Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lipník představuje práci nestora uměleckých kovářů Habermanna

Lipník nad Bečvou /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ – Obyvatelé i návštěvníci Lipníku nad Bečvou na Přerovsku si mohou od čtvrtka připomenout život a dílo nestora uměleckých kovářů Alfreda Habermanna. Expozici mistra černého umění, který měl osobní vztah k tomuto městu, doprovází jeho kované plastiky, nákresy děl, ale i fotografie, na nichž ho jiní autoři zachytili při práci. Organizátorům výstavy, která se koná v galerii Konírna, se podařilo získat i materiály z mistrova archivu z rakouského Ybbsitzu.

25.4.2012
SDÍLEJ:

Dílo legendýrního uměleckého kováře, Němce Alfreda HabermannaFoto: net

„Na výstavě představujeme exponáty, které takto nikde nebyly vystavovány. Čerpáme z jeho osobního archivu, ať už jsou to fotografie, modely k jeho větším plastikám nebo plastiky,“ řekla dnes ČTK kurátorka výstavy Marcela Kleckerová, která dříve pracovala jako kastelánka na nedalekém hradě Helfštýně. „Alfreda Habermanna jsem znala od roku 1968, sledovala jsem jeho práci až do roku 2008, kdy zemřel. Společně jsme zakládali i první ročník Hefaistonu na Helfštýně v roce 1982,“ uvedla.

Nejen hotové práce, ale i nákresy a modely

Návštěvníky expozice s názvem Alfred Habermann, sochař v železe upoutají již v atriu galerie dvě exteriérové kované plastiky. V přízemí galerie se mohou seznámit s jeho životem a prací.

Alfred Habermann

„Spatřit zde mohou jeho osobní věci, ale i práce ve všech fázích tvůrčího procesu – od nákresu přes model až po hotovou skulpturu. Výstavu doplňují panely se zajímavými informacemi a mistrovými fotografiemi,“ doplnila Kleckerová.

Městská plastika Lípa

Město Lipník nad Bečvou pojí s kovářem, který na Helfštýně od roku 2000 pořádal odborné kovářské kurzy a semináře, také jedna z městských plastik. Je to dva metry vysoká a čtyři metry široká kovaná plastika Tilia (latinsky lípa), jde o jeho poslední navržené dílo. Plastiku už vyrobit nestihl, ujal se toho umělecký kovář Pavel Tasovský s autorovou dcerou Christinne Habermannovou. Na pořízení skulptury v hodnotě milion korun radnici přispěli i obyvatelé města a firmy. Ve veřejné sbírce město vybralo téměř 600.000 korun.

Výstava v Lipníku věnovaná jihlavskému rodákovi bude otevřená až do poloviny července.

Rozhovor s dcerou Alfreda Hebermanna, Christine Habermann von Hoch

Ve čtvrtek 19. dubna byla v Galerii Konírna v Lipníku nad Bečvou slavnostně zahájena výstava děl významného uměleckého kováře Alfreda Habermanna, zakladatele Hefaistonu, kterou budou moci její návštěvníci obdivovat až do 13. července. O jeho práci, osobnosti a životu si Přerovský a hranický deník povídal s jeho dcerou Christine Habermann von Hoch.

Prozraďte, co nejcennějšího může návštěvník na výstavě věnované vašemu otci Alfredu Habermannovi vidět?

Asi to nejcennější jsou tátovy mistrovské práce. Pro mě jsou vzácná všechna jeho díla včetně jeho kreseb a modelů. Bohužel tu nebyl dostatečný prostor vystavit vše z našeho archivu v Ybbsitz. Tátova práce je tak rozsáhlá, že by potřebovala ještě tři podobné prostory navíc.

Je ještě hodně jeho prací, které lidé neměli možnost vidět?

Ukryto je ještě hodně věcí. Momentálně chystám monografii, do které bych některé tyto skryté kresby a návrhy chtěla zakomponovat.

Kdy by tato monografie měla vyjít?

Ráda bych ji vydala na tátovy nedožité pětaosmdesáté narozeniny. To znamená, že by mohla spatřit světlo světa v roce 2015. Víte, toho materiálu je tak neuvěřitelně moc, že už ho mapuji více jak rok a půl. Ideálně bych potřebovala někoho, kdo by mi pomohl například skenovat diapozitivy. Kromě zásadní tvorby mého otce bych v knize také chtěla věnovat jednu kapitolu jeho neuvěřitelnému charisma. Je možná divné, když to říká jeho dcera, ale otec měl vzhled jako řecký bůh. Jeho podoba a osobnost inspirovala spoustu výtvarníků. Ti ho také obzvlášť v Benátkách často portrétovali.

Které situace se dají popsat jako největší mezníky v životě vašeho otce?

To je velmi těžká otázka. Určitě byl moc šťastný, když studoval u profesora Toni Benettona v Itálii, který založil italskou Akademii sochařství v železe v Marocco ve Villa Marignana. I když jsme pak žili v Německu, tak stále moc miloval Českou republiku, do které se vždy rád vracel.

Jaký byl důvod vašeho odstěhování do Německa?

Určitě jedním z důvodů byla svoboda. Táta měl možnost stát se asistentem u sochaře Henryho Moora, ale bohužel ho úřady nepustily ven. Myslím si, že se v něm tento pocit nesvobody nastřádal a to ho vedlo k tomu, že jsme tam odešli.

Vedete stále kurzy uměleckého kovářství na Helfštýně?

Ano, vedu tam jeden kurz tepání mědi a modelování plechu. I když žiji v Rakousku, tak se považuji za kosmopolitního člověka, který stále a rád cestuje, takže Českou republiku stále navštěvuji.

Váš otec za svůj pobyt v Ybbsitz vytvořil velké množství prací pro toto město. Je to tak?

Ano, za osm let, které jsme tam žili, tam vznikla řada děl, které vytvořil přímo pro toto městečko. Je tam například jedna volná plastika nebo třeba v roce 2000 tam zpracoval monumentální přesýpací hodiny. Byla to společná práce, kdy je otec navrhl a zbytek byl ukován přímo na místě kováři z různých částí Evropy.

Dozvěděl jsem se také, že jste se podílela na tvorbě skulptury Tilie, která zdobí náměstí Lipníku nad Bečvou.

Ano, pomáhala jsem otcovi při tvorbě modelu a poté ještě navrhla její střed. Jsem moc šťastná, že jsem se s ním na ní mohla podílet. Po tátově smrti jsme pak tuto skulpturu realizovali společně s kovářem Pavlem Tasovským.

Autor: ČTK

25.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
1 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Nezvěstný Julian Cadman
4 21

Mezi oběťmi teroru v Barceloně jsou také děti, islamisté zavraždili i tříletou

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení