v rozvalinách svého domku otce. Samy byly zraněny a obdivuji je, že byly schopné vůbec po těch letech o hrůzném zážitku vypovídat.

Kniha je na světě díky tomu, že jste svůj knihovnický post vyměnila za literární…
Rozhodně se necítím být spisovatelkou, pouze jsem dávala dohromady to, co se nabízelo. Měla jsem vše usnadněné tím, že Pardubice i v té strašné době dokázaly žít a že v nich žili lidé odvážní, ale též nesmírně kulturní. Což dokládá například kapitola o oslavě 600 let výročí města. Je obdivuhodně, co lidé dokázali. A já jenom doufám, že kniha svým pravdivým svědectvím o hrdinství obyčejných Pardubáků zaujme dnešní čtenáře.

Milada Velehradská

Autor: Redakce

14.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies