VYBERTE SI REGION

Nejlepší záběry jsou z letadla, říká fotograf Miroslav Sychra

Svitavy /ROZHOVOR/ – Fotografové zachycují nezapomenutelné okamžiky, proměny našich měst a vesnic. Často nám poskytnou pohledy, které bychom ze země nikdy neviděli. Jedním z nich je také Miroslav Sychra ze Svitav. Posledních dvacet let fotografuje hlavně Svitavy. Své snímky vystavuje nyní ve Fabrice. A k aktuální výstavě poskytl také rozhovor, kde hovoří zdaleka nejen o ní…

25.3.2012
SDÍLEJ:

Miroslav SychraFoto: Deník/Květa Korbářová

Proč jste si pro výstavu vybral právě Fabriku?

Fabriku jsem si vybral z několika důvodů. Jednak k ní mám vztah, visí tam moje fotografie a dělal jsem i propagační publikaci, ale hlavně proto, že tam je krásný prostor, vhodný přesně na můj počet a velikost fotografií. Navíc si myslím, že Fabrika se pomalu stává významným symbolem města.  Sice my starší někdy teskníme po těch starších, již zaniklých symbolech, jako byl Stalingrad (Lidové divadlo), Slavie či Měšťák. Vývoj jde ale dál a zvykáme si na Fabriku.

Čím je výstava mimořádná?

Moje výstava ,, Dvacet let s fotoaparátem  po Svitavách“ je v řadě  skoro dvaceti mých autorských výstav první, která ukazuje moji profesionální práci. Tedy to, čím se hlavně živím. Všechny předchozí výstavy ukazovaly volnou tvorbu, vlastně koníčka.

Fotografujete také okolní obce. Jak je vybíráte?

Už jsem se musel začít rozhlížet po okolí. Vycházel jsem z obcí v mikroregionu. Dal jsem si pomyslnou hranici, že to budou ty, kam ze Svitav dojdu pěšky. Rozhlížel jsem se, kde je co pěkného. Fotil jsem Koclířov, Hřebeč, Kamennou Horku, Opatov, Opatovec, Javorník, Radiměř. Je pořád na co se dívat, kam chodit na výlety, jezdit na kole. Ještě dlouho všechna místa nebudou vyčerpaná.  Často fotím církevní památky. Už jsem vyfotil všechny kostely v okolí. Fascinují mě kostelní kliky a zámky. Už jich mám pěknou sbírku. Zřejmě na ně jednou dojde a dostanou se do kalendáře.

Připravujete kalendáře. Je těžké fotit město?

Fotografování města je specifický žánr, má ale velkou tradici. Fotografovalo se už před sto padesáti lety. Nakonec město se nehýbe, nikam neuteče, můžete si počkat na sluníčko. Fotograf musí být trpělivý. Smyslem těchto fotografií je, že se dostanou dál. Jsou to snímky pro pohlednice, pro kalendáře. Hodně lidí je posílá do zahraničí. Musím hledat stále nové pohledy. Zároveň musí být poznat, co na snímku je. V edičním plánu mám také Moravskou Třebovou a Poličku.  Města jsou krásná, každé něco má. Svitavy nemají zámek, ani světničku skladatele, ale mají slavné vily po fabrikantech. Snažím se pohledy omezit na historické objekty a přírodní zákoutí, s výjimkou Fabriky a Svitavského stadionu.

Na vašich fotografiích je vidět, že jsou pořízené z výšky. Fotíte z lešení?

Fotografuji z lešení, používám také plošinu. Některé věci fotím z výšky, protože divák je tak uvidět nemůže. Třeba sochy vidíme jen zespodu. Některá místa jsou shora lépe vidět, jsou přehlednější. Dostanu se do míst, kam se člověk, který chodí pod podloubím, běžně nedostane. Nejlepší focení je  z letadla. Vidím úplně všechno. Zachytím, jak se města mění, jak se v nich bourá, jak rostou čtvrti, kde jsou nové křižovatky. Shora získám neobvyklé záběry. Třeba uprostřed náměstí v Moravské Třebové je morový sloup a v každém rohu náměstí východ. Napříč náměstím lidé vychodili zajímavé útvary. Ty ze země vidět nejsou.

Na jaké fotografování vzpomínáte nejraději?

Rád vzpomínám na jeden a půl roku, který jsem prožil s řekou Svitavou v letech 2006 – 2007. Prochodil jsem tehdy celý její tok několikrát. Užil jsem si krásné procházky jejím údolím kolem Svitávky, Blanska, Adamova a Bílovic. S výsledkem, kterým je řada fotografií ve Fabrice, jsem dodnes velmi spokojen.

Dostanete se na zajímavá místa, získáte neobvyklé pohledy. Máte z fotografování i jiné zážitky?

Fotografoval jsem svitavské náměstí z věže kostela. Byl jsem až u zvonu. Když mi začal vedle ucha bít, strašně jsem se lekl. Málem jsem spadl. Jednou jsem fotil také kdesi na Moravě. U domu stálo lešení a chlapíci zrovna svačili. Požádal jsem je, že si potřebuji něco vyfotit z výšky. Říkali mi, abych nespadl. Na to jsem jim odpověděl, že už lezu po lešení dvacet let a ještě se mi nic nestalo. Pak ale jedna podlážka pode mnou praskla a sletěl jsem. Naštěstí jsem spadl o patro níž a foťák do kupy písku. Jeden zedník mi pak řekl: „No vidíte, můžete říkat, že dvacet let lezete a jen jednou jste spadl.“

Zbývá vám čas ještě na další koníčky?

V rodinné tradici máme zpívání a divadlo. Dědeček i tatínek byli amatérští herci a také zpívali ve sborech. Tak se snažím taky. Zpívám v pěveckém sboru Červánek a hraji v amatérském divadle Zaklep.

Jde někdo z rodiny ve vašich šlépějích?

Dcera je velká zpěvačka. Sjezdila celý svět se sborem Iuventus. Syn se mnou hraje divadlo. Fotit ale neumí ani jeden.

Máte nějaký sen, kde, koho nebo co byste si rád vyfotografoval?

Jako každý správný děda i já rád fotografuji svoje vnoučata. Mám zatím dvě, třetí se brzy narodí. Rád bych jich fotografoval ještě aspoň pět.

Autor: Květuše Korbářová

25.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš je nejvlivnější Čech. Na vyhlášení v Bruselu ale nebude, je nemocný

Praha – Zatímco v tuzemsku Andrej Babiš schytává kritiku za elektronickou evidenci tržeb a musí vyřešit i svůj střet zájmů, aby postavení politika a podnikatele sladil se zákonem, ve světě ho vnímají jako významnou osobnost. Po ceně časopisu GlobalMarkets pro nejlepšího ministra financí rozvíjejících se evropských zemí za rok 2016 ho nyní bruselský server Politico.eu vybral jako Čecha, který letos nejvíc přispěl k formování Evropy. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Tragédie u Draženova. Mladý řidič zemřel po střetu s nákladním autem

Draženov - K tragické dopravní nehodě došlo po půl šesté večer na hlavní silnici od Domažlic na Draženov nedaleko odbočkyna Petrovice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies