VYBERTE SI REGION

Největší výstava současného umění v Liberci

Liberec - Oblastní galerie Liberec představuje na velkém prostoru český a britský videoart několika posledních let. Výstava končí 22. února.

7.2.2015
SDÍLEJ:

VIDEOART je představen v Oblastní galerii v Liberci vůbec poprvé. Návštěvníci mohou shlédnout několik videí v prostoru bývalého bazénu a dvou menších bočních prostorách, ve kterých fungují galerie SET a NIKA. Foto: OGL

Nová média vstoupila do našich životů a ovládla je. Propojení zvuku a videa se stalo nejsugestivnějším nástrojem ovládání lidí. Po přijení internetu vznikla nová platforma pro vyjádření. Umělci využívající video a nebo audio data uložená na nosičích jako je videokazeta, počítačový soubor uložený na hard disku, CD-ROM, DVD-ROM a podobně, vytváří umělecká díla, která dala vzniknout nové formě současného umění, videoartu.

Rekurze 1.618

Oblastní galerie v Liberci (OGL) ve spolupráci s kurátory Janem Stolínem a Janem Mladovským představuje významné české a britské tvůrce videoartu v největší výstavě věnované současnému umění, kterou kdy kulturní instituce zorganizovala. Zde je ale nutné připomenout, že Rekurze 1.618, jak zní název výstavy, se už ve stejném formátu a složení uskutečnila v Galerii PBR v Třeboni. Risk a zapojení liberecké galerie tak byly mnohem menší než by se předpokládalo.

Výstava představuje podle kurátorů ze strany londýnské scény skupinu mladší a střední generace, mezi nimiž zaujímá významné místo poslední laureátka Turnerovy ceny Laure Prouvost. Ze strany scény pražské je generační rozptyl širší. V obou případech se výběr umělců pokouší o reprezentativní představení vyrovnaného celku odrážející škálu a pestrost současných výrazových prostředků videoartu.

Video v bazéně

Konkrétně se v prostorách bývalého bazénu a dvou bočních galerií dají shlédnout videa Marka Aeriala Wallera, Daniely Baráčkové, George Barbera, Sebastiana Buerknera, Jiřího Davida, Redmonda Entwistleho, Dana Hanzlíka, Anji Kirschner & Davida Panose, Radima Labudy, Adama Leecha, Jana Mladovského, Pavla Mrkuse, Matthewa Noel-Toda, Hannah Perry, Laure Prouvost, Clunie Reida, Rachel Reupke, Jana Stolína, Viktora Takáče, Maiji Timonen, Tomáše Wernera nebo Martina Zeta a Petra Zubka.

Jedním z prezentovaných umělců je i výtvarný umělec Zbyněk Baladrán (jeho instalace na obrázku), který studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a později navštěvoval ateliér vizuální komunikace Jiřího Davida, ateliér malby a ateliér nových médií na pražské AVU. Baladrán je jedním ze spoluzakladatelů a kurátorů prostoru pro současné umění display, který byl založen v Praze v roce 2001. Jeho díla lze charakterizovat jako hledání souvislostí mezi minulostí a její konstrukcí ve vztahu k převládajícím epistemologickým vzorům.

Prostředkem prezentace všech jmenovaných se stávají kamera, monitor, televize, videopřehrávač či jiný přístroj, umožňující čtení a zpřístupnění dat. Oproti filmové projekci, divadelní produkci či televiznímu vysílání jde o podskupinu uměleckých děl, které zdrojové informace využívají v nových souvislostech a časových relacích společně s nástroji. Výsledným dílem se pak stává buď samostatný záznam, prezentovaný společně s přístrojem video-skulptura či video-instalace, nebo syntetický tvar, sjednocující videoart s jiným uměním.

Rozdíl mezi filmem a videoartem popsal srozumitelně jeden z kurátorů Jan Mladovský. „Jeden z rozdílů je prezentace. Pro běžného diváka je film zážitek v rámci kolektivu obecenstva jednoho představení kina s daným začátkem a koncem, zatímco videoart je většinou zážitek spojený s návštěvou galerie, kde umělecké dílo běží nepřetržitě ve smyčce a divák jako jedinec má volbu sledovat prezentaci tak dlouho, jak se mu zlíbí. Opakované sledování může vést k pocitu rekurze a v případě vstřícného zájmu dobré umělecké dílo začne záhy odhalovat své kouzlo, podobným způsobem opakování slavné Fibonacciho řady také záhy dosáhne poměrně přesné aproximace odhalující uspokojující proporce magického zlatého řezu: čísla 1.618…" vysvětlil Mladovský zároveň původ názvu výstavy.

Kam dále a co se bude dít?

Výstava končí v liberecké galerii už 22. února, do té doby, ale mohou zájemci stihnout ještě několik událostí spojených s videoartem. Příští týden ve čtvrtek se koná komentovaná prohlídka s kurátorem a zároveň jedním z vystavujících umělců Janem Stolínem. 17. února pak proběhne v OGL malá konference, jejíž snahou bude podle Stolína nastolení diskuze o tom, jak pracovat s videoartem, jak by k němu měly galerie přistupovat a kam dále může směřovat (myšleno jak OGL, tak videoart).

Oblastní galerie v Liberci je otevřena každý všední den kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Každý čtvrtek je vstup do galerie pro všechny zdarma a expozice jsou otevřené o hodinu déle.

Autor: Petr Vodseďálek

7.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies