„Jeden z hradních odborníků se k nám přitočil a řekl větu, kterou si pamatuji dodnes. Jestlipak víte, že jste se právě stali největšími padělateli v naší historii?" s úsměvem říká k první veřejné prezentaci jejich díla Václav Žatečka.

První byla koruna

Po rozhodnutí prezidentské kanceláře o zhotovení věrných kopií v roce 1966 padla volba na turnovskou Šperkařskou školu, později přejmenovanou na Střední uměleckoprůmyslovou školu pro zpracování drahých kovů a kamenů. Důvodů pro vznik kopií bylo několik. Klenoty měly republiku reprezentovat na světové výstavě v Montrealu a ve světě, později měly zaujmout dominantní místo ve stálé hradní expozici (1979). Jako první byla vytvořena kopie Svatováclavské koruny (1966), později další královské insignie žezlo a jablko. Na zhotovení koruny pracovali pedagogové stříbrník Karel Zouplna, zlatníci Jaroslav Jambor a Jiří Belda, brusiči Vlastimil Šonský a výtvarník Ladislav Beregman a jako jediný žák školy pak brusič Zdeněk Haken. Koruna byla dokončena v březnu 1967 a ihned cestovala do Montrealu, vzápětí do Osaky, Moskvy, Curychu, Budapešti a Hamburku.

Bylo to poprvé, co mělo dojít ke zhotovení korunovačních klenotů. Výroba koruny tehdy nebyla jednoduchá, a proto i zkušeným odborníkům přinesla zapeklité situace. „Museli jsme zajistit přesné nákresy a rozměření. Potíže vznikly hned na počátku, kdy strážci klenotů o nějakém braní originálu do rukou, měření, případně pořízení otisků, nechtěli ani slyšet. Dovolili jen z patřičné vzdálenosti korunu nafotografovat ze všech stran a vytvořit náčrtky," popisuje peripetie s dílem akademický malíř Žatečka. Také první pokusy o vytvoření kopie údajně nevedly k ničemu. Byly nepřesné a svojí geometrií neodpovídaly originálu. Po dalším jednání a návštěvách se podařilo prolomit bariéry, a když strážci po čase poznali, že turnovští šperkaři jsou skuteční odborníci, došlo k dohodě. „Pak teprve mohli korunu dokonce rozebrat, vyjmout drahé kameny a opravit i jejich původní upevnění, které se místy po letech uvolnilo. Největší problém jim vznikl při dělení čtyř dílů koruny. Ty byly spojeny zlatými svorkami, které se musely nahřát, narovnat a pak při kompletaci zpětně ohnout," pokračuje. Nejen s touto technikou se setkali prvně, a protože netušili, jak kvalitní materiál původní tvůrci použili a v jakém je po staletích technickém stavu, obávali se, aby spony nepoškodili. „Náhrada původních kvůli historické hodnotě nebyla dovolena," říká Žatečka.

Nakonec zvolili sklo

Další zapeklitá situace vznikla při samotném zadání. Kopie koruny musela být z finančních důvodů zhotovena ze stříbra, pouze na povrchu silně pozlaceného. Hrozily tepelné disproporce při dalších úpravách, ale i s tím si turnovští poradili. Poslední problém nastal při tvorbě kopií drahých kamenů. Přírodní v takové velikosti už dávno nebyly k dispozici, a navíc by jejich cena byla přímo závratná. Došlo tedy na zhotovení umělých, které v novém podniku Monokrystaly Turnov dokázali vyrobit. Bohužel, barevné vlastnosti ani lom světla neodpovídaly originálu a nebylo možné je použít. Pak brusič drahokamů, tehdy už nadějný student, přišel s nápadem použít sklo. Kupodivu, sklo z Železného Brodu se dalo do potřebných parametrů vhodněji vyrobit. „Haken pak po mnoha zkouškách ještě dokázal napodobit i kazy v originálních kamenech, takže ve skle zhotovil i povrchové nerovnosti a hrany, napodobil praskliny a upevňovací otvory, dokonce pomocí ohořelých dřívek a popele z cigaret v nich vytvořil i kresby, vzniklé nečistotami v přírodním materiálu. Výsledek byl dokonalý a koruna splnila jednu ze základních podmínek zadání. Byla na první pohled, a zejména pro laiky, naprosto k nerozeznání od originálu," vypráví bývalý ředitel školy.

Několik let nato byla kantorům turnovské školy svěřena i výroba dalších královských insignií, žezla a jablka (1979). Na to, jaký význam tehdy měla první prezentace šperků v Praze, ještě dnes Václav Žatečka vzpomíná.

Největší padělatelé

„Přivedli nás, jako čestné hosty, uprostřed prohlídky pro veřejnost do širokých výstavních prostor. Po stranách místnosti stálo deset mužů v civilu. Ti byli stále ve spojení vysílačkami, po stranách skleněné vitríny stáli dva uniformovaní samopalníci. Když jsme totiž své práce poprvé přivezli k porovnání s originály, na tvářích odborné komise jsme nemohli přehlédnout úžas. Nejdříve se vzpamatoval velitel hradní ochranky. Odmítl naše práce převzít do té doby, než budou kopie oproti originálům nějak označeny. Jeho zástupce rychle odběhl a vrátil se s barevnými stužkami. Ty pak na naše práce přivázal, aby nemohlo dojít k záměně. A opravdu, ty stužky na nich ve vitrínách stále byly. Jeden z tehdejších hradních odborníků se k nám přitočil a řekl větu, kterou si pamatuji dodnes. Jestlipak víte, že jste se právě stali největšími padělateli v naší historii? To vše nás utvrdilo v tom, že jsme svoji práci skutečně udělali dobře."

Otevírací doba

Výstava korunovačních klenotů ve Vladislavském sále Pražského hradu bude otevřena už jen do neděle19. května 2013, denně od 09.00 do 18.00 hodin.Vstup je zdarma.

OTAKAR GRUND