VYBERTE SI REGION

Muzeum slaví 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu

Brno /FOTOGALERIE/ – Zasloužili se o vznik prvního slovanského písma, překlad Starého zákona i vytvoření nového právního řádu. A položili také základ moderní české státnosti. Význam příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu i to, jak výrazně ovlivnili historii všech slovanských národů, od čtvrtka připomíná nová série výstav Moravského zemského muzea v Brně.

28.3.2013
SDÍLEJ:

Palác šlechtičen Moravského zemského muzea v Brně otevírá sérii výstav připomínající 1150 let od příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Čtyři tématicky provázané výstavy muzeum připravilo u příležitosti letošního 1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. „Ve všech výstavních prostorách Paláce šlechtičen v Kobližné ulici si návštěvníci mohou prohlédnou archeologické nálezy, modely staveb a vydat se po stopách cyrilometodějské tradice v hudbě, divadle, literatuře a lidové kultuře," přiblížila pojetí výstavy mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Fotografie Petra Francána

Přízemí paláce zaplnily fotografie Petra Francána z míst spjatých s Cyrilem, Metodějem a jejich žáky. Takzvané velkomoravské misi se tento fotograf, kameraman a režisér věnuje od roku 2003. Je zde také výstava o cyrilometodějské tradici v lidové kultuře. Tvoří ji keramika, poutní tisky či unikátní podmalba na skle zobrazující Bořivojův křest. „Postavy Cyrila a Metoděje žijí v našem kulturním povědomí. K mohutnému oživení tradice došlo v 19. století," uvedla Alena Kalinová z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. Připomněla, že Moravané věrozvěsty dlouho znali pod jmény Crha a Strachota.

Archeologické nálezy

Hlavní část výstavy zaujímá druhé patro budovy a chronologicky mapuje osud věrozvěstů a současně i Velké Moravy. Základem expozice jsou archeologické nálezy – od kompletně přenesených hrobů velmožů s výbavou až po drobné mince byzantských císařů a písařské pomůcky, s nimiž žáci věrozvěstů ryli písmena do vosku na dřevěných destičkách.

„Unikátními nálezy jsou pozlacené plakety s křesťanskými motivy a bronzový zvon, obojí pocházející z hradiska Bojná u Topolčian na západním Slovensku," uvedl archeolog Luděk Galuška. Dobu příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu v roce 863 návštěvníkům připomene také znění Proglasu, Konstantinova předzpěvu překladu čtvera evangelií do staroslověnštiny. Ten vznikl na Moravě mezi lety 863 a 867.

Stopy v hudbě, divadle a literatuře

Výstava poukazuje také na častý omyl, že Cyril a Metoděj zprostředkovali Moravě první kontakt s křesťanstvím. Už před nimi přicházeli misionáři ze západu. „Samozřejmě ale Morava nebyla zcela křesťanská, přetrvávaly zde starší kulty a rituály. Prezentujeme proto dvojakost v myšlení tehdejších lidí," uvedl Galuška s tím, že počátky křesťanství dokumentují první motivy křížů a dokladem pohanského kultu je například přívěšek s vyobrazením rohatého boha stád.

Další skupina předmětů představuje cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře. Jsou zde například faksimile rukopisu Glagolské mše Leoše Janáčka a Glagolskou mši si mohou lidé v expozici dokonce poslechnout.

Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo

Termín: do 29. září 2013, v celém Paláci šlechtičen v Kobližné ulici v Brně.

Rozčlenění výstav: 1. Výstava Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo, 2. Výstava Cyrilometodějské stopy v hudbě, divadle a literatuře, 3. Výstava Ohlas cyrilometodějské tradice v lidové kultuře, 4. Výstava fotografií Petra Francána Z Velké Moravy do nepaměti a zpět


Autor: Markéta Stulírová

28.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies