„Podíváme-li se zpět do historie tak vidíme, že sakrální stavby byly vždy v okolí velmi dobře rozpoznatelnou architekturou, už jen pro své měřítko nebo typické prvky jako věže a podobě. Zároveň byly kostely a kaple navrhovány a stavěny stylem, který odpovídal své době," uvedl restaurátor Tomáš Skalík ze Sdružení pro Opavu.

Architektura dnešní doby je však jiná. „V současnosti je, řekl bych, všechno možné. Celkem jsme si zvykli na to, že vedle sebe můžeme vidět novostavbu kaple, u které nepoznáme, jestli je postavená dnes nebo před dvěma sty lety. A špatně čitelná je třeba i architektura, u které váháme, jestli ji tu náhodou nezapomněly mimozemské civilizace z budoucnosti," pokračoval.

Tomáš Skalík však moderní stavby nezavrhuje. „Dávám přednost upřímnosti projevu, poctivosti řemesla a velikosti ducha. To se může projevit ve všech případech a z tohoto pohledu na stylu nezáleží. Je naprosto v pořádku, že vznikají kostely, ve kterých se odráží architektura své doby nebo jsou postaveny současnými technologiemi a z moderních materiálů," uvedl.

Stavby kostelů jsou odrazem své doby. „Otázkou je, co se v nich odráží. Jaké jsou vnitřní pohnutky k tomu, aby kostel vypadal, jak vypadá? V minulosti jen zdánlivě plnily pouze pragmatickou potřebu vytvoření hezké střechy nad hlavou k modlitbám.

V dnešní době však někdy vznikne i něco, co by nemělo. Když je například nutno splnit dotační titul, ušetřit na architektovi a podobně," sdělil Tomáš Skalík a doplnil, že by byl rád, kdyby se tomuto dalo při stavbách kostelů předejít.

Církevní stavby: historie versus současnost

Historie nám odkázala rozměrné a zdobné kostely, které i dnes potěší i přinutí k zamyšlení. V patách jim však jdou moderní stavby, které sice nejsou tak atraktivně nazdobené, ale jsou rovněž velmi hezké a zajímavě řešené.

Kaple v Hrabství vznikla v padesátých letech minulého století.Kaple v Hrabství vznikla zcela ilegálně

Zajímavý vznik má kaple sv. Josefa ve skřípovské místní části Hrabství, kterou si místní obyvatelé pořídili v padesátých letech minulého století takříkajíc ilegálně. V té době nebyl o stavbu nových církevních objektů sebemenší zájem, a obyvatelé Hrabství se proto museli uchýlit ke lži.

Funkcionářům nadřízených institucí tvrdili, že chtějí z materiálu, zbylého po stavbě kulturního domu, postavit ještě sklad nebo garáž pro obecní vůz, a dostali k tomu „požehnání".

V tomto směru táhli za jeden provaz napříč politickým smýšlením i vzájemnými vztahy, takže se jim husarský kousek nakonec podařil. Kaple byla v parku u kulturního domu postavena podle projektu opavského architekta Pelana a vysvěcena byla v říjnu 1950.

Je v majetku obce Skřipova a slouží výhradně církevním účelům. Před dvěma roky se dočkala rekonstrukce, která objekt zkrášlila.

Základní kámen kostela posvětil papež Jan Pavel II.Kostel Krista – Dobrého pastýře

Zajímavě řešenou moderní stavbu kostela vyprojektoval opavský architekt Jan Kovář. Jeho exteriér má podobu ryby, která je symbolem křesťanství, a z výšky připomíná obrácenou loď. Průčelí vévodí výrazná věž se dvěma zvony, interiér zdobí zhruba třímetrová plastika Krista – Dobrého pastýře s ovečkou.

Opavský akademický sochař Jiří Klíma ji vytvořil z metalizovaného hliníku a umístěná je na mramorovém podstavci. Kostelní loď nabízí 256 míst k sezení, ale díky prostornosti může bohoslužby nebo v něm konané kulturní akce navštívit až 606 lidí.

Kostel Krista – Dobrého pastýře byl vybudovaný z podnětu a ze sbírky obyvatel obce, protože původní dřevěný kostel ke svému účelu už kapacitně nestačil. Základní kámen stavby byl vysvěcený v dubnu 1995 v Olomouci samotným papežem Janem Pavlem II. a výstavba byla zahájena v září.

Trvala přesně jeden rok, jeden měsíc a patnáct dní. Všechny pomocné práce zajišťovali bezplatně místní občané a pomáhali jim i členové okolních farností.

Finančně obci na stavbu přispělo i polské partnerské město Kietrze. Vysvěcení se objekt dočkal v říjnu 1996 od biskupa ostravsko-opavské diecéze Mons. Františka Václava Lobkowicze za účasti duchovenstva ze Slezska, Moravy, Polska i Německa.

Stavbu kostela podpořili také lidé ze zahraničí.Zničený kostel nahradil nový

Původní farní kostel Povýšení sv. Kříže byl zničen na konci války a na jeho místě byl postavený nový, moderně a současně atraktivně vyhlížející objekt, vysvěcený v roce 1996.

Základní kámen byl sice položený už v roce 1969, ale vybudování se podařilo až po roce 1989.

Jeho nový základní kámen vysvětil papež Jan Pavel II. v dubnu 1990 při návštěvě Velehradu. Autorem projektu je Jan Krőmer a stavbu kostela tehdy podpořili svými peněžními příspěvky i lidé z Německa a Polska.

Původní barokní kostel v Kylešovicích byl zničen za druhé světové války.Mladý je i kostel v Kylešovicích

Podobný osud jako v Chuchelné měl i původní barokní kostel svatého Jana Nepomuckého v městské části Kylešovice, kterému zazvonil válečný umíráček při osvobozování obce.

Po válce nebyl ze strany politických funkcionářů zájem podporovat církevní aktivity a myšlenka na postavení nového kostela začala být životaschopná až po roce 1989, kdy došlo ke změně politické situace.

Základní kámen byl položený v dubnu 1994 a stavba římskokatolického kostela podle projektu architekta Jana Kováře byla s účastí papežského nuncia Giovanniho Coppy posvěcena v květnu 1995 olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.