VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Národní galerie otřesena není, někteří jednotlivci ano, říká Vít Vlnas

Praha /ROZHOVOR/ – Od konce minulého týdne je Národní galerie bez stálého vedení. Po odvolání Vladimíra Rösela pověřila ministryně kultury dočasným vedením dosavadního ředitele Sbírky starého uměníVíta Vlnase.  Stejnou situaci zažilo vloni Národní divadlo, teď je otřesena stabilita další kulturní instituce v Praze.

1.5.2013
SDÍLEJ:

Od konce minulého týdne je Národní galerie bez stálého vedení. Po odvolání Vladimíra Rösela pověřila ministryně kultury dočasným vedením dosavadního ředitele Sbírky starého umění Víta Vlnase (na snímku). Foto: Deník

Vladimír Rösel je dalším z ředitelů příspěvkové organizace, kterého ministryně kultury odvolala v poněkud nečekanou chvíli. Byla jedním z důvodů i špatná komunikace pana ředitele s rezortem kultury?

Národní galerie není paralyzována, máme schválený plán činnosti, výstavní plán, rozpočet na tento rok a připravujeme se na rok 2014. Pracujeme na restrukturalizaci, řešíme církevní restituce. Právě skončila úspěšná přehlídka české moderny v jihokorejském Soulu, výstavu navštívilo na šedesát tisíc lidí. Tento týden nás čeká vernisáž výstavy belgické a holandské romantické malby 19. století v Salmovském paláci za účasti ministrů zahraničních věcí České republiky a Nizozemska, za tři týdny otevíráme úžasnou výstavu Jana Křížka a jeho českých i francouzských souputníků ve Valdštejnské jízdárně. Národní galerie otřesena není, někteří jednotlivci možná ano. Rozhodnutí ministerstva nás překvapilo, myslím všechny, nejen Vladimíra Rösela. Pravdou je, že ne ve všem si s ministerstvem porozuměl. Nedohodli se například na střednědobé koncepci rozvoje Národní galerie, kterou vedení rezortu řediteli dvakrát vrátilo. Poslední přepracovanou verzi má ministerstvo na stole od konce února.

Zato přišlo odvolání ředitele, což je už takový ministerský folklór. Vladimír Rösel byl nicméně od začátku považován za krizového a finančního manažera. Vnímal jste ho také tak? A prospělo to podle vás galerii alespoň v číslech?

Ano, Vladimír Rösel se soustředil především na ekonomickou oblast. Koneckonců, jmenoval jej ministr Jiří Besser, a to byl především manažer. Za daného stavu věcí to byl logický krok, galerie měla dluhy a Vladimír Rösel na jejich umoření hodně zapracoval. Brzy po nástupu byl nucen řešit i jiné problémy, jako třeba kauzu Diag Human s obestavením našich zápůjček v Rakousku a podobně.

Podařilo se mu během jeho období navázat lepší vztahy s pracovníky galerie – kteří jej zpočátku také považovali jen za manažera, který má málo galerijních zkušeností?

Jak kde a jak s kým, přece jen přicházel z odlišného prostředí. Každopádně ale byla znát oboustranná snaha. Ono se taky jistě lépe komunikuje, máte-li pro své kolegy dobré zprávy. Ale těch my jsme za poslední dva roky příliš mnoho neměli. Méně peněz na provoz, na výstavy, na platy, na správu sbírek i budov, o které se – jako o státní majetek – Národní galerie stará. Větší tlak na vlastní výnosy ze vstupného, z pronájmů, hledání sponzorů. Pro žádnou kulturní instituci není jednoduchá doba.

Co se podle vás za Vladimíra Rösela povedlo?

Určitě zde byly úspěšné výstavy: holandské malířství ve Šternberském paláci, Ostrovy odporu a retrospektiva Theodora Pištěka ve Veletržním paláci nebo Cesta k Amorfě – expozice z díla Františka Kupky v nově otevřeném Salmovském paláci na Hradčanech. A především Jakub Schikaneder ve Valdštejnské jízdárně, který měl rekordní návštěvnost.

Když se podíváte na způsob, jakým ministerstvo poslední roky zachází se svými příspěvkovými organizacemi, je podle vás dostatečně kompetentní?

Na ministerstvu jsou lidé, kteří jsou odborníky, znají problematiku a lze s nimi komunikovat. Otázka zní, zda forma příspěvkové organizace bude pro instituce typu Národní galerie do budoucna vůbec udržitelná. Je to věc, o které by moudří politici měli začít diskutovat.

Ministerstvo už oznámilo, že jmenuje konkrétního člověka, bez konkurzu - jako tomu bylo v Národním divadle. Kdo by byl pro galerii dobrým šéfem? Odborná veřejnost mluví o Jiřím Fajtovi, který byl mezi kandidáty v minulých výběrových řízeních, má podle vás šanci?

Ředitel Národní galerie by měl mít schopnost dobře a srozumitelně komunikovat dovnitř i navenek. Měl by dokonale znát problematiku příspěvkové organizace a musel by se umět podřídit diktátu rozpočtových omezení. Jistě by neškodilo, kdyby byl současně i odborníkem s mezinárodním přesahem a kontakty. Na druhé straně by to ale musel být člověk s vnitřní sebekázní, který by dokázal potlačit vlastní ambice ve prospěch celku. O konkrétních jménech mi nepřísluší spekulovat.

Autor: Jana Podskalská

1.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies