VYBERTE SI REGION

Národní galerie redukovala archiv, odborníci protestují

Praha - Někteří historikové umění a archiváři protestují proti změnám v Archivu Národní galerie v Praze (NG). Ředitel NG Jiří Fajt archiv ze samostatné jednotky učinil součástí Oddělení vědeckých informací, odvolal jeho dlouholetého ředitele, respektive zrušil jeho místo a počet pracovních míst zredukoval na polovinu. 

10.6.2016
SDÍLEJ:

Budova Národní galerie. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Vít Šimánek

Výtkám se brání tím, že počet pracovníků odpovídá zákonu a změny schválilo ministerstvo kultury. Že Fajt jedná podle zákona, potvrdil to ředitel Odboru archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra Jiří Úlovec.

Přes tisíc archiválií 

Archiv NG je podle zákona o archivnictví specializovaným archivem. Spravuje zhruba 1800 běžných metrů archiválií, z čehož běžný archivní fond tvoří přibližně 1000 běžných metrů a dokumentační fond přibližně 800 běžných metrů, uvádí NG. Běžný metr představuje množství skladovaných dokumentů na metr regálu.

„Pracoviště Archivu NG je od 1. dubna 2016 v souladu s Organizačním řádem NG vedeno jako referát v Oddělení vědeckých informací, které spadá do Sekce vědy, výzkumu a vědeckých informací," sdělila mluvčí NG Tereza Ježková. Cílem změny podle ní byla optimalizace organizační struktury a lidských zdrojů. Vyjádření bývalého ředitele archivu Tomáše Sekyrky se nepodařilo získat.

Dotkne se to restitucí děl? 

Podle odborníků může Fajtův krok mít nepříjemné důsledky pro činnost tuzemských i zahraničních vědců z oborů dějin umění. Může se také dotknout záležitostí týkajících se například restitucí uměleckých děl, uvádějí odborníci v dopise, který Fajtovi zaslali v dubnu. Připouštějí, že organizační změny v NG jsou ve Fajtově pravomoci, ale Archiv NG jako akreditovaný specializovaný archiv musí podle zákona mimo jiné vést odborník s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru.

Akreditace také podle kritiků předpokládá, že archiv v rámci organizace funguje jako samostatná jednotka. Tyto podmínky podle odborníků Archiv NG po reorganizaci nesplňuje a hrozí prý, že by NG o akreditaci mohla přijít a její fondy by mohl převzít Národní archiv. Archiv NG je v zákoně uveden jako „archiv zvláštního významu" a je jmenovitě uvedený vedle Archivu Senátu, Vojenského historického archivu či Archivu Pražského hradu. O archivní fondy NG pečovali její předchůdci již od roku 1802.

Zákon je dodržen

Podle ředitele Odboru archivní správy a spisové služby ministerstva vnitra, která akreditaci specializovaným archivům uděluje, nové personální podmínky v Archivu NG splňují zákon. Počet i odbornost zaměstnanců zákonu odpovídá, stejně jako technické a bezpečnostní podmínky, řekl. Zda je archiv v instituci jako samostatná jednotka, či nikoli, záleží na zřizovateli.

Zástupci Uměleckohistorické společnosti, České archivní společnosti a Sdružení historiků ČR Fajtovi vytýkají, že jeho zásah nemá oporu v koncepci NG schválené ministerstvem kultury. V ní Fajt sliboval posílení odborné činnosti instituce. Rozhodnutí ředitele podle nich neodpovídá poslání a smyslu existence NG jako výzkumné organizace celostátního významu. Ve stejném smyslu na Fajta apelují pracovníci Katedry pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty UK.

Archiv vede absolvent 

„Činnost Archivu NG zabezpečují od 1. dubna specialisté v počtu 2,75 úvazku na pozici archivář a 1,0 úvazku na pozici dokumentátor. Tento počet úvazků lze ve srovnání s institucemi se srovnatelným rozsahem archiválií považovat za nadstandardní. Všechny uvedené pracovní pozice jsou obsazeny kvalifikovanými pracovníky," uvedla mluvčí NG.

Vedením referátu Archivu NG byl podle ní pověřen absolvent oboru archivnictví a kulturně historická regionalistika s bohatou publikační činností v oboru. Na celý úvazek v archivu pracuje archivář s magisterským vzděláním v oboru archivnictví a na tři čtvrtiny úvazku archivář s magisterským vzděláním v oboru dějiny umění.

Čtěte také: V Archivu Univerzity Karlovy proběhl mezinárodní den

Autor: ČTK

10.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies