Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Žižkově v Seifertově ulici bude pomník českému nobelistovi

Praha - Základní kámen příštího pomníku básníka Jaroslava Seiferta je ode dneška připravený u opěrné zdi ulice na pražském Žižkově nesoucí jméno jediného tuzemského nositele Nobelovy ceny za literaturu. Ve výroční den Seifertova narození (1901) na něj dnes poklepal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Památník v podobě stuhy z litého betonu, která vyrůstá z chodníku poblíž míst, kde básník žil, by měl být odhalen příští rok ke 30. výročí Seifertova úmrtí.

22.9.2015 1 AKTUALIZOVÁNO 22.9.2015
SDÍLEJ:

Básník Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1984.Foto: ČTK/Karel Kestner

„Vnímám to jako splacení velkého dluhu básníkovi a jedinému našemu nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Společně s realizací památníku navíc jde o kultivaci daného místa na Žižkově," řekl ministr kultury. Dílo sochaře Jana Roitha bude umístěno na trojúhelníkovém pozemku mezi ulicemi Seifertova, Chelčického a Táboritská u tramvajové zastávky Lipanská.

Má podobu stužky – záložky v rozevřené „knize" Žižkova – jako pozornost pro žižkovské patrioty a ostatní ctitele básníkova génia, řekl za organizátory přípravy pomníku Jan Vávra. Na stuze bude čitelný citát ze Seifertovy básně Prosinec 1920 „…to slovo letělo jako pták do sítě hvězd…". Za účelem vzniku pomníku letos vznikl při Českém centru Mezinárodního PEN-Klubu Nadační fond Jaroslava Seiferta. Cílem fondu je zajistit peníze k dokončení výtvarného objektu a zlepšení okolí. Jeho členy jsou například Jiří Dědeček, dcera Jaroslava Seiferta Jana Seifertová-Plichtová, Tomáš Halík či starostka Prahy 3 Vladislava Hujová.

Iniciativa k vytvoření pomníku vzešla od majitelů domu, jimž patří i dosud zanedbaný malý pozemek u stanice tramvaje. V plánu je oprava opěrné zdi, vysazení lípy a osazení záhonků.

Žižkovský rodák Seifert prožil na někdejší pražské periferii celé dětství. Ve čtvrti má dnes několik připomínek svého působení. V roce 2001, v den jeho nedožitých stých narozenin, mu odhalili pamětní desku na rodném domě v Bořivojově ulici. Básníkova podobizna od sochaře Stanislava Hanzíka vyvolávala občas nevoli, mnozí by raději viděli více realistické dílo.

Ocenění dostane Eugen Brikcius

„Nobelova cena vyrazila komunistickému režimu dech, nepočítal s tím. Báli jsme se, že by si ho mohl režim přisvojit. Když Seifert zemřel, byly obavy ještě větší, protože mrtvý básník se bránit nemůže," řekl při odhalení desky zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch.

Seifert zemřel 10. ledna 1986. Druhý den po jeho úmrtí se členové nadace dohodli, že zřídí Cenu Jaroslava Seiferta. Ocenění se uděluje od roku 1986 vždy v předvečer výročí jeho narození. Dnes nadace oznámila, že letos ocenění dostane básník, prozaik, dramatik a publicista Eugen Brikcius (73).

Seifertovu cenu letos dostane básník Eugen Brikcius
Cenu Jaroslava Seiferta letos dostane básník, prozaik, dramatik a publicista Eugen Brikcius (73). Porota ocenila jeho knižní soubor A tělo se stalo slovem. Laureát cenu dostane v listopadu v rezidenci pražského primátora spolu s odměnou 100.000 korun. Dnes to sdělili organizátoři. Prestižní ocenění udílí Nadace Charty 77 už od roku 1986, Brikcius je 26. oceněným autorem.

Mohutný svazek Brikciusova souborného básnického, prozaického a esejistického díla vydalo před dvěma lety nakladatelství Větrné mlýny. „Porota v Brikciusovi, mimo jiné prvosignatáři Charty 77, spatřuje nejen básníka osobitého rukopisu, nýbrž i performera a umělce v širším slova smyslu. Jeho rozsáhlé literární, kunsthistorické i mystifikační dílo představuje zvláštní, originální a těžko napodobitelnou hodnotu české, ba středoevropské literatury a kultury obecně," uvedla nadace.

Brikcius patří mezi nepřehlédnutelné postavy české kulturní scény. Výrazně na sebe upozornil už v 60. letech organizováním výtvarných happeningů, na které ale po nuceném odchodu do emigrace mohl navázat až teprve po listopadu 1989. S komunis­tickou mocí měl Brikcius problémy už jako čerstvý maturant, na vysokou školu jej totiž přijali až v roce 1966. Po čtyřech semestrech studia pražské filozofické fakulty pak zamířil na dva roky na londýnskou univerzitu. V roce 1973 skončil za „hanobení Sovětského svazu" ve vězení. Tři roky po podpisu Charty 77 Brikcius zamířil v roce 1980 do emigrace, usadil se v Rakousku a také dokončil v Londýně svá studia.

Ve Vídni se živil úředničinou, ale zároveň nadále tvořil. Jeho latinsky psané básně – do češtiny převedené Pavlem Šrutem – se ale ke čtenářům mohly dostat jen prostřednictvím samizdatu. Po pádu komunistického režimu se Brikcius mohl začít vracet do Čech.

Navázal tu na své konceptuální akce a začal také vydávat své sbírky – ať už knížku se Šrutovými překlady latinských básní Cadus rotundus Sud kulatý (1993), Eugeniální verše (2000), Mesón El Centro (2010) nebo Platný příběh (2012).

Cena Jaroslava Seiferta se udílí za vynikající slovesné dílo zveřejněné v posledních třech letech, případně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje nadace každoročně 22. září, v předvečer Seifertových narozenin. V porotě letos znovu usedli literární historik a kritik Michal Bauer, Pavel Dominik, Libuše Heczková, Marie Jirásková, Jiří Peňás, Jiří Zizler a bez hlasovacího práva František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77. Novými členy poroty byli Tomáš Kubíček a Marie Langerová.

Nadace cenu naposledy předala Vladimíru Binarovi v roce 2012, do té doby oceněné vyhlašovala každoročně. Na seznamu laureátů jsou například Václav Havel, Ivan Martin Jirous, Jáchym Topol, Karel Šiktanc, Milan Kundera či Ludvík Vaculík.

Autor: ČTK

22.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislav Šulc.
1 14

Komentář Stanislava Šulce: Politiky zbavená kauza Čapí hnízdo

Nezvěstný Julian Cadman
4 21

Mezi oběťmi teroru v Barceloně jsou také děti, islamisté zavraždili i tříletou

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení