Program, který sestavovala rodina, hlavně Ondříčkův syn David, byl bohatý. Zahájila ho stylově píseň Aquarius z muzikálu Vlasy, který kameraman pro Formana nasnímal. Poté se bazilikou rozezněla symfonická skladba jako vzpomínka na snímek Intimní osvětlení. Krátkou řeč měl Ivan Passer, dopis Voskovce pro Wericha, který Ondříček tajně převezl z USA do Prahy v roce 1970, přečetla kameramanova snacha, Martha Issová. „Tátovi by se to líbilo, byl amerikanofil a měl rád tyhle velké akce se spoustou hudby," řekl k programu David Ondříček. V rámci duchovní části vystoupil kromě faráře Tomáše Holuba také Josef Abrhám s žalmem z Bible. Bazilikou se dvakrát nesl zpěv Gabriely Beňačkové, závěr patřil strhujícímu Mozartovu Rekviem z Amadea.

S naším největším kameramanem, držitelem dvou oscarových nominací a Křišťálového glóbu za celoživotní přínos filmu se přišlo do baziliky v čase pro veřejnost rozloučit několik desítek lidí, včetně jeho studentů z písecké filmové školy. Před druhou pak začali přijíždět jeho kolegové, přátelé a rodina. Zaplnili celý prostor kostela, stálo se až ke dveřím. Přijeli mj. herci Jiří Bartoška, Ivana Chýlková, Jan Kačer, Lenka Termerová a Václav Neužil, režiséři Juraj Jakubisko, Karel Smyczek, střihač Alois Fišárek. Nechyběl kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, Ondříčkův souputník. Miloš Forman, kameramanův letitý spolupracovník, poslal namluvený vzkaz ze svého amerického útočiště. „Rád vzpomínám, bylo to krásné a určitě zase bude. Až se sejdeme tam nahoře," řekl. Věnce poslali do baziliky mnozí, kromě Formanových také manželé Passerovi, hlava státu, fotbalový klub Slavie, jíž Ondříček nadšeně fandil, karlovarský festival, Česká filmová a televizní akademie… Rakev vynesli s Davidem Ondříčkem Jiří Macháček, Kryštof Mucha a Vladimír Šmicer.

„Odchází s ním celá jedna éra kameramanské školy," míní Juraj Jakubisko. „Jeho způsob vidění a zacházení se záběry, to byla poctivá práce, kterou už znovu neuvidíme a která si získala uznání doma i ve světě. Jeho propracovaný systém a určitá filozofie obrazu, to je nezaměnitelné. Dnes existují kamery, co se samy ostří, pracuje se vesměs s počítači, ale jsme jinde. Už to nemá onu hloubku a fluidum umělce, které svým filmům dokáže dát jedině člověk a nadaný filmař. A tím Mirek byl."