VYBERTE SI REGION

Miroslavu Ondříčkovi aneb Poslední rekviem tomu, jenž měl velké srdce

Praha - „Měl jsi velké srdce a dával jsi mu zabrat… Mirko, děkujeme," řekla v úterý Božidara Turzonovová na adresu kameramana Miroslava Ondříčka, s nímž se v Bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě loučila veřejnost i rodina. „Nestačí, abys ten film měla ráda ty nebo režisér, musí ho mít rádi všichni, co na něm dělají. Tos nám řekl. A měl jsi pravdu," zavzpomínala představitelka Emy Destinnové na natáčení filmu Božská Ema, jehož se Ondříček, který zemřel 28. března v 80 letech, účastnil.

7.4.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 7.4.2015
SDÍLEJ:

V bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě se konala 7. dubna veřejná část posledního rozloučení s kameramanem Miroslavem Ondříčkem, který zemřel 28. března ve věku 80 let.Foto: ČTK

Program, který sestavovala rodina, hlavně Ondříčkův syn David, byl bohatý. Zahájila ho stylově píseň Aquarius z muzikálu Vlasy, který kameraman pro Formana nasnímal. Poté se bazilikou rozezněla symfonická skladba jako vzpomínka na snímek Intimní osvětlení. Krátkou řeč měl Ivan Passer, dopis Voskovce pro Wericha, který Ondříček tajně převezl z USA do Prahy v roce 1970, přečetla kameramanova snacha, Martha Issová. „Tátovi by se to líbilo, byl amerikanofil a měl rád tyhle velké akce se spoustou hudby," řekl k programu David Ondříček. V rámci duchovní části vystoupil kromě faráře Tomáše Holuba také Josef Abrhám s žalmem z Bible. Bazilikou se dvakrát nesl zpěv Gabriely Beňačkové, závěr patřil strhujícímu Mozartovu Rekviem z Amadea.

S naším největším kameramanem, držitelem dvou oscarových nominací a Křišťálového glóbu za celoživotní přínos filmu se přišlo do baziliky v čase pro veřejnost rozloučit několik desítek lidí, včetně jeho studentů z písecké filmové školy. Před druhou pak začali přijíždět jeho kolegové, přátelé a rodina. Zaplnili celý prostor kostela, stálo se až ke dveřím. Přijeli mj. herci Jiří Bartoška, Ivana Chýlková, Jan Kačer, Lenka Termerová a Václav Neužil, režiséři Juraj Jakubisko, Karel Smyczek, střihač Alois Fišárek. Nechyběl kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, Ondříčkův souputník. Miloš Forman, kameramanův letitý spolupracovník, poslal namluvený vzkaz ze svého amerického útočiště. „Rád vzpomínám, bylo to krásné a určitě zase bude. Až se sejdeme tam nahoře," řekl. Věnce poslali do baziliky mnozí, kromě Formanových také manželé Passerovi, hlava státu, fotbalový klub Slavie, jíž Ondříček nadšeně fandil, karlovarský festival, Česká filmová a televizní akademie… Rakev vynesli s Davidem Ondříčkem Jiří Macháček, Kryštof Mucha a Vladimír Šmicer.

„Odchází s ním celá jedna éra kameramanské školy," míní Juraj Jakubisko. „Jeho způsob vidění a zacházení se záběry, to byla poctivá práce, kterou už znovu neuvidíme a která si získala uznání doma i ve světě. Jeho propracovaný systém a určitá filozofie obrazu, to je nezaměnitelné. Dnes existují kamery, co se samy ostří, pracuje se vesměs s počítači, ale jsme jinde. Už to nemá onu hloubku a fluidum umělce, které svým filmům dokáže dát jedině člověk a nadaný filmař. A tím Mirek byl."

Autor: Jana Podskalská

7.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies