Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejlepší záběry jsou z letadla, říká fotograf Miroslav Sychra

Svitavy /ROZHOVOR/ – Fotografové zachycují nezapomenutelné okamžiky, proměny našich měst a vesnic. Často nám poskytnou pohledy, které bychom ze země nikdy neviděli. Jedním z nich je také Miroslav Sychra ze Svitav. Posledních dvacet let fotografuje hlavně Svitavy. Své snímky vystavuje nyní ve Fabrice. A k aktuální výstavě poskytl také rozhovor, kde hovoří zdaleka nejen o ní…

25.3.2012
SDÍLEJ:

Miroslav SychraFoto: Deník/Květa Korbářová

Proč jste si pro výstavu vybral právě Fabriku?

Fabriku jsem si vybral z několika důvodů. Jednak k ní mám vztah, visí tam moje fotografie a dělal jsem i propagační publikaci, ale hlavně proto, že tam je krásný prostor, vhodný přesně na můj počet a velikost fotografií. Navíc si myslím, že Fabrika se pomalu stává významným symbolem města.  Sice my starší někdy teskníme po těch starších, již zaniklých symbolech, jako byl Stalingrad (Lidové divadlo), Slavie či Měšťák. Vývoj jde ale dál a zvykáme si na Fabriku.

Čím je výstava mimořádná?

Moje výstava ,, Dvacet let s fotoaparátem  po Svitavách“ je v řadě  skoro dvaceti mých autorských výstav první, která ukazuje moji profesionální práci. Tedy to, čím se hlavně živím. Všechny předchozí výstavy ukazovaly volnou tvorbu, vlastně koníčka.

Fotografujete také okolní obce. Jak je vybíráte?

Už jsem se musel začít rozhlížet po okolí. Vycházel jsem z obcí v mikroregionu. Dal jsem si pomyslnou hranici, že to budou ty, kam ze Svitav dojdu pěšky. Rozhlížel jsem se, kde je co pěkného. Fotil jsem Koclířov, Hřebeč, Kamennou Horku, Opatov, Opatovec, Javorník, Radiměř. Je pořád na co se dívat, kam chodit na výlety, jezdit na kole. Ještě dlouho všechna místa nebudou vyčerpaná.  Často fotím církevní památky. Už jsem vyfotil všechny kostely v okolí. Fascinují mě kostelní kliky a zámky. Už jich mám pěknou sbírku. Zřejmě na ně jednou dojde a dostanou se do kalendáře.

Připravujete kalendáře. Je těžké fotit město?

Fotografování města je specifický žánr, má ale velkou tradici. Fotografovalo se už před sto padesáti lety. Nakonec město se nehýbe, nikam neuteče, můžete si počkat na sluníčko. Fotograf musí být trpělivý. Smyslem těchto fotografií je, že se dostanou dál. Jsou to snímky pro pohlednice, pro kalendáře. Hodně lidí je posílá do zahraničí. Musím hledat stále nové pohledy. Zároveň musí být poznat, co na snímku je. V edičním plánu mám také Moravskou Třebovou a Poličku.  Města jsou krásná, každé něco má. Svitavy nemají zámek, ani světničku skladatele, ale mají slavné vily po fabrikantech. Snažím se pohledy omezit na historické objekty a přírodní zákoutí, s výjimkou Fabriky a Svitavského stadionu.

Na vašich fotografiích je vidět, že jsou pořízené z výšky. Fotíte z lešení?

Fotografuji z lešení, používám také plošinu. Některé věci fotím z výšky, protože divák je tak uvidět nemůže. Třeba sochy vidíme jen zespodu. Některá místa jsou shora lépe vidět, jsou přehlednější. Dostanu se do míst, kam se člověk, který chodí pod podloubím, běžně nedostane. Nejlepší focení je  z letadla. Vidím úplně všechno. Zachytím, jak se města mění, jak se v nich bourá, jak rostou čtvrti, kde jsou nové křižovatky. Shora získám neobvyklé záběry. Třeba uprostřed náměstí v Moravské Třebové je morový sloup a v každém rohu náměstí východ. Napříč náměstím lidé vychodili zajímavé útvary. Ty ze země vidět nejsou.

Na jaké fotografování vzpomínáte nejraději?

Rád vzpomínám na jeden a půl roku, který jsem prožil s řekou Svitavou v letech 2006 – 2007. Prochodil jsem tehdy celý její tok několikrát. Užil jsem si krásné procházky jejím údolím kolem Svitávky, Blanska, Adamova a Bílovic. S výsledkem, kterým je řada fotografií ve Fabrice, jsem dodnes velmi spokojen.

Dostanete se na zajímavá místa, získáte neobvyklé pohledy. Máte z fotografování i jiné zážitky?

Fotografoval jsem svitavské náměstí z věže kostela. Byl jsem až u zvonu. Když mi začal vedle ucha bít, strašně jsem se lekl. Málem jsem spadl. Jednou jsem fotil také kdesi na Moravě. U domu stálo lešení a chlapíci zrovna svačili. Požádal jsem je, že si potřebuji něco vyfotit z výšky. Říkali mi, abych nespadl. Na to jsem jim odpověděl, že už lezu po lešení dvacet let a ještě se mi nic nestalo. Pak ale jedna podlážka pode mnou praskla a sletěl jsem. Naštěstí jsem spadl o patro níž a foťák do kupy písku. Jeden zedník mi pak řekl: „No vidíte, můžete říkat, že dvacet let lezete a jen jednou jste spadl.“

Zbývá vám čas ještě na další koníčky?

V rodinné tradici máme zpívání a divadlo. Dědeček i tatínek byli amatérští herci a také zpívali ve sborech. Tak se snažím taky. Zpívám v pěveckém sboru Červánek a hraji v amatérském divadle Zaklep.

Jde někdo z rodiny ve vašich šlépějích?

Dcera je velká zpěvačka. Sjezdila celý svět se sborem Iuventus. Syn se mnou hraje divadlo. Fotit ale neumí ani jeden.

Máte nějaký sen, kde, koho nebo co byste si rád vyfotografoval?

Jako každý správný děda i já rád fotografuji svoje vnoučata. Mám zatím dvě, třetí se brzy narodí. Rád bych jich fotografoval ještě aspoň pět.

Autor: Květuše Korbářová

25.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení