VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelovu cenu za literaturu dostal čínský autor Mo Jen

Stockholm, Peking  - Letošní Nobelovu cenu za literaturu dostal sedmapadesátiletý čínský autor Mo Jen. Oznámila to ve čtvrtek ve Stockholmu Švédská akademie.

11.10.2012
SDÍLEJ:

Letošní laureát Nobelovy ceny za literaturu, čínský romanopisec Mo JenFoto: ČTK

Mo Jen je prvním čínským občanem, který dostal Nobelovu cenu za literaturu, ne však prvním Číňanem. V roce 2000 ji získal čínský spisovatel Kao Sing-ťien, který však žije od roku 1987 jako politický uprchlík ve Francii a jeho knihy byly v Číně zakázány.

Čínské vedení tehdy cenu pro něj odsoudilo. Stejně tak poslední Nobelovu cenu pro čínského občana - cenu za mír v roce 2010 pro disidenta Lioua Siao-poa. Podle některých čínských obhájců lidských práv si Mo Nobelovu cenu nezaslouží, protože má příliš blízko k nedemokratickému režimu. Oficiální čínská média Nobelovu cenu pro Moa ihned uvítala.

Česky zatím nic nevyšlo

Moovy romány dosud nebyly česky knižně vydány, vyšlo jen několik časopiseckých úryvků. Příští rok by ale měla vyjít kniha povídek Když prosem kosa projede a také román Krev a mlíko.

Švédská akademie ocenila "halucinační realismus" autorových knih, které "mísí lidové příběhy, dějiny a současnost".

„Má tak unikátní styl. Když přečtete půl jeho stránky, hned poznáte, že to je Mo Jen. Napsal 11 románů a asi sto povídek," řekl šéf Švédské akademie Peter Englund, který již Moa o ceně informoval. „Byl doma se svým otcem. Řekl, že má ohromnou radost a je současně vyděšen," dodal Englund.

Mo Jen je autorův pseudonym

Mo Jen je autorův pseudonym (vlastním jménem Kuan Mo-jie), znamená čínsky "nemluvit". Narodil se v rolnické rodině ve východočínské provincii Šan-tung, musel odejít ze základní školy a za čínské takzvané kulturní revoluce v 60. letech byl pastevcem a často žil v krajní chudobě. Po kulturní revoluci vstoupil do armády a nakonec vystudoval literaturu na univerzitě v Pekingu.

Svůj pseudonym si prý vybral proto, aby ho jeho upovídanost nedostala při psaní prvního románu do problémů a kryla jeho totožnost, když začal psát během vojenské služby.

Prorazil v roce 1987 románem Rudé pole, situovaným jako většina jeho děl na venkov. Jde o milostný příběh na pozadí války s Japonskem. Jeho filmová verze dostala v roce 1988 hlavní cenu na filmovém festivalu v Berlíně.

Magický realismus

Podle Švédské akademie Mo Jen kombinuje fantazii a realitu, historickou i sociální perspektivu. Často se v souvislosti s jeho knihami uvádí, že jsou variantou na magický realismus. Svět jeho knih připomíná Williama Faulknera, Gabriela Garcíu Márqueze, Franze Kafku a Josepha Hellera. „Odrazovým můstkem je ale stará čínská literatura a ústní tradice," uvedla Švédská akademie.

„Je to pravděpodobně nejpřekládanější čínský autor současnosti. Krev a mlíko je bestseller, je však velmi drsným, surovým vyprávěním, jako většina jeho textů," řekl ČTK Denis Molčanov, který Mo Jenovy knihy překládá do češtiny.

Prý má blízko k režimu

Řada obhájců lidských práv a dalších spisovatelů tvrdí, že si cenu nezaslouží, protože má prý příliš blízko k vládnoucímu režimu. Je například místopředsedou provládního Svazu čínských spisovatelů.

„Z politického hlediska zpívá stejnou melodii jako nedemokratický režim," řekl agentuře Reuters čínský obhájce lidských práv Tcheng Piao. „Myslím, že je nevhodné, aby získal Nobelovu cenu za literaturu."

Čínská média Nobelovu cenu pro Moa ale bezprostředně uvítala. „Je to šťastná událost pro čínskou literaturu," uvedl dnes další místopředseda Svazu čínských spisovatelů Che Ťien-ming. S blahopřáním přišel komunistický list Žen-min ž'-pao. Šéfredaktor provládního listu Global Times Chu Si-ťin na svém mikroblogu uvedl, že Moův úspěch je důkazem toho, že Západ se přestal soustředit jen na čínské disidenty.

Patřil k favoritům

Sám Mo Jen řekl agentuře Nová Čína, že je po udělení ceny "velmi šťastný". „Chci se ještě víc soustředit na psaní nových knih a tak každému poděkovat," uvedl podle agentury.  „Ale myslím, že tato cena neznamená vše. Myslím, že Čína má hodně dalších velmi nadaných autorů. Jejich brilantní díla si také zaslouží i ocenění ve světě," řekl Mo Jen v telefonickém rozhovoru ze své rodné vesnice Kao-mi.

Mo Jen patřil před vyhlášením ceny k hlavním favoritům, spolu s Japoncem Harukim Murakamim. V posledních deseti letech osm držitelů Nobelovy ceny pocházelo z Evropy a spekulovalo se, že akademie tentokrát změní kontinent. Zatímco loni dostal švédský držitel ceny, básník Tomas Tranströmer, deset milionů švédských korun, letos se prémie kvůli krizi snížila na osm milionů (23,2 milionu Kč).

Inspirace pramení z utrpení v dětství

Čínskou variantou Franze Kafky či Josepha Hellera bývá nazýván dnešní laureát Nobelovy ceny za literaturu, čínský spisovatel Mo Jen (57). Jeho knihy patří v Číně k nejprodávanějším. Je velmi plodný, publikoval desítky povídek a 11 románů. Místopředseda oficiálního Svazu čínských spisovatelů byl někdy dříve viněn z malé solidarity k disidentům v zemi, která dosud vězní nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010, disidenta Liou Siao-poa.

V Číně je velmi populární

Popularitu Mo Jen v Číně získal zejména poté, co známý čínský režisér Čang I-mou natočil v roce 1987 podle jeho románu film Rudé pole. Snímek získal v roce 1988 na mezinárodním filmovém festivalu v Západním Berlíně Zlatého medvěda. V češtině zatím žádné jeho dílo knižně vydáno nebylo. V příštím roce by ale měla vyjít kniha jeho povídek a román Krev a mlíko (1996), který na příběhu malého chlapce seznamuje čtenáře také s historickým kontextem Číny téměř celého 20. století.

Jeho dílo má sociální kontext a je ovlivněno magickým realismem Gabriela Garcíi Márqueze, tvorbou H.D. Lawrence či Ernesta Hemingwaye. Čtenáře vtahuje do znepokojivého, ale krásného, kaleidoskopického světa svých příběhů. Mnoho z nich se odehrává v jeho rodném městě Kao-mi v provincii Šan-tung. Obsahově i formálně hojně čerpá ze svého dětství.

Osamělost a hlad

Narodil se v Kao-mi 17. února 1955 do rodiny rolníka. Vlastním jménem Kuan Mo-jie, jeho pseudonym znamená nemluvit. Vybral si ho již před napsáním prvního románu.  Za kulturní revoluce odešel v deseti letech ze školy a pásl dobytek, často trpěl nedostatkem jídla. Ze strádání se u něj zrodila fascinace jídlem, jež prochází celým jeho dílem: „Osamělost a hlad se staly bohatstvím mé tvorby," prohlásil jednou. Jako osmnáctiletý začal pracovat v továrně na zpracování bavlny. Desítku let revolučního řádění, místy občanské války, později mistrovsky vylíčil například v románu zasvěceném nedávné čínské historii Strasti životů a smrti z roku 2006.

Ve dvaceti letech vstoupil do lidové osvobozenecké armády a ještě za vojenské služby, v roce 1981, začal psát. Po třech letech začal učit na literárním oddělení vojenské kulturní akademie. První román napsal v roce 1981. Spisovatel, který mluví pouze čínsky, oceňuje i "západní" literaturu, zejména ruskou, japonskou či jihoamerickou. Ve svém domě na východě Číny jednou přijal i nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1994, japonského spisovatele Kenzaburó Óeho.

Podle kritiků se snaží v každé knize měnit styl psaní, tematicky psal například o čínsko-japonské válce, o mučení v Číně, o zabíjení prasat či o korupci mezi komunistickými pohlaváry.  Několik jeho románů přeložil do angličtiny Howard Goldblatt, profesor východoasijských jazyků a literatury na americké univerzitě Notre Dame.

Autor: ČTK

11.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rada České televize volila ve druhém kole 26. dubna nového ředitele České televize. Na snímku Petr Dvořák.
14 9

Překvapení se nekoná, Rada zvolila šéfem ČT opět Petra Dvořáka

Biskup František Radkovský.
VÍME PRVNÍ
19

Prazdroji loni rostly prodeje, pomohl zájem o prémiová piva

Smutná zpráva z filmového světa. Zemřel Jonathan Demme, režisér Mlčení jehňátek

Jonathan Demme, režisér oscarového Mlčení jehňátek, dnes zemřel v New Yorku. Bylo mu 73 let. Příčinou úmrtí byly komplikace s rakovinou jícnu.

Kdo nemá platnou jízdenku, ať si vystoupí. Cože?!

Od dubna se na problémových linkách městské hromadné dopravy vyskytují takzvaní asistenti přepravy. Mají za úkol dbát na bezpečnost, nepustit do vozidla osoby bez platné jízdenky, se zápachem a pod vlivem alkoholu, nebo je na příští zastávce „vysadit".

Mexiko odmítá Trumpovu zeď. Je to nepřátelský akt, tvrdí

Mexický ministr zahraničí Luis Videgaray nazval plány na stavbu zdi oddělující Mexiko a Spojené státy nepřátelským činem a absolutním plýtváním penězi.

AKTUALIZUJEME

Charlie Hebdo: Policie zadržela 10 podezřelých

/VIDEO/ Velké zatýkání po Francii a Belgii. V souvislosti s útokem na redakci časopisu Charie Hebdo z ledna 2015 bylo do dneška zadrženo deset podezřelých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies