VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výtvarnice Magdalena Vanďurková: Inspirace? Moře, příroda, život

Zlín /ROZHOVOR/ – Kamkoliv cestuje, vždy má po ruce složku s papíry a barvy. Inspiraci totiž nalézá hlavně na cestách. Žije multikulturně a miluje moře a potápění. „To je pro mě velkou výzvou a inspirací, tedy pohonem do další tvorby,“ svěřila se mimo jiné devětadvacetiletá výtvarnice Magdalena Vanďurková, jejímž tajným přáním je žít ve Španělsku.

10.3.2013
SDÍLEJ:

Výtvarnice Magdalena Vanďurková právě vystavujeFoto: Deník

Magdo, jaká byla vaše cesta k umění?

K umění jsem se dostala přirozeně a nejspíše i nevyhnutelně. Již od dětství mě totiž bavilo poznávat svět v kresbě a malbě. Byla jsem klidné dítě, které se zabavilo na dlouhou dobu kouskem papíru a pastelkami. Postupem času jsem se zdokonalovala po řemeslné stránce, myslím tím technický přístup ke kresbě. A již na prvním stupni základní školy jsem věděla, že půjdu na uměleckou školu. Imponoval mi i můj bratranec, který vystudoval malbu na akademii.

Na co konkrétně se nejvíce zaměřujete a co je vaší inspirací?

Velkou inspirací je pro mě příroda. To znamená ženská figura, moře a samozřejmě dětská kresba. Techniku člověk objevuje celoživotně. Miluji abstrakci, ve které se dá stále experimentovat. Mám tím na mysli především kombinovanou techniku. Například akryl, tuš, klovatinu či malbu voskem – enkaustiku.

Studujete důkladně své objekty předtím, než je začnete malovat?

Pro mě je důležité si uvědomit, že než přistoupíte k malbě, nesmí být kresba v pozadí. Nastudování anatomie lidského těla v lince nebo ve stínování svalstva vás posune dále, i když víte, že to nikdy nebudete umět jako například Leonardo da Vinci. V blízké době se chci pokusit i o olejomalbu.

A co takové akty? Jak z vašeho pohledu vnímáte nahé lidské tělo?

Lidské tělo je nádherný homeostat, tolik komplikovaný a fraktální. Je evolučně rigorózní upomínkou na to, že lidská figura je stálou inspirací umělců. Tudíž je lidské tělo pro mě výzvou, hlavně tedy ženská figura, čemuž nasvědčuje i moje výstava Prostor ženy I a II. Z toho plyne, že lidské tělo je pro mě pozitivním a studijním materiálem pro další tvorbu.

Co potřebujete k tomu, abyste mohla tvořit? Samotu, společnost nebo přírodu…?

Je to vlastně vše dohromady, co jste vyjmenovala. Ovšem zřejmě největší inspirací jsou pro mě jižní přímořská města a samozřejmě nekonečné moře.

A inspirace?

Inspirace je všude kolem mě. Stačí se pořádně dívat a hlouběji o věcech přemýšlet. Je to vlastně sám život, který mě inspiruje.

Máte za sebou již několik výstav. Je mezi nimi nějaká vaše srdeční záležitost?

Všechny jsou svým způsobem něčím zajímavé a jiné, ale pro mě kultovní je výstava Prostor ženy, která se konala ve Zlíně-Malenovicích v kině Květen, ale také výstava ve Vyškově v knihovně, kde jsem předvedla svou první zkušenost v malbě na plátno. Ale třeba i ta, kterou jsme uskutečnili spolu s dětmi z dětského domova ve Zlíně.

Zmiňujete děti. Sama pracujete v dětském domově. Jaký máte osobně vztah k dětem?

Velmi kladný a přirozený. Každé dítě je pro mě tolik inspirujícím umělcem. Vztah k dítěti si člověk buduje pomalými krůčky celý život. Je důležité najít si k němu cestu, která otevře vrátka vzájemné důvěry a pochopení.

Jste přísná vychovatelka?

Jsem mnohdy benevolentní, avšak vzájemný respekt mezi dospělým a dítětem je velmi důležitý a posouvá vás v komunikaci s dítětem dále. Jsou to radosti i starosti. Děti k životu nevyhnutelně patří. Děti jsou velká pestrost v životě.

Zaměstnání máte tedy civilní. Přesto, myslíte si, že se dá v dnešní době uměním uživit?

Je to hodně relativní. Mám známé, kteří se živí opravdu jen tvůrčí činností, ale je jich poskrovnu. Hlavní je mít zaměstnání, které vás baví. Především právě proto, že je to skoro polovina vašeho života. Mně se to splnilo. Výchova dětí v dětském domově je pro mě posláním a zároveň velkou pestrostí pro život. Tvůrčí činnost je pro mě celoživotní radostí a potřebou. A pokud je zájem o koupi mých děl, nebráním se prodeji svých prací, avšak raději je daruji rodině, kamarádům. Také někdy kreslím portréty na zakázku. Ale myslím, že se tím dá uživit, jsou takoví šťastlivci.

Říká se, že umělci mají svůj svět. Myslíte si to o sobě také?

Máte pravdu, že se to o umělcích často říká. I můj přítel je toho názoru. Ale umělcem je přece každý. Myslím si to jen do jisté míry. Ne že bych byla jiná než ostatní, ale spíše jsem v jistých situacích v životě více bohémská a hlavně si chráním svou svobodu. Každý ji spatřuje v něčem jiném. A je pravda, že mám hodně kamarádů v umělecké sféře.

Čemu se věnujete, když zrovna nemalujete?

Snažím se co nejvíce tvořit, cestuji s přítelem. Vzhledem k tomu, že je hodně vynalézavý ve vyhledávání nových míst ve světě, to je velkou výhodou i pro mou tvorbu. Spoustu času věnuji také dětem, neboť v domově je volný čas velmi relativním pojmem. Je to práce jako v rodině: velmi zajímavá, náročná a přitom děti jsou báječné, takže zpětné vazby vás vždy potěší a jsou pro vás určitě odměnou.

Jaké máte plány do budoucna? Máte představu, co budete dělat za takových deset let?

Budoucnost moc neřeším, žiji hlavně přítomností. A v tuto chvíli jsem spokojená a šťastná, nic bych neměnila. Mým snem je ovšem žít jednou v některém z přímořských městeček na jihu Španělska. Třeba tam vést stejný život jako tady, ale v teplém španělském klimatu, tudíž svobodném díky mořskému větru, tolik ozdravném…

Máte nějaké oblíbené životní motto?

Žít naplno v přítomnosti. Anebo zrovna jsem si vzpomněla na motto Jiřího Volfa, výborného kreslíře a filozofa současnosti, na střední škole jsem si kupovala jeho knížky: „Když už člověk jednou je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

Autor: Zuzana Molková

10.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies