VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Knihovna připomene zničené židovské památky v severních Čechách

Praha – Výstava Zničené židovské památky severních Čech 1938-1989, která se bude konat ve Výstavním sále Galerie Klementinum Národní knihovny ČR od středy 23. ledna do neděle 3. března 2013, upozorní na likvidace synagog a kultury židovského obyvatelstva v dobách nacismu a později také komunismu.

21.1.2013 2
SDÍLEJ:

Výstava s názvem Zničené židovské památky severních Čech 1938-1989Foto: archiv

Panelová prezentace, jež navazuje na projekt Zničené kostely Severních Čech 1945 - 1989, nabídne dosud nepublikované fotografie doplněné archiváliemi i dalšími exponáty, přičemž vstup bude zdarma.

Severní Čechy pod příkrovem historie

Krajina severních Čech jakoby dodnes žila pod těžkým příkrovem historických událostí minulého století. Původní mozaika soužití národnostní i náboženské různorodosti, její podoba, rytmus, obyvatelé, posvátná místa, vše zmizelo v důsledku druhé světové války a dvou ideologií - fašismu a komunismu - které tragicky poznamenaly osudy lidí i míst. Ovšem židovské komunity i židovské památky měly za sebou pohnuté a dramatické osudy už před událostmi 20. století. Židovské etnikum bylo od většinové společnosti dlouhodobě izolováno. Proces zrovnoprávnění v 19. století na jedné straně působil pozitivně uvolněním občanských svobod, na druhé straně došlo k opouštění vesnických židovských center a postupnému zániku dosavadních modliteben. První republika po roce 1918 pak tento proces urychlila, během jejího trvání zmizelo z regionu 27 synagog. Obce přestaly existovat, stavby přestaly plnit svůj účel.

Zcela novou situaci přinesly události spojené s nástupem nacismu. Nenávistná ideologie stála za zničením jedinečných památek, tentokrát i v místech, která žila svým přirozeným náboženským životem. Jen během pogromu tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 bylo na severu Čech zničeno 35 synagog, dalších 25 jich následovalo během samotného válečného období. „V archivech jsme dokázali najít dosud nepublikované fotografie z Křišťálové noci, dokonce i snímky s hořícím interiérem synagogy. Z fotografie jednotky SA před zapálenou libereckou synagogou, která zálibně pozoruje výsledky své práce, dodnes běhá mráz po zádech," líčí iniciátor výstavy a celého projektu Tomáš Hlaváček. Během šesti let tak zmizelo na šedesát těchto staveb. Tato skutečnost je však jen drobnou kapitolou uprostřed tragédie holocaustu a zmizení celých generací židovských obyvatel.

Komunismus: postupné chátrání

Poválečná situace nepřinesla v tomto ohledu o nic lepší situaci. Po roce 1948 se znovu objevil veřejně propagovaný antisemitismus a židovské památky byly znovu „na odpis". V komunistickém režimu však nešlo o přímý a přiznaný likvidační postup, režim se vydal cestou postupného chátrání a následného odstranění. V letech 1948-1989 tak z celého území státu zmizela další stovka synagog, třináct z nich pak z dnešního kraje Ústeckého. „Výstava zdokumentovala i demolice z dob komunismu, máme například obrázek synagogy v Kadani, která je rozebírána na cihly," popisuje Tomáš Hlaváček. Od počátku druhé světové války do roku 1989 zaniklo také 70 židovských hřbitovů ze čtyř set.

„Dnes již nedokážeme tuto mimořádnou různorodost do krajiny navrátit. Můžeme se však pokusit o její navrácení do naší paměti. A to je také hlavním cílem naší výstavy o zničených židovských památkách severních Čech. Paměť," dodává organizátor výstavy.

Na výstavě spolupracovali i památkáři

Výstava je součástí širšího projektu mapování zaniklých a zničených památek na území severních Čech pod patronátem Společnosti pro obnovu památek Úštěcka ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, Národním památkovým ústavem, Židovským muzeem v Praze, Židovskou obcí v Praze a v Teplicích, společností MATANA a.s., Sdružením pro úštěckou synagogu a hřbitov, Oblastním muzeem v Chomutově, Regionálním muzeem v Teplicích a navazuje na předchozí výstavu Zničené kostely severních Čech 1945-1989. Projekt je vymezen územně bývalým Severočeským krajem, dnešní Ústecký a Liberecký kraj, a časově roky 1938-1989.

Expozici bude možné navštívit 23. 1. - 3. 3. 2013 ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den kromě pondělí od 10.30 do 18.00 hod. Vstup je zdarma.

Autor: Redakce

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Obě aplikace využívají mobilních telefonů
DOTYK.CZ
6

Od dubna zlevníme datové přenosy, vyhlásil T-Mobile

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Cestu z ubytovny hledají jen těžko kvůli počtu dětí, romskému původu nebo tomu, že nemohou našetřit na kauci. Padesátka takových rodin hledá pomoc v brněnském projektu rychlého zabydlení. Poslední z nich se mají ubytovat ještě v tomto měsíci.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies