VYBERTE SI REGION

Na třeboňském zámku plánují velké centrum umění

Třeboň /FOTOGALERIE/ - Velké centrum současného umění, kde by vystavovali domácí i zahraniční autoři, by mohlo vzniknout na zámku v Třeboni. Plánuje to Jan Mladovský z AVU. Jako jakési předznamenání otevřel 
v zámecké sýpce a Domě Štěpánka Netolického expozici Pročjsmetady. Do 12. října představuje 36 umělců z několika zemí včetně jmen jako Kurt Gebauer.

12.10.2013
SDÍLEJ:

Proč jsme tady – Mezinárodní výstava současného umění v Třeboni v nových prostorách Nové galerie na půdě Státního zámku Třeboň.Foto: Deník/ Václav Pancer

Jde o kresby, malby, sochy, instalace a projekty oživení Schwarzenberského špejcharu od studentů Fakulty architektury ČVUT.

„Je to zkušební jízda pro vznik nového Centra současného umění v Třeboni, které se už delší dobu plánuje,“ řekl Jan Mladovský. Město podle něho v minulosti několikrát vytvořilo podmínky pro vznik umění světové úrovně, jež zanechalo významné stopy.

Splatit dluh

„To odhaluje příkrý protiklad s přítomností, kdy zde současné umění žádné stopy nezanechává. V Česku existuje jistý kulturně historický dluh: je tady sice spousta galerií, ale ani jedna z nich nevyhovuje stoprocentně podmínkám, na které jsou mezinárodní instituce zvyklé. Je to tedy výzva tento dluh splatit,“ míní Jan Mladovský.

Proč jsme tady – Mezinárodní výstava současného umění v Třeboni v nových prostorách Nové galerie na půdě Státního zámku Třeboň. Jitka Navrátilová-Renčová (na snímku), instalace Měsíčňana.Centrum by sídlilo na zámku, kde autor projektu vidí rozsáhlé prostory, které se nevyužívají nebo využívají nedůstojně.  Jako příklady uvádí ubytovnu, jež funguje jen v letní sezoně, technické zázemí pod sýpkou i patro, kde se v zimě skladují rostliny.

„Třeboň má velice hezkou výzdobu v květináčích, ale stálo by zato postavit skleník, tím by se uvolnilo téměř jedno patro. Pak je tu velký domov mládeže –  pro ubytování není plně vyhovující, protože vytápění je přes zimu velice drahé,“ upřesnil Jan Mladovský.

Ambiciózní projekt

Ambiciozní projekt počítá 
s mezinárodním programem, rezidenčními pobyty umělců 
a také s tím, že se bude budovat sbírka současného umění. „Myslím si, že něco podobného v Česku schází,“ říká Jan Mladovský.

Ambice většinou narazí, když dojde na peníze. Autoři projektu je chtějí získat z evropských dotací a norských fondů, jako možné partnery zmiňují také město, kraj a ministerstvo kultury. Jako první vznikne architektonická studie na přestavbu zámku.

Otázka peněz je ale podle historika umění Hynka Látala klíčová, protože věci na periférii potřebují masivní finanční podporu, reklamu a dobré vztahy k významným centrům umění. Například v Rakousku jsou podobná muzea navázaná na Vídeň.

„Je ale otázka, na co by měla být navázaná Třeboň: Budějovice tím centrem zatím nejsou, takže by spíš byla regionální konkurencí Krumlovu. Pokud bude masivní podpora z kraje 
a města, lze si to představit, ale takové věci potřebují někoho velmi silného ve vedení a velmi silnou finanční podporu,“ hodnotí Hynek Látal z Filozofické fakulty JU.

Nové centrum na zámku podporuje rektor AVU Jiří 
T. Kotalík. V Třeboni vidí obrovský potenciál, protože je městem s uměleckou tradicí 
a pojí se v něm aktivity, které mohou být pro dnešní chápání umění inspirativní.

Aby město žilo celý rok

Proč jsme tady – Mezinárodní výstava současného umění v Třeboni v nových prostorách Nové galerie na půdě Státního zámku Třeboň. Ivan van Chrasten, křovinář a jeho kosmogonický mýtus.„Dnes nejde jen o malování 
a sochání, ale o prostorové vazby, vztah k přírodě… A když máme pohromadě jedinečný historický objekt, jehož využití není optimální, skvělé zázemí dobře fungující městské samosprávy, velmi agilní farní úřad, prosperující lázně, CHKO, potenciální kandidaturu na památku UNESCO a sídlo Akademie věd, může být Centrum současného umění  velice úspěšné i v mezinárodním kontextu. Městu by pomohlo, aby žilo celý rok,“ nastínil rektor AVU.

Jan Mladovský vnímá centrum jako prvotřídní kulturní atrakci, která by lázeňské Třeboni prospěla. Zámek označuje za nejvhodnější místo. „Otázka je, jak by se k tomu stavěli památkáři, protože cesta by musela být velice radikální. Další alternativou je postavit nový dům,“ doplnil.

Autor: Václav Koblenc

12.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies